Ve Slezských Beskydech se nacházela paseka Przysłop, která od začátku 19. století byla svědkem mnoha loveckých výprav. Na pasece původně stála myslivna a od roku 1855 malý domek pro myslivce. Výběr místa nebyl náhodný. V roce 1853 na jednom z honů ulovil vídeňský hrabě Braid dva tetřevy, kteří pocházeli ze zdejších lesů. Tato skutečnost zaujala arcivévodu Albrechta Fridricha, zaníceného myslivce, aby se v této části rozvíjel chov tetřevů. Myslivna nepostačovala svojí kapacitou a tak v roce 1863 byla postavena nová myslivna, dnes nejstarší dřevěná stavba ve Visle. Časté lovecké výpravy aristokracie urychlily rozhodnutí ke stavbě loveckého zámečku. Projekt vypracoval hlavní architekt stavebního úřadu Těšínské komory architekt Albin Teodor Prokop. Výstavba započala v roce 1897 a byla ukončena v roce 1898.

Evangelický kostel ve Wisle byl postaven na místě starší dřevěné modlitebny z roku 1807, která už kapacitně nestačila potřebám protestantských věřících. Nový zděný svatostánek vznikl v letech 1833 - 1838 podle návrhu Edwarda Kerbera a dle nařízení Tolerančního patentu z roku 1781 se jednalo o klasicistní trojlodní chrám bez věže a zvonů. Vysvěcení se konalo 29. června 1838 otcem seniorem J. Schimkem a superintendentem otcem J.K. Lumnitzerem. Více než 45 metrů vysoká věž se zvonicí byla přistavěna po získání rovnoprávnosti v letech 1862 – 1863. Roku 1885 byl exteriér kostela poškozen požárem.

Vlaková stanice ve Wisle byla otevřena 10. července 1929. Téhož dne, během slavnostního otevření úseku trati z Polany do Wisly, budovu stanice vysvětil otec Emanuel Grim a poté pronesl projev slezský vojvoda Michał Grażyński. Jednalo se o největší dvoupatrovou cihlovou nádražní budovu na celé trati. Uvnitř se nacházela čekárna, úschovna zavazadel a pokladny, do patra byl umístěn byt přednosty stanice. K nástupišti budovy byla přistavěna částečně prosklená čekárna. Vedle stanice byly postaveny další budovy: dispečerská budova, bateriová místnost, toalety a nádražní sklad s rampou. Až do 11. září 1933, kdy byl otevřen další úsek trati do Głębce, sloužila stanice jako konečná.