​V kouzelné krajině Litovelského Pomoraví se nachází romantický areál Nové Zámky u Litovle, jemuž dominuje dvoupodlažní empírový lovecký zámek v přírodním parku, který zvolna přechází do volné přírody, ve které jsou umístěny drobné romantické stavby. Zámek a park sloužily především pro pobyt v době lovů a občas též jako letní sídlo. Park vznikl podle projektu Bernarda Petřino a zároveň zde vyrostla celá řada drobných romantických staveb, mezi něž patří kamenný Obelisk, kulatý Templ neboli Chrám přátelství a na druhé straně dálnice pozůstatky Rytířské síně, jeskyně Podkova a Čertův most. Zámek je sice nepřístupný, ale ostatní stavby lze kdykoliv bezplatně navštívit.​

Rozhledna Halaška byla postavena v letech 2020 – 2021 na vrcholu kopce Kopřivná severozápadně nad městem. Přístup k ní vede nejprve po červené značce k rozcestí U Křížku a pak vlevo neznačenou cestou vzhůru k vrcholu, je dlouhá asi 3,5 km a využít ji mohou pouze pěší a cyklisté. Volně přístupná rozhledna je téměř 30 m vysoká a na její vyhlídkovou plošinu vede 153 schodů. Sedmipatrová stavba s průhlednou střechou má čtvercový půdorys a skládá se ze čtyř hlavních ocelových profilů a plechů s ocelovým schodištěm s roštovými stupni. Vyhlídková věž byla pojmenována Halaška na počest budišovského rodáka, astronoma, pedagoga, matematika a přírodovědce Františka Ignáce Kassiána Halašky (1780-1847).​

Přírodní památku Břestecká skála tvoří členité pískovcové skály s lesním porostem nacházející se na jižním úbočí vrchu Komínku. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana významného geomorfologického útvaru s reliktním výskytem borovice lesní a původního lesního společenstva karpatské ostřicové dubohabřiny. Při horním okraji rezervace se nachází malá puklinová jeskyně. Za zajímavých rostlinných druhů jmenujme například česnek šerý horský, sleziník severní, hvozdík kartouzek, rozchodník velký nebo smolničku obecnou. V okolí Břestecké skály byly objeveny stopy prehistorického osídlení z období starší i mladší doby kamenné. Břestecká skála nabízí výhledy na Hrad Buchlov, kapli sv. Barbory, Chřiby či na Uherské Hradiště a okolí.

Budova sboru, ve které dnes sídlí Památník Jana Amose Komenského, je součástí areálu bývalého bratrského sboru ve Fulneku. Ten zde vznikl v roce 1484. Při modlitebně existovala svobodná bratrská škola, zahrada, patrně i hřbitov a obydlí správce. Dnešní podoba je výsledkem mnoha stavebních úprav. V letech 1618-1621 byl správcem místního sboru Jan Amos Komenský a s jeho odchodem v roce 1621 zanikl i sbor. V druhé polovině 17. století ztratil kostel svůj účel a stal se sýpkou a dokonce i panskou jízdárnou. V roce 1691 objekt zakoupil fulnecký měšťan Eliáš Knurr, který ve své závěti z roku 1699 stanovil, aby byl objekt upraven jako špitál pro šest chudých starců. Expozice v Památníku se poprvé realizovala v roce 1954, v roce 1957 byla rozšířena na celou budovu.