Kyjov byl cílem několika našich výletů, jelikož nabízí tolik zajímavých cílů a památek, že jsme vše nestihli poznat za jedinou návštěvu. Hned při prvním putování Kyjovem jsme si prohlédli kapli svatého Josefa na vyvýšenině nad východním okrajem původní zástavby města. Auto jsme nechali na Masarykově náměstí, navštívili zámek s muzeem a pak jsme po schodišti u bývalého šlechtického sídla vystoupali ke kapli. Ocitli jsme se tak na místě, kde stával nejstarší kyjovský farní kostel sv. Martina z roku 1180, zcela přestavěný roku 1692, což jsme si přečetli na nápisu nad portálem kostelní věže.

Následně jsme si prohlédli samotnou hranolovou věž vysokou 27 metrů a rozdělenou římsou na dvě poloviny. Ve spodní části jsme si všimli zazděného okénka s malinkým otvorem, podobným střílně. V horní polovině jsme pak spatřili polooblouková okna na třech stranách, prosvětlující zvonicové patro. Zjistili jsme, že uvnitř věže visely až do roku 1917 tři zvony, které byly při rekvizici odevzdány a rozbity pro válečné účely. Nové zvony ve stejném počtu pak byly pořízeny roku 1969, přičemž o rok později byly zasvěceny - ten největší sv. Cyrilu a Metoději, střední sv. Václavu a nejmenší Panně Marii. Dále jsme se dozvěděli, že o patro výš visí umíráček zasvěcený sv. Martinovi a sv. Mikuláši o váze 70 kilogramů, odlitý roku 1817 v Brně.

Když jsme si věž zakončenou jehlancovou střechou s křížem prohlédli z dálky, zamířili jsme ke dveřím kaple, které byly ovšem zamčené. Neviděli jsme tak oltář sv. Dominika, který sem byl přenesen roku 1963 z bývalého špitálu a dnešní Lidové školy umění ani kamennou desku s nápisem Dům věčnosti vzácného magistrátu a faráře, která léta kryla vstup do hrobky. Následně jsme kráčeli podél lodi, na které jsme nenašli žádné okna a vzápětí jsme dorazili k půlkruhovému presbytáři. Na závěru kaple jsme napočítali tři okna - jedno malé kruhové uprostřed a na každé strany kněžiště další poloobloukové, propouštějící světlo do kněžiště.

U zdi lodi a presbytáře jsme si všimli šesti hrobů významných kyjovských osobností. Zjistili jsme, že se jedná o zbytek hřbitova, který se kolem kaple rozkládal a na němž se pochovávalo do konce roku 1949. V roce 1972 byl hřbitov zrušen úplně a v době naší návštěvy zde existoval malý park, po kterém jsme se prošli, když jsme si dokončili obhlídku kaple. Poté jsme se vrátili na náměstí, koupili si zmrzlinu, zašli do několika obchodů a při procházce po náměstí jsme si prohlédli radnici a kapucínský kostel. O nich se více dozvíte v dalších mých článcích, tak si je ve volné chvíli přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kyjov_-_kaple_sv._Josefa/

Historie :

Kaple svatého Josefa byla postavena na místě, kde stával nejstarší kyjovský farní kostel sv. Martina z roku 1180, zcela přestavěný roku 1692. Kostel byl roku 1786 zrušen a odsvěcen a poté sloužil jako vojenské skladiště, které v roce 1807 vyhořelo a kostel byl až na věž zbořen.

V letech 1831 - 1832 byla z materiálu původního kostela postavena dnešní kaple sv. Josefa, přičemž bylo využito staré věže, k níž byl přistavěn zbytek kaple. O výstavbu se zasloužila nadace vdovy Urbanové, rozené Kemetrové, na paměť jejího zemřelého syna Josefa. Vysvěcení kaple pak proběhlo na svátek všech Pepíků roku 1833 a mohla tak věřícím sloužit dlouhá léta až do první opravy v roce 1962.

Další rekonstrukce pak proběhla roku 1995. Ve věži visely až do roku 1917 tři zvony, které byly při rekvizici odevzdány a rozbity pro válečné účely. Nové zvony ve stejném počtu pak byly pořízeny roku 1969. Byly zasvěceny o rok později - ten největší sv. Cyrilu a Metoději, střední sv. Václavu a nejmenší Panně Marii. O patro výš visí umíráček zasvěcený sv. Martinovi a sv. Mikuláši o váze 70 kilogramů, odlitý roku 1817 v Brně. Okolo kaple býval hřbitov, na němž se pochovávalo do konce roku 1949 a jenž byl zrušen roku 1972. Prostor byl upraven na malý park a hřbitov tak připomíná jen pár náhrobků u kaple.

Interiér :

Uvnitř kaple se nachází oltář sv. Dominika, který sem byl přenesen roku 1963 z bývalého špitálu, dnešní Lidové školy umění. V podlaze je kamenná deska s nápisem Dům věčnosti vzácného magistrátu a faráře, která léta kryje vstup do hrobky.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9486

Město Kyjov je držitelem turistické známky č.781.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kyjov-c781