Židovský hřbitov v Beckově jsme poprvé navštívili v rámci pětidenní dovolené, kterou jsme střídavě trávili na Slovácku a Slovensku. Byli jsme totiž ubytováni v podkroví malého vinařského domku v Mikulčicích v srdci Slovácka a daleko jsme to neměli ani k našim východním sousedům, čehož jsme rádi využili. Třetí den této červnové dovolené jsme celý strávili v okolí Nového Mesta nad Váhom, kde se naším cílem staly hned dva hrady. Jeden z nich se nacházel v obci Beckov. Stříbrné francouzské auto jsme zaparkovali u kostela sv. Štěpána krále pod hradem a silničkou se vydali k hradu, který ovšem zrovna procházel rekonstrukcí a byl zavřený. Cestou od hradu jsme se zastavili na židovském hřbitově, rozdělený na dvě částí a ležící přímo vedle mohutného šlechtického sídla. Nejprve jsme se prošli po starší části hřbitova, jehož historie sahá až do roku 1683, kdy do Beckova přišli první židé. Přibližně 80 náhrobků bylo rozeseto na rovinaté mýtině ve výškové úrovní hradu, takže se nám mezi nimi kráčelo docela dobře, pouze v některých místech byla tráva vyšší. Na hřbitově jsme narazili na základy obřadní síně a také na hrob jisté Pes (e) l, na kterém bylo uvedeno, že její otec, pan Leib, pocházel ze svaté komunity ("Kehi kadoša") Broda neboli Uherský Brod. Ve zmíněném roce 1683 byl totiž kuruckými vojsky Imricha Thökölyho zničen Uherský Brod, přičemž bylo zabito 200 Židů a o šest let později povolil hrabě Pongrácz židům v obci obchodovat, postavit si modlitebnu a zřídit hřbitov. Datum úmrtí bohužel nebyl čitelný, neboť nejstarší náhrobníky byly zhotoveny převážně z pískovce a zub času je značně poškodil. Na některých z nich jsme však dobře rozpoznali symboly různých rodů, například palmu, džbán Levítů, žehnající ruce Kohenů a lva. Nápisy v hebrejštině převažovaly nad těmi v němčině, což dosvědčovalo konzervativní charakter místních ortodoxních židů. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se na hradní cestu, lemující druhou polovinu hřbitova a přes zeď jsme nahlíželi na mladší náhrobky. Dovnitř jsme však nešli a rovnou jsme zamířili k autu, jímž jsme odjeli za Čachtickým hradem, o němž vypráví jiný můj článek. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Slovensku, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme marně obléhali hrad Beckov, ale úspěšně dobyli Čachtice.

Podruhé jsme Beckov navštívili o dlouhých 12 let později, abychom konečně poznali vnitřní části hradu, který mezitím prošel generální opravou. Naše druhá návštěva proběhla v listopadu 2022, kdy jsme byli tři dny ubytováni v hotelu Diana, nacházejícím se v Novém Meste nad Váhom. Druhý den jsme po vynikající snídani vyrazili černým korejským SUV do Čachtic a pak jsme zamířili do Beckova. Auto jsme zaparkovali u stejného kostela jako před lety a vyrazili na hrad. Když jsme si jej prohlédli, prošli jsme se po jeho nejbližším okolí a tak jsme nemohli vynechat ani židovský hřbitov. Vyšlapanými cestičkami jsme se prošli po důvěrně známé staré části, kde se toho moc nezměnilo a pak jsme sestoupili dolů k brance, kterou jsme proklouzli na mladší hřbitov. Postupně jsme tady shlédli přibližně sto náhrobků, stojících i ležících ve svahu pod hradem. Stély byly vyrobeny z kvalitnějších materiálů jako mramor nebo žula a pocházely z let 1900 až 1938. Náhrobky měly jednoduché tvary, ale také jsme zde viděli monumentální mramorové kvádry, obrostlé břečťanem. Sluníčko a spadané listí mezi hroby dotvářelo příjemnou atmosféru jinak posmutnělého místa, nad nímž držel ochranou ruku monumentální hrad. Jakmile jsme dolní část hřbitova prozkoumali, vydali jsme se zpět k autu. Nikam jsme však neodjeli, protože jsme se věnovali obhlídce kostela sv. Štěpána krále, ale o něm již vypráví jiný článek. Chcete-li vědět, co jsme dalšího ten den prožili, nahlédněte do sekce Velké povídání o výletech a přečtěte si cestopis Jak jsme napodruhé úspěšně dobyli hrady Čachtice a Beckov.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/beckov-zidovsky-hrbitov​

Historie :

Turisté do obce Beckov zavítají hlavně kvůli krásné zřícenině hradu, tyčící se nad řekou Váh, který je zdaleka viditelný ze širokého okolí. Možná se ale málo ví, že se přímo u hradu nachází jeden z nejmalebnějších židovských hřbitovů na Slovensku, rozdělený na dvě části. Starší část hřbitova se rozprostírá na východní straně hradního svahu, na němž se dochovalo asi 80 náhrobků. Historie tohoto hřbitova sahá až do roku 1683, kdy do obce Beckov přišli první židé. V tomto roce byl totiž kuruckými vojsky Imricha Thökölyho zničen Uherský Brod, přičemž bylo zabito 200 Židů. V roce 1689 hrabě Pongrácz povolil židům obchodovat, postavit si modlitebnu a zřídit hřbitov. Na hřbitově se nachází hrob jisté Pes (e) l, na kterém se uvádí, že její otec, pan Leib, pocházel ze svaté komunity ("Kehi kadoša") Broda neboli Uherský Brod. Datum úmrtí bohužel není čitelný neboť nejstarší náhrobníky jsou převážně z pískovce a zubem časem značně poškozené. Na některých z nich jsou však dodnes zřetelné symboly jako například palma, džbán Levítů, žehnající ruce Kohen a lev. Další pozemek na zřízení hřbitova získali židé v roce 1734 od hraběte Esterházyho. Velká část starších náhrobků s čitelnými daty úmrtí pochází přibližně z poloviny 19. století. Nápisy v hebrejštině převažují nad těmi v němčině, což dosvědčuje konzervativní charakter místních ortodoxních židů. Mladší náhrobníky se nacházejí v části hřbitova situované přímo u vstupu na hrad. Nachází se zde přibližně sto stojících, ale hlavně povalených náhrobků z kvalitnějších materiálů jako mramor a žula, pocházejících ze začátku 20.století až po 2. světovou válku. Jsou mezi nimi náhrobky ve tvaru jednoduché stély, monumentálního mramorového kvádru, případně s motivem gotického okna. Hřbitov je od roku 1991 veden v seznamu Slovenská kulturních památek.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz

Obec Beckov nemá turistickou známku.