První zmínky o vodním mlýně v Loučkách u Oder pocházejí z ledna 1571, kdy Jan Tomáš ze Zvole a Goldštejna podle smlouvy předal fojtský mlýn do vlastnictví Paulu Schwarzovi. Mlýn měl tehdy tři vodní kola na horní vodu a stejný počet složení. Ve zmíněné smlouvě bylo staveno, že služby zdejšího mlýna musí využívat skoro všichni sedláci z Jakubčovic a poddaní byli povinni konat robotu pěšky i koňmo v případě poškození řečiště ledovými krami, čistit náhon a když bylo potřeba, přivážet mlýnské kameny za stravu a také vozit do tohoto mlýna své obilí k mletí a šrotování. Mlynáři pak připadla z každého korce (korec = 16 měřic) jedna měřice. V roce 1600 byl majitelem vodního mlýna Georg Willischner. Další zpráva o mlýnu je z roku 1650. Mlýn tehdy patřil panství, které jej brzy prodalo Jakobovi Kutscherovi. V roce 1693 koupil mlýn Hans Weigel za 350 tolarů. 

Portmoneum je dům v Litomyšli, v němž sídlí Museum Josefa Váchala. Původně šlo o dům úředníka a místního sběratele umění Josefa Portmana, který byl přítelem grafika a spisovatele Josefa Váchala. Roku 1920 si jej pozval do Litomyšle, aby mu dům vyzdobil. Ten rád vyhověl a postupně až do roku 1924 jej vymaloval svým osobitým stylem. Jeho nástěnné malby mají poměrně složitou strukturu, která odráží Váchalovo vidění světa. Dům sám pak ve svém Krvavém románu srovnal s pražským Rudolfinem a nazval jej Portmoneum, sídlo hraběte Portmona. Váchalo dílo ale postupem času chátralo, zvláště se na stavu domu podepsal požár v 70. letech a až roku 1990 se jej rozhodl zachránit Ladislav Horáček, majitel nově založeného nakladatelství Paseka.

Historie Litomyšle se začala psát v 10. století, kdy u křižovatky obchodních cest vzniklo přemyslovské hradiště se strážní osadou. Významným milníkem se stal rok 1145, kdy zde olomoucký biskup Jindřich Zdík založil klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. Městská práva Litomyšl získala v roce 1259 od krále Přemysla Otakara II. Zásadní rozkvět přinesl rok 1344, kdy císař Karel IV. zřídil v Litomyšli po Praze druhé české biskupství. Vzestup města pokračoval v 16. století za vlády rodů Pernštejnů a Trauttmansdorffů. V této době, v letech 1568–1581, byl postaven impozantní renesanční zámek s unikátní sgrafitovou výzdobou. V 19. století se město stalo významným střediskem české národní kultury a vzdělanosti.