Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koryčany - židovský hřbitov

Židovský hřbitov byl založen v první polovině 17. století na okraji městečka Koryčany, ve stráni při rokli nad ulicí Cihelny. Pro svou špatnou přístupnost vedla původně příjezdová cesta průchodem a branou v domě čp. 300 v Židovské ulici, dále jeho dvorem a zahradou. Hřbitov má nepravidelný tvar o rozměrech 100 x 40 metrů a při vstupu v jihozápadním rohu stávala márnice, po níž dnes zbyly jen stopy. Hřbitov býval obehnán asi 120 cm vysokou zdí z kamenných kvádrů, jež byly vždy zhruba po 4 metrech zpevněny zděnými pilíři a koruna zdi byla kryta betonovou deskou. Ohradní zeď je na jižní straně z části pobořena, v severní části chybí úplně. Dolní třetina pohřebiště je dnes dokonce částečně ohrazena ostnatým drátem pro pastvu ovcí. 

article preview

Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich podzimních výletů jsme se do tohoto přírodního parku opět vydali, ovšem ještě předtím jsme se věnovali průzkumu památek v Koryčanech. Když jsme do města na úpatí Chřibů přijeli, nejprve jsme odlovili kešky u továrny Thonet a na nedalekém vlakovém nádraží, které však už bylo dávno zrušeno. Následně jsme odjeli ke kostelu sv. Vavřince a po jeho obhlídce jsme již zamířili k židovskému hřbitovu.

Koryčany - pohled na město od kaple sv. Floriána  Koryčany - pohled na město a zámek od kaple sv. Floriána

Místo posledního odpočinku židovského obyvatelstva se nacházelo pouze asi 500 metrů od kostela a tak jsme brzy zaparkovali naše stříbrné auto na malém plácku pod hřbitovem. Vzápětí jsme pokračovali pěšky na konec slepé ulice Cihelna a když se asfaltový povrch změnil na klasickou polní cestu, hnědý ukazatel nás nasměroval doprava ke hřbitovu. Abychom se na jeho území dostali, museli jsme po železných schodech vstoupat do svahu nad cestou a teprve pak se před námi objevil prostor hřbitova. Bylo nám jasné, že sem dříve lidé určitě nechodili stejným způsobem jako my a měli jsme pravdu. Kdysi dávno sem vedla cesta dvorem domu číslo 300 v Židovské ulici, která byla později přejmenována na Masarykovu, což znamenalo, že jsme kolem tohoto domu o pár minut dříve projeli. Další fakta nám prozradila informační tabule, na kterou jsme zde narazili a tak jsme si něco o židech v Koryčanech přečetli.

Koryčany - židovský hřbitov - schody Koryčany - židovský hřbitov 02

Dozvěděli jsme se, že židovský hřbitov byl založen v první polovině 17. století a že se zde poslední pohřeb konal v roce 1942. O šest let později byl vážně poškozen vandalským útokem zdejší školní mládeže, kteří si tak zřejmě nástup komunismu vysvětlovali po svém. Potěšilo nás, že po dlouhých letech pustnutí a chátrání vykonali koncem 80. let a počátkem 90. let kus poctivé práce na zvelebení brigádníci a tak jsme si jej mohli prohlédnou i my v 21. století. Před námi se nacházela zatravněná plocha o rozměrech 100 x 40 metrů, na které jsme očima přejeli přes 200 stél a pak jsme vyrazili na jejich obhlídku. Procházeli jsme se mezi řadami náhrobků, přičemž nejstarší pocházel z roku 1674 a nejmladší z roku 1942. Většina jich byla zhotovena z pískovce, v menší míře jsme zde našli stély z vápence či mramoru a nové náhrobky byly hlavně žulové.

