Do obce Příkazy jsme zavítali již mnohokrát, přičemž jsme do této vsi v Litovelském Pomoraví jezdili zejména kvůli návštěvě známého hanáckého skanzenu. V jeden srpnový den jsme podnikli výlet, během něhož jsme poznali mnoho zajímavých cílů mezi Olomoucí a Litovlí. Zastavili jsme se také v Příkazech, když nás od další návštěvy této vesnice v Litovelském Pomoraví neodradilo ani velké vedro, které onoho dne panovalo po celé české zemičce, Moravu nevyjímaje. Letní sluníčko nás tak svými paprsky řádně prohřívalo, když jsme naše stříbrné auto zaparkovali u budovy obecního úřadu a vzápětí jsme se vydali za obhlídkou jedné zdejší zajímavosti. Tou tentokrát nebyl zmíněný skanzen, nýbrž kaple sv. Cyrila a Metoděje, postavená v letech 1924 – 1926 místním stavitelem Josefem Brachem.

Ke svatostánku, zasvěcenému slovanským věrozvěstům, jsme se vydali po úzkém chodníku z dlažebních kostek a téměř okamžitě se nám zúženým průzorem otevřel pohled na bílou kapli, která nám připomínala románskou rotundu se dvěma apsidami. Brzy jsme ke kapličce dorazili a zahájili její obhlídku. Začali jsme logicky na čelní straně, i když by to se vzhledem ke kulatému půdorysu mohlo zdát nemožné. Na vrcholu kuželovité střechy jsme spatřili kříž, přičemž její dolní část narušoval vrchol štítu s reliéfem Ukřižování Krista od sochaře Júlia Pelikána. Pod touto plastikou se známým výjevem se nacházela otevřená sloupová hala, podepřená čtyřmi kamennými sloupy, za nimiž jsme uviděli hlavní vstup do budovy.

Když jsme však ke dveřím přišli, narazili jsme na zamčené dveře. Neviděli jsme interiér vyzdobený známým malířem Jano Köhlerem a Eduardem Milénem z Brna. Mírně rozladění jsme si tedy prohlédli tabulky na průčelní zdi se jmény 38 obětí obou světových válek z řad místních obyvatel. Poté jsme se vydali na obchůzku kolem kaple se sedmi obdélnými okny s trojúhelníkovým zakončením a po chvilce jsme došli k zadní straně svatostánku se dvěma apsidami na místě presbytáře. Románské kněžiště mělo podkovovitý tvar, přičemž v jednom z nich byla zpovědnice, ve druhém sakristie, tedy přípravna pro kněží. Zaujaly nás také dvě štíhlé a vysoké zvonice na obou stranách kaple, které čněly k nebi, jako by se chtěly oblohy přímo dotýkat.

Následně jsme se vrátili k čelní straně svatostánku, jenž byl vybudován na místě staré barokní kapličky Blahoslavené Panny Marie, která by při vyrovnávání a dláždění silnice ve dvacátých letech 20. století zůstala utopená pod úrovní dlažby. Pak jsme pomalu zamířili k našemu vozu, kterým jsme poté odjeli do obce Hynkov. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme mezi Olomoucí a Litovlí poznávali jednu památku za druhou, který vám prozradí další podrobnosti. A nezapomeňte napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě hanácké vsi, která kromě známého skanzenu nabízí i další, byť drobnější památky.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Prikazy_-_kaple_sv._Cyrila_a_Metodeje

Historie :

V obci Příkazy, která se nachází na cestě z Olomouce do Litovle, stojí zajímavá kaple sv. Cyrila a Metoděje. Kaple je zasvěcená slovanským věrozvěstům a zároveň slouží jako památník obětí světových válek. Svým stavebním slohem se podobá románské rotundě se dvěma apsidami. V jedné z nich je zpovědnice, ve druhé sakristie. Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena zdejším stavitelem Josefem Brachem v letech 1924-1926 na místě staré barokní kapličky Blahoslavené Panny Marie, která by při vyrovnávání a dláždění silnice v obci zůstala utopená pod úrovní dlažby. Projekt kaple vypracoval brněnský architekt Gőttlicher. Stavitelem byl místní občan Josef Brach, Na umělecké výzdobě se podíleli významní umělci – akademický sochař Julius Pelikán z Olomouce, známý malíř Jano Kőhler a jeho kolega Eduard Milén z Brna. Jména 38 obětí obou světových válek jsou uvedena na průčelí kaple. Slavnostní vysvěcení kaple sv. Cyrila a Metoděje proběhlo na podzim roku 1926 za účasti olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana. Mezi četnými hosty byl i strahovský opat Zavoral. Příkazy se nacházejí v Litovelském Pomoraví, které se vyznačuje mimo jiné bažinatým terénem. Proto prošla stavba roku 1985 generální opravou, která se protáhla na dlouhých sedm let. Nově byla vysvěcena olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem 4. července 1992 při slavnosti rodáků.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://www.hrady.cz/index.php?OID=3183

Obec Příkazy nemá turistickou známku.