Židovský hřbitov na okraji města Vamberk jsme si prohlédli během jednodenního výletu, který jsme podnikli první únorový den roku 2026, čímž jsme zahájili novou cestovatelskou sezónu. Naše putování jsme zahájili v Kostelci nad Orlicí, ale většinu času jsme strávili v sousedním Vamberku, kde jsme poznali několik pamětihodností. Po příjezdu do města jsme si nejprve prohlédli kapli Všech svatých a potom jsme šedým francouzským autem odjeli k nákupnímu středisku u kruhového objezdu. Neměli jsme však v úmyslu trávit čas v některém ze zdejších obchodů, nýbrž jsme se odtud vydali k nedalekému židovskému hřbitovu. Proklouzli jsme kolem zadní části střediska a po cestě jsme brzy dorazili ke vstupu na hřbitov, jenž byl údajně založen před rokem 1673, nicméně písemně doložen byl teprve roku 1688 a v následujících staletích postupně rozšiřován. Na jeho území jsme vstoupili přes bývalou márnici a vzápětí jsme zabočili doprava, kde se nacházel největší počet náhrobků. Docela nás překvapilo, že ačkoliv ve Vamberku žily většinu času pouze dvě rodiny, zdejší hřbitov nám připadal poměrně velký. Vysvětlení však bylo velmi jednoduché. Sloužil totiž nejenom místním, ale také židovským obcím Kostelec nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí a Choceň, protože obyvatelé těchto měst nezískali povolení ke stavbě vlastního hřbitova. Pomalým krokem jsme kráčeli mezi náhrobky, jichž tu bylo asi 500 a na jednotlivých kamenech jsme si prohlíželi klasické židovské symboly. Mezi ně patřily žehnající ruce rodu Kohenů a konvice Levitů nebo motivy rostlin, symbolizující život a smrt. Mezi pohřbenými byli také lidé, kteří se podíleli na rozkvětu textilního průmyslu a obchodu s krajkou, kterým se Vamberk stal proslulý. Nejstarší náhrobek pocházel z roku 1700, naopak nemladší nesl na sobě letopočet 1940. Starší náhrobky byly zhotoven z místního pískovce, ty novější z 19. a 20. století byly vyrobeny z leštěné žuly nebo mramoru. V jedné části jsme objevili také hroby haličských uprchlíků z doby 1. světové války, kteří utíkali z východních částí Ukrajiny a Polska kvůli strachu z ruských vojsk. Lišili se ortodoxním vzhledem, jazykem a přísným dodržováním tradic, což často vedlo k napětí s asimilovanými českými Židy. V rohu hřbitova jsme narazili na tumbu, jakousi zděnou bednu, určenou pro významné osobnosti, rabíny nebo bohaté členy komunity, aby byl jejich hrob zdůrazněn a uctěn. Pak jsme zamířili do druhé části rozlehlého hřbitova, kde se nacházely novější náhrobky s německými a českými nápisy. Zbytek plochy byl prázdný, patrně kvůli výstavbě teplárny v jeho těsné blízkosti a škody údajně napáchal i potok protékající hřbitovem. Když jsme si posmutnělé místo prohlédli, vrátili jsme se stejnou cestou k autu, jímž jsme odjeli ke kamennému mostu se sochami svatých, o něm již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v zimě navštívili Kostelec nad Orlicí a Vamberk.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/vamberk-zidovsky-hrbitov​

Historie :

Židovský hřbitov ve Vamberku se nachází ve Vrabcově ulici, v těsném sousedství městské teplárny. Založen byl údajně před rokem 1673, v písemných pramenech je doložen teprve roku 1688 a v letech 1753, 1806 a 1820 byl postupně rozšiřován. Ačkoliv ve Vamberku žily většinu času pouze dvě rodiny, zdejší hřbitov je poměrně velký. Na jeho ploše se nalézá asi 500 náhrobních kamenů z let 1700–1940, včetně mnoha cenných barokních stél s bohatou symbolikou. Vysvětlení je jednoduché - sloužil židovským náboženským obcím Kostelec nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí a Choceň, kde židovští obyvatelé nezískali povolení ke stavbě vlastního hřbitova. Pozemek hřbitova je rozdělen na dvě části korytem malého potoka. Při vstupu stojí obvodové zdivo průchozí márnice či vozovny. V průběhu druhé poloviny 20. století byl hřbitov poškozen výstavbou teplárny v jeho těsné blízkosti, škody napáchal i potok protékající hřbitovem. Náhrobky byly povaleny, zeď byla rozpadlá, z márnice byly jen trosky. V letech 1992–1995 byla za finanční podpory Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou opravena ohradní zeď a byly znovu vztyčeny povalené náhrobky. V dalších letech probíhaly další úpravy a údržba.

Historie čerpána z webu

https://pamatky.kehilaprag.cz

Město Vamberk je držitelem turistické známky č.882.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vamberk-mesto-krajky-c882