Kapli sv. Joachima a sv. Anny u obce Pruské jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali v hotelu Aréna, nacházející ve městě Broumov-Bylnice. Druhý den po snídani jsme osedlali náš šedý francouzský povoz a vyrazili k sousedům na Slovensko, abychom poznali část malebných Bílých Karpat, k čemuž jsme si vybrali naučnou stezku Okolo Vršatca. Pak jsme odjeli do obce Pruské, v níž jsme se seznámili s místními památkami a zajímavostmi. Mezi ně patřila zmíněná kaple sv. Joachima a sv. Anny, nacházející se mimo zastavěnou část obce, v lokalitě zvané na Chrasti. Auto jsme odložili na konci asfaltové uličky mezi posledními domy na okraji obce a neznačenou polní cestou jsme se ke kapli vydali. Cesta mírně stoupala vzhůru a když jsme přišli na rozcestí, zabočili jsme doprava a pokračovali dál. Po asi 400 metrech jsme přišli na okraj lesíku, kde se nám přes řepkové pole otevřel krásný výhled do krajiny a na obec Tuchyňa. Po krátkém kochání jsme se otočili a zamířili ke kapli, která se nacházela jen pár metrů od nás a za dozoru pracovníka s křovinořezem jsme si začali drobnou církevní stavbu prohlížet. Začali jsme obhlídkou průčelí, které působilo čistým a střídmým dojmem, typickým pro venkovské sakrální stavby. Fasádu členila jednoduchá římsa, nad kterou se zvedal trojúhelníkový štít zakončený malým křížkem. Dominantou čelní stěny byl vstupní otvor zaklenutý půlkruhovým obloukem a uzavřený mříží s prosklenými dvířky, které stavbu chránila, ale zároveň umožňovala poutníkům pohlédnout do jejího nitra. Pak jsme nahlédli dovnitř, kde jsme spatřili nevelký prostor. Na čelní stěně interiéru spočíval jednoduchý oltářík zahalený bílým ubrusem a doplněný dřevěným obložením, jehož ústředním prvkem byla kopie historického obrazu patronů kaple – svatého Jáchyma a svaté Anny s Pannou Marií, nad nímž visel menší obrázek Panny Marie. Celek doplňovaly sošky, květinová výzdoba a drobné obětní předměty, které připomínaly hlubokou úctu k tomuto místu. Když jsme očima prozkoumali interiér kapličky, vydali jsme se na obchůzku kolem ní. Na bočních stranách jsme viděli hladké omítnuté stěny, v jejichž horní části byla zasazena menší čtvercová okénka, zatímco při zemi stavbu obíhal tmavší kamenný sokl chránící zdivo před vlhkostí. Nakonec jsme si prohlédli závěr kaple, který byl rovněž opatřen hladkou omítkou a uprostřed ozdoben mělkou nikou. Celá stavba byla krytá sedlovou střechou s plechovou krytinou a pevně se opírala do vyvýšeného terénu v poloze „na Chrasti“, odkud tato drobná památka po celá staletí shlížela na poutníky i pocestné, putující mezi Povážím a Moravou. Více jsme toho na kapličce najít nemohli, ale ještě než jsme pěkné místo opustili, vytáhli jsme z batohu vytištěné papíry s historickými informacemi. Z nich jsme se dozvěděli, že kaple byla postavena roku 1775 u staré cesty, kudy dříve projížděly povozy směřující z Mikušovců, Červeného Kameňa či Moravy do Pruského, čímž kaplička tvořila přirozený duchovní bod spojující Pováží s Moravou. Okolní cesta bývala frekventovanou tepnou, kterou lidé denně užívali při svých cestách do školy, do kostela, za obchody či k lékaři. Kaple, obklopená čtveřicí mohutných lip, tehdy stála jako majestátní dominanta v zářezu cesty a drobná svíčka tu svítívala takřka neustále. S příchodem socialismu, rozvojem motorizace a změnami v zemědělství však začalo toto pietní místo upadat v zapomnění. Scelováním lánů a úpravou polních cest se původní trasa zanedbala a kaple zůstala stranou zájmu. Úplnou zkázu dokonal vznik družstevních ovocných sadů JRD Pruské v 70. a 80. letech minulého století, kdy byl sad oplocen pletivem a průchod do Pruského přísně zakázán. První záchranné práce provedli tajně mladí věřící ještě za totality, kdy stavbu vyčistili a opatřili plechovou střechou. Na závěr jsme se dozvěděli, že komplexní obnova proběhla po pádu režimu v srpnu 1991 za obětavé pomoci místních občanů, zedníků i mechanizace z Tuchyne. Opravenou kapli slavnostně posvětil 3. července 1994 farář Vladimír Šupa a do interiéru byla uložena kopie obrazu sv. Jáchyma a Anny, zatímco vzácný originál našel své místo na hlavním oltáři kostela v Tuchyni. Když jsme dočetli poslední řádky, vrátili jsme se stejnou cestou zpět k autu, jímž jsme odjeli do centra obce Pruské. Naším dalším cílem byl místní zámek a park, ale o tom již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme po dobytí hradu Vršatec odtáhli do obce Pruské.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/pruske-kaple-sv-joachima-a-anny​

