Ústí nad Orlicí - kaple sv. Jana Křtitele
Historie kaple svatého Jana Křtitele v Ústí nad Orlicí a s ní spojených lázní se začala psát na konci 18. století. V roce 1794 se oustecká obec oficiálně zavázala lanškrounskému panstvu, že pod horou Kalvárií postaví hostinec a lázně. Hlavním důvodem bylo tehdejší zjištění, že ve městě chybí letní hostinec, kam by řemeslničtí tovaryši mohli v neděli a ve svátek docházet za odpočinkem. Samotná realizace objektu hostince a lázní v lokalitě „V Lázních“ proběhla v roce 1805. Hned o rok později, v roce 1806, byla v těsné blízkosti lázeňského areálu přistavěna klasicistní kaple svatého Jana Křtitele. Její vznik byl iniciován na popud lékaře Františka Lékoslava Korába. Na její slavnostní vysvěcení si však místní museli několik let počkat – došlo k němu 24. června roku 1812.

Kapli sv. Jana Křtitele v Ústí nad Orlicí jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali v místním Sporthotelu Tichá Orlice. Druhý den po snídani jsme vyrazili na trasu naučné stezky Příběhy naší hranice, která nás provedla okrajovými částmi města a během této procházky jsme narazili na přehršel různých památek a zajímavostí. Během putování Ústím nad Orlicí jsme rovněž zavítali do Lázeňské ulice, vinoucí se pod zalesněným svahem pod horou Kalvárií a právě zde, kousek od modře značené turistické trasy stoupající na hřeben Andrlova chlumu, jsme objevili historický klenot, který byl trochu nenápadně zastrčený za několika komerčními budovami. Jednalo se o zmíněnou kapli svatého Jana Křtitele, která byla vystavěna v roce 1806 a když jsme k ní přišli, nejprve jsme si prohlédli vstupní průčelí, jemuž dominoval pískovcový portál, nad jehož nadpražím se nacházel pískovcový štít s erbem. Naším očím neunikly zdvojené liseny na okrajích průčelí, které zakončoval vysoký volutový štít s křídly po stranách, rovněž členěný lisenami, v jehož středu jsme spatřili kruhové okno. Nad tímto oknem nás upoutala slepá kruhová nika a na samotném vrcholu jsme pak obdivovali kamenný podstavec s kovaným křížem, svatozáří a tradičními kristovými písmeny IHS. Pak jsme si stavbu se zaobleným kněžištěm a hladkou fasádou prohlédli z dostupných stran, přičemž jsme na obou bočních stranách našli vždy dvě okna s půlkruhovými záklenky. Na sedlové střeše jsme spatřili mohutný sanktusník s lucernou, zvonkem a typickou cibulovitou bání. V obchůzce nám poněkud bránil svah za kaplí a také jsme si velmi nevzhledná přístavba dílny, která se nám vůbec nelíbila a viditelně narušovala historický ráz památky. Během této obhlídky nás navíc z okna přilehlého domu zvědavě pozoroval místní obyvatel, kterého naše zkoumání kaple očividně zaujalo. Na závěr jsme nahlédli dovnitř přes dveře do interiéru, abychom si udělali představu o vnitřním uspořádání. Vnitřní prostor je zaklenutý dvěma poli valené klenby do pasů s hlubokými trojbokými výsečemi a stěny po celém obvodu zakončuje průběžná římsa. Závěr kaple tvoří pětiboké kněžiště, které je zastropeno částí kopule. V čelní stěně tohoto závěru jsme spatřili slepé okno s profilovanou šambránou a parapetem. Bylo vidět, že kaple se celkově dochovala ve své původní podobě z dob poslední velké rekonstrukce na počátku devadesátých let minulého století, i když celkový dojem uvnitř trochu kazila novodobá dlažba a především poměrně nevhodně zvolený obklad soklu. Když jsme si klasicistní kapli prohlédli, seznámili jsme se její historií. Zaujalo nás, že její vznik byl úzce spjat s místními lázněmi. Už v roce 1794 se totiž ústecká obec zavázala lanškrounskému panstvu, že v této lokalitě zvané „V Lázních“ postaví hostinec a lázně, protože ve městě tehdy chyběl letní hostinec, kam by tovaryši v neděli a ve svátek mohli docházet. V roce 1805 byl hostinec s lázněmi skutečně dokončen a o rok později byla v jeho těsné blízkosti, na popud lékaře Františka Lékoslava Korába, přistavěna tato kaple. Ačkoliv se lázně později dočkaly rozšíření o vanové i parní koupele, koncem 19. století svůj provoz ukončily, byly přestavěny a zčásti zbourány. Z celého tehdejšího lázeňského areálu se tak do dnešních dnů dochoval pouze název ulice a právě tato malebná klasicistní kaple, která byla slavnostně posvěcena 24. června roku 1812. Po dočtení posledních řádků jsme se vrátili na trasu naučné stezky a pokračovali v našem putování, o čemž již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme se jeden květnový den věnovali zajímavostem v Ústí nad Orlicí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/usti-nad-orlici-kaple-sv-jana-krtitele
Historie :
Historie kaple svatého Jana Křtitele v Ústí nad Orlicí a s ní spojených lázní se začala psát na konci 18. století. V roce 1794 se oustecká obec oficiálně zavázala lanškrounskému panstvu, že pod horou Kalvárií postaví hostinec a lázně. Hlavním důvodem bylo tehdejší zjištění, že ve městě chybí letní hostinec, kam by řemeslničtí tovaryši mohli v neděli a ve svátek docházet za odpočinkem. Samotná realizace objektu hostince a lázní v lokalitě „V Lázních“ proběhla v roce 1805. Hned o rok později, v roce 1806, byla v těsné blízkosti lázeňského areálu přistavěna klasicistní kaple svatého Jana Křtitele. Její vznik byl iniciován na popud lékaře Františka Lékoslava Korába. Na její slavnostní vysvěcení si však místní museli několik let počkat – došlo k němu 24. června roku 1812 při příležitosti plánovaného plného zřízení lázeňského provozu v těchto místech. V pozdějších letech zažíval areál rozkvět a lázně byly dále rozšiřovány. Vedle původních klasických vanových koupelí zde byly nově přistavěny také parní lázně. I přes slibný rozvoj však zájem o lázeňský provoz časem opadl. Koncem 19. století byly lázně definitivně zrušeny. Po zániku provozu byly původní lázeňské objekty přestavěny k úplně jiným, převážně hospodářským účelům a část z nich byla zcela zbourána. Z celého tehdejšího prosperujícího lázeňského komplexu se tak do dnešních dnů dochovala pouze samotná kaple svatého Jana Křtitele a historický název zdejší ulice – Lázeňská. Od roku 1958 je kaple chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky a svou původní podobu si udržela i po poslední velké rekonstrukci, která proběhla na počátku devadesátých let 20. století.
Historie čerpána z těchto webů
Město Ústí nad Orlicí je držitelem turistické známky č.788.
https://www.turisticke-znamky.cz
