Jdi na obsah Jdi na menu
 


Valtice - Valtické podzemí

Valtické podzemí existovalo prokazatelně před rokem 1270, ale pravděpodobně bylo vybudováno v románských dobách. Právě v těchto místech byl založen klášter minoritů a jeho obyvatelé podzemní prostory rozšířili nebo sami vybudovali. Klášter byl zničen v období husitských válek,  pobořené budovy získal františkánský řád, ale roku 1529 byl poškozen nájezdem tureckého oddílu. Potom došlo v důsledku prudce se rozvíjející reformace k odchodu řeholníků a konventní budovy byly roku 1544 rozebrány a zachován zůstal pouze kostel a podzemí. Budova kláštera stála na jihozápadní straně města u hořejší brány. Klášter měl podobu neúplného obdélníku a konventní kostel měl podobu tehdejších františkánských kostelů s věží u vchodu. Měl pět oltářů a nesl zasvěcení Michalu archandělovi. Jeho jednolodní půdorys s opěráky a typickým dlouhým presbyteriem je zřetelný na archivním plánu z konce 18. století, a s velkou pravděpodobností se tak uchovala raně gotická dispozice.

article preview

Valtice jsme navštívili během krásné prosluněné dovolené na Pálavě a v tomto malém vinařském městečku jsme se zašli podívat také do atraktivního podzemí. Auto jsme zaparkovali naproti vinařství Chateau Valtice a za velkého vedra jsme zamířili pěšky na náměstí Svobody, kde jsme odlovili kešku. Potom jsme zašli do muzea vinařství, zahradnictví a krajiny a když jsme si exponáty prohlédli, vrátili jsme se zpět k autu, jenž odpočívalo vedle vinařské stodoly.

Valtické podzemí 01 - budova Valtické podzemí 02 - vchod

Zde jsme čekali na synka, který šel do zámeckého parku hledat ukrytou schránku, aby si připsal další úspěšný zářez do své geopažby. Dlouhé minuty čekání jsme si zkrátili v již zmíněné obrovské zděné stodole, kde podnik Chateau Valtice prodával svá vína. Neodolali jsme a i my jsme si několik lahví zakoupili. Konečně synek dorazil z úspěšného odlovu a mohli jsme se tak vydat do labyrintu historických vinných sklepů, jenž se nacházelo takřka naproti vinné stodoly.

Valtické podzemí 03 - mapa Valtické podzemí 04 - schody do Sklepa hlavního města vína

Do sklepení, které existovalo už před rokem 1270, jsme vstoupili stylovými dřevěnými dveřmi, zasazené do kamenem obložené zdi. Vzápětí jsme po schodišti s klenutým stropem sestoupili do velkého sklepu Hlavního města vína. Jak název napovídal, jednalo se o nejdůležitější místo podzemí, kde za barem na nás čekala ochotná obsluha. Zde jsme si koupili vstupenky, přičemž jeden z nás měl zaplacenou i degustaci. Získali jsme i razítko do památníku, který jsme odložili u baru, abychom se s ním nemuseli tahat během procházky podzemím.

Valtické podzemí 05 - vstupujeme do Sklepa hlavního města vína Valtické podzemí 44 - zpátky ve Sklepu hlavního města vína

Chtěli jsme si také koupit turistickou známku, ale barman bohužel dřevěné kolečko hledal marně, takže jsme si ji o měsíc později museli nechat poslat od výrobce z Rýmařova. Ještě jsme vybrali první vzorek vína na ochutnání a poté jsme již s tištěným průvodcem vyrazili na průzkum úžasného podzemí, vyzděném z 1,2 milionů kusů historických a znakových cihel, starých 100 – 700 let. Čekalo nás více než 900 metrů historických podzemních sklepů a chodeb, na jejichž prohlídku jsme se velice těšili.

Valtické podzemí 37 - chodba do vinařské síně Degustovna Valtické podzemí 12 - chodba do sklepu Koštýřovna

Začali jsme Velkou kolonádou, do které jsme vstoupili krátkou spojovací chodbičkou. Vpravo jsme uviděli malou degustovnu pro 16 osob a vlevo byla docela dlouhá chodba plná archivního vína, zamčeného za kovovými mřížemi. Líbila se nám zde výzdoba ze sklenic plných zátek, pěkných kamenů a prázdných lahví od vína. Také osvětlení v celém sklepení bylo decentní a paprsky žlutého světla bylo ukryto za krásnými stínidly. Na konci Velké kolonády jsme našli degustovnu U krbu, jenž zde opravdu nechyběl.

Valtické podzemí 08 - Velká kolonáda Valtické podzemí 10 - Velká kolonáda

Dále jsme zde uviděli několik panelů s fotografiemi, na nichž hlavní roli hrálo pochopitelně víno, lavice se stoly a také východ na venkovní terasu. My jsme však chtěli zůstat dole a tak jsme se vrátili na začátek Velké kolonády a vešli do sousedního sklepu Koštýřovna. Dlouho jsme se tady nezdrželi a pokračovali do vedlejšího archívního sklepu Malá kolonáda a navazující degustovny. Vypadalo zde jako v králíkárně, jen ty kóje za mřížemi neobývala ušatá zvířátka, ale desítky lahví vína.

Valtické podzemí 11 - Degustovna kolonáda U krbu Valtické podzemí 14 - archivní sklep Malá kolonáda

Naše členka výpravy a ochutnávačka v jednom dopila svou první skleničku a tak si odskočila pro druhý vzorek. My jsme na ni zatím počkali v Malé kolonádě a když se vrátila, společně jsme prošli spojovací úzkou chodbou, vedoucí mírně vzhůru, do sklepa pojmenovaném podle zdejšího vinařství. Našli jsme zde tytéž kóje pro víno jako před chvílí, ale překvapivě je žádná mříž nechránila, což jsme považovali za docela riskantní krok od majitele chutného moku.

Valtické podzemí 13 - archivní sklep Malá kolonáda Valtické podzemí 16 - archívní sklep vinařství Valtického podzemí

Po chvilce jsme se vrátili úzkou chodbou zpět do Malé kolonády a následně jsme vstoupili do pěkně vyzdobeného sklepa Hamrklaš s malinkou degustovnou. Lahve vína položené do zátek s kameny byly krásnou dekorací, ale pouze jsme tímto nedávno otevřeným sklípkem prošli a vrátili se do Hlavního města vína. Poté jsme se posadili k jednomu z mnoha stolů, povětšinou prázdných a ochutnávačka si objednala další vzorek.

Valtické podzemí 17 - sklep Hamrklaš Valtické podzemí 18 - zpátky ve Sklepu hlavního města vína

Měli jsme za sebou první, menší část prohlídky podzemí, jenž bylo vykopáno mnichy kláštera. Ten se na tomto místě Valtic ve středověku nacházel a byl zničen v období husitských válek. Několik minut jsme si povídali u stolu, dokud naše degustátorka nedopila a pak jsme s dalším vzorkem ve skleničce vyrazili do druhé a rozsáhlejší části podzemí. Zamířili jsme dozadu hlavního sálu, kde jsme za orosenými skleněnými dveřmi viděli lahve archivu Sklepiér.

Valtické podzemí 20 - Sklep hlavního města vína Valtické podzemí 22 - Sklep hlavního města vína - archiv Sklepiér

Nezapomněli jsme ani na shlédnutí výstavy několika místních zkamenělých přesliček, které byly přibližně 60 milionů let staré. Následně jsme vstoupili do dlouhé chodby s názvem Galerie, v níž jsme si postupně prohlédli