Evangelický kostel ve Wisle byl postaven na místě starší dřevěné modlitebny z roku 1807, která už kapacitně nestačila potřebám protestantských věřících. Nový zděný svatostánek vznikl v letech 1833 - 1838 podle návrhu Edwarda Kerbera a dle nařízení Tolerančního patentu z roku 1781 se jednalo o klasicistní trojlodní chrám bez věže a zvonů. Vysvěcení se konalo 29. června 1838 otcem seniorem J. Schimkem a superintendentem otcem J.K. Lumnitzerem. Více než 45 metrů vysoká věž se zvonicí byla přistavěna po získání rovnoprávnosti v letech 1862 – 1863. Roku 1885 byl exteriér kostela poškozen požárem.

Vlaková stanice ve Wisle byla otevřena 10. července 1929. Téhož dne, během slavnostního otevření úseku trati z Polany do Wisly, budovu stanice vysvětil otec Emanuel Grim a poté pronesl projev slezský vojvoda Michał Grażyński. Jednalo se o největší dvoupatrovou cihlovou nádražní budovu na celé trati. Uvnitř se nacházela čekárna, úschovna zavazadel a pokladny, do patra byl umístěn byt přednosty stanice. K nástupišti budovy byla přistavěna částečně prosklená čekárna. Vedle stanice byly postaveny další budovy: dispečerská budova, bateriová místnost, toalety a nádražní sklad s rampou. Až do 11. září 1933, kdy byl otevřen další úsek trati do Głębce, sloužila stanice jako konečná.