Koryčany - židovský hřbitov Koryčany - židovský hřbitov

Vedle běžných stél, zakončených různě profilovaným zakončením nebo těch bez výzdoby z 18. století, jsme na hřbitově viděli bohatě členěné a plasticky provedené náhrobky s mušlemi a volutami. Na kamenech našim očím neunikly také symboly konvice a věnce, koruny, samozřejmě nemohly chybět žehnající ruce Kohenů a Davidova hvězda, nicméně trochu nás překvapil jelen se dvěma stromy. Obhlédli jsme rovněž novodobé náhrobky a určité kouzlo hřbitovu dodávaly stély ležící na zemi, i když to samozřejmě takhle být nemělo. V rohu hřbitova jsme narazili na zbytky márnice a také na ostnatý drát, za nímž se prý pravidelně pásly ovce. My jsme ovšem žádnou neviděli. Následně jsme se podél ohradní zdi, která zde na několika místech chyběla, vydali pomalu k východu ze hřbitova.

Koryčany - židovský hřbitov Koryčany - židovský hřbitov

Nutno dodat, že jak u kostela sv. Vavřince, tak i na židovském hřbitově jsme museli získat pár informací, abychom získali finální souřadnice ukryté schránky, kterou jsme o pár minut později našli u zámku. Nicméně bychom se sem vydali i kdyby zde keška nebyla, protože místa posledního odpočinku židů měla vždy trochu tajemnou atmosféru. Ostatně jako všechna opuštěná místa, kam lidé moc nechodí….Po objevení skryté krabičky jsme hřbitov opustili a vrátili se po schodech stejnou cestou k autu, kterým jsme odjeli k nedalekému šlechtickému sídlu. O zámku však již vypráví jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li vědět, co všechno jsme na tomto výletě zažili, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme na hradě Cimburk potkali pohádkové bytosti a dozvíte se víc. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty. Děkujeme.

Koryčany - židovský hřbitov Koryčany - židovský hřbitov 01 - padlý náhorbek

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Korycany_-_zidovsky_hrbitov/

Historie :

Židovský hřbitov byl založen v první polovině 17. století na okraji městečka Koryčany, ve stráni při rokli nad ulicí Cihelny. Pro svou špatnou přístupnost vedla původně příjezdová cesta průchodem a branou v domě čp. 300 v Židovské ulici, dále jeho dvorem a zahradou. Hřbitov má nepravidelný tvar o rozměrech 100 x 40 metrů a při vstupu v jihozápadním rohu stávala márnice, po níž dnes zbyly jen stopy. Hřbitov býval obehnán asi 120 cm vysokou zdí z kamenných kvádrů, jež byly vždy zhruba po 4 metrech zpevněny zděnými pilíři a koruna zdi byla kryta betonovou deskou. Ohradní zeď je na jižní straně z části pobořena, v severní části chybí úplně. Dolní třetina pohřebiště je dnes dokonce částečně ohrazena ostnatým drátem pro pastvu ovcí. Na ploše hřbitova se nachází přes 200 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný pochází z roku 1674, poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Náhrobní kameny jsou zhotoveny z pískovce, méně je zde zastoupen vápenec a mramor, nové náhrobky jsou hlavně žulové. Vedle běžných stél zakončených různě profilovaným zakončením a téměř bez výzdoby z 18. století, se zde nachází bohatě členěné a plasticky provedené náhrobky s výzdobou ve tvaru mušlí a volutových křídel. Na kamenech lze nalézt symboly konvice a věnce, korunu, žehnající ruce Kohenů, Davidovu hvězdu nebo jelena se dvěma stromy. Novodobé náhrobky jsou většinou pokáceny a zřejmě jich dost chybí v důsledku  krádeží. V roce 1948 byl navíc židovský hřbitov vážně poškozen vandalským útokem zdejší školní mládeže. Část plochy hřbitova je zatravněna, jinak zde hojně rostou keře a stromy. Po dlouhých letech pustnutí a chátrání vykonali koncem 80. let a počátkem 90. let kus poctivé práce na zvelebení brigádníci.V 90. letech byl právem koryčanský židovský hřbitov zařazen mezi kulturní památky chráněné státem.

Historie čerpána z webu

https://www.korycany.cz/mesto/kulturni-a-prirodni-pamatky/zidovsky-hrbitov/

Město Koryčany nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 8
Celkem: 435152
Měsíc: 15585
Den: 692