TZ 172 : Kouřim - muzeum lidových staveb
K založení Muzea lidových staveb v Kouřimi došlo roku 1972 a bylo vybudováno jako záchranný skanzen zaměřený na památky lidové architektury ze zátopové oblasti přehradní nádrže Švihov. Ke změně koncepce celého skanzenu došlo záhy po jeho otevření, v roce 1976. Muzeum se zaměřilo na lidovou architekturu z celého území České republiky a do skanzenu pak byly dováženy památky z Čech i Moravy. Nereálnost tohoto záměru vyšla najevo už koncem 80. let minulého století. Muzeum jednak nemělo pro tak megalomanský záměr prostor a pak také celý soubor staveb nebyl zrovna sourodý. Po roce 1990 se tedy oblast zúžila pouze na Čechy a roku 1996 došlo k prohlášení areálu za kulturní památku.

TZ 172 : Kouřim - muzeum lidových staveb
Muzeum lidových staveb v Kouřimi jsme navštívili v srpnu 2022 během třídenního pobytu, který zapříčila tak trochu náhoda. Na Kolínsko jsme totiž vezli prodaný příborník a následně jsme se v pátek večer ubytovali v penzionu Zlaté slunce. Na sobotu jsme si pak naplánovali poznávání turistických cílů v malebném městečku Kouřim, kde jsme nemohli vynechat zmíněný skanzen. Naše černé SUV jsme zaparkovali zdarma nedaleko skanzenu a kolem vodního mlýnu Hrázka jsme přišli k bráně, kterou jsme vstoupili na území muzea. Pár desítek metrů před námi stála budka s pokladnou, kde jsme si koupili vstupenky, ale turistická známka byla již vyprodaná. Naštěstí jsme si ji pořídili hned druhý den v informačním centru na kolínském Karlově náměstí, takže nám nakonec ve sbírce dlouho nechyběla. Po zakoupení vstupenek jsme se již po štěrkové cestě vydali za prvními objekty skanzenu se starými chaloupkami, hospodářskými staveními a drobnými památkami. Čekaly nás objekty lidové architektury, které byly do Kouřimi přeneseny ze zátopové oblasti přehradní nádrže Švihov a k nimž se pak později přidaly památky z dalších oblastí Čech. Hned za pokladnou nás přivítala boží muka sv. Prokopa z roku 1897, za nimiž následovala roubená sýpka z Hrádku u Zruče nad Sázavou s expozicí domácího zpracování mléka a praktickou dřevěnou pumpou. Dále naše kroky vedly ke kompletní usedlosti z Budče u Ledče nad Sázavou, jejíž součástí byla samostatná sýpka s váhou decimálkou, rumpálová studna a samotná chalupa drobného zemědělce z roku 1786. Uvnitř nás zaujala malá roubená světnice, černá kuchyně i přistavěný roubený špýchar s krátkou pavláčkou. Cesta nás poté dovedla ke statku Jerýskovský grunt z Týřovic u Rakovníka, jehož historie sahá až do 16. století. Nahlédli jsme do zadní světnice s výměnkem, která dříve sloužila i jako provizorní školní třída, a obdivovali jsme expozici malovaného nábytku v hospodářské části statku. O kousek výše stál jednokomorový špýchar z Kornatic z roku 1774 s unikátní roubenou klenbou a celoroubené stavení ze Strašic, zvané Šperkovna, které v minulosti sloužilo jako rychta i hospoda. Při stoupání skanzenem jsme minuli barevnou kopii výklenkové kapličky sv. Jana Nepomuckého s barokním sousoším z Tismic a vstoupili do dvora s replikou chalupy z Masojed a příslušnou zděnou stodolou. Vedle stál domek z Krchleb u Nymburka představující skromné obydlí domkaře s vybavením z 20. století. Velký obdiv v nás vzbudila unikátně zachovalá celoroubená kovárna ze Starého Bydžova, která svému účelu sloužila až do roku 1958. Prohlédli jsme si otevřenou podsíň s arkádou, kovářskou dílnu se zděnou výhní i dvojicí kovadlin a opodál stojící Mariánský sloup z Kolárovic z roku 1866. Kousek výše upoutala naši pozornost obnovená rychta z Bradlecké Lhoty z konce 17. století s nádhernou barokní lomenicí a černou kuchyní. Hned za ní nás doslova ohromila vysoká polygonální stodola ze Želejova z roku 1690, pošitá tisíci došky. Na přilehlé pastvině jsme chvíli pozorovali ovce a kozy, které jsme nakonec s radostí nakrmili čerstvou trávou. Pokračovali jsme k domu z Kamenné u Jílového u Děčína, jenž nás zaujal hrázděným patrem, tkalcovským stavem ve světnici a dětským pokojíkem plným starodávných hraček v patře. Závěr prohlídky patřil vůbec nejstarší památce ve skanzenu, kterou byla mohutná polygonální stodola z Durdic z roku 1648, v jejímž průjezdném mlatu zrovna probíhala poutavá ukázka včelařství s úlem i medometem. Než jsme skanzen definitivně opustili, zastavili jsme se ještě u barokní sochy sv. Donáta z roku 1764, ochránce před krupobitím. Po opuštění muzea lidových staveb se pak zastavili u vodního mlýna Hrázka.
Návštěvy : 6.8.2022
Další informace najdete zde :
Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim - 1. část
Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim - 2. část
Současná verze TZ 172 získána 11.10.2026 zasláním od výrobce z Rýmařova
První verze TZ 172 získána 7.8.2022 v informačním centru Kolín