Historie :

V dobách dávno minulých platilo, že na hranicích obcí, měst či polních katastrálních stezek se stavěly kříže, kapličky a boží muka. Tyto symboly křesťanské víry měly pro lidi nepředstavitelný význam. Když občané odcházeli do světa za prací nebo na vojnu, na okraji rodné vsi se zastavili, sňali čepici z hlavy a modlili se k Pánu Bohu, Panně Marii či k patronům daného místa. Prosili o požehnání na cestu i o šťastný návrat. Podobné pocity provázely i navrátilce z daleké ciziny, pro které pohled na rodnou obec z těchto vyvýšených míst znamenal okamžik hlubokého štěstí a vděčnosti. Jedním z takových posvátných míst byla i kaple na rozhraní obcí Tuchyňa a Pruské v místě zvaném „na Chrasti“, která pamatuje nespočet životních příběhů, proseb i díkůvzdání nejen místních rodáků. Kaple byla vystavěna roku 1775 na strategickém místě, kudy dříve projížděly povozy směřující z Mikušovců, Červeného Kameňa či Moravy do Pruského, a tvořila přirozený duchovní bod spojující Pováží s Moravou. Okolní cesta bývala frekventovanou tepnou, kterou lidé denně užívali při svých cestách do školy, do kostela, za obchody či k lékaři. Kaple, obklopená čtveřicí mohutných lip, tehdy stála jako majestátní dominanta v zářezu cesty a drobná svíčka tu svítívala takřka neustále. S příchodem socialismu, rozvojem motorizace a změnami v zemědělství však začalo toto pietní místo upadat v zapomnění. Scelováním lánů a úpravou polních cest se původní trasa zanedbala a kaple zůstala stranou zájmu. Úplnou zkázu dokonal vznik družstevních ovocných sadů JRD Pruské v 70. a 80. letech minulého století, kdy byl sad oplocen pletivem a průchod do Pruského přísně zakázán. Zanedbaná stavba postupně zarostla křovím a pro mladší generace zcela zmizela z dohledu. Naděje na záchranu svitla díky mladým lidem, kteří v dobách totalitního režimu v rámci tajných církevních setkání podnikli první kroky k její záchraně. Vyčistili stavbu od náletových dřevin a polámaných větví starých lip a zhotovili provizorní plechovou střechu, čímž zabránili jejímu totálnímu zřícení. Skutečná komplexní obnova přišla po pádu režimu v srpnu roku 1991. Do práce se s obrovským nasazením zapojili muži z Tuchyne pod vedením obětavých organizátorů, pamětníků a zručných zednických mistrů. Původní zářez cesty si vyžádal náročnou sanaci – bylo sem dovezeno zhruba třicet nákladních aut štěrkového materiálu z Tovarského potoka a další desítky vozů ornice. S terénními úpravami vypomohla i místní mechanizace. Dne 3. července 1994 proběhla velkolepá a důstojná slavnost posvěcení opravené kaple, kterou vykonal místní farář Vladimír Šupa. Slavnostní procesí v čele s místními hasiči vyrazilo od obecní zvonice za doprovodu originálu historického obrazu sv. Jáchyma a Anny. Do nově opravené kapličky byla následně uložena věrná kopie, zatímco vzácný originál našel své místo na hlavním oltáři filiálního římskokatolického kostela v Tuchyni. Obnova této kaple ukázala sílu pospolitosti a úctu k dědictví předků. Připomíná nám časy, kdy hodnoty nebyly samozřejmostí, a zůstává nadčasovým symbolem lidské sounáležitosti, víry a radosti z návratů domů.

Historie čerpána z webu

https://www.farapruske.sk

Obec Pruské je držitelem slovenské turistické známky č.673.

https://www.turisticke-znamky.sk