Nejzajímavější památkou obce Červenka, nacházející se mezi královskými městy Litovel a Uničov, je patrně bývalý zámek v pozdně empírovém slohu. Jednopodlažní budovu nechal roku 1847 vystavět velmistr řádu německých rytířů Maxmilián Habsburský a zámek od té doby sloužil k jeho odpočinku při cestách mezi hrady Sovinec a Bouzov, které tomuto řádu v 19. a 20. století patřily. Po vybudování železniční tratě z Olomouce do Bruntálu se stal zámeček přebytečným a proto jej roku 1859 němečtí rytíři darovali řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli na klášter a k němu přistavěli kostel, který byl v roce 1862 slavnostně vysvěcen ke cti sv. Alfonse. V roce 1896 byl klášter rozšířen na dvoupodlažní a v jeho místnostech byl založen gymnasiální ústav pro řádový dorost.

Roku 1714 se olomoucký kanovník Jakub Arnošt hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu rozhodl na svém panství v Bílé Vodě zřídit piaristickou kolej, ale piaristé sem přišli až po deseti letech v roce 1724 a začali s výstavbou koleje u stávajícího poutního kostela Navštívení Panny Marie. Ten jim byl svěřen do duchovní správy, takže u něj byla roku 1727 zřízena farnost a po devíti letech bylo dílo hotovo. Hlavním účelem příchodu piaristů bylo vždy zřízení škol a výjimkou nebyla ani Bílá Voda. Vznikla zde triviální škola a gymnázium, ve kterých piaristé také roku 1727 zahájili vyučování.

Kostel svatého Josefa v centru Brna byl postaven v Josefské ulici v barokním slohu v letech 1651 - 1653 podle projektu brněnského stavitele Pavla Weinbergera. Zároveň s ním byl vybudován klášter františkánek a to na místě sousedních čtyř domů, který byly zbořeny. Za Josefínských reforem byl klášter františkánek roku 1782 zrušen a většina jeptišek přijala řád svaté Voršily, přičemž byla při klášteře zřízena škola pro dívky. Na počátku 19. století kostel získal barokně nové barokně-klasicistní vybavení z dílny významného brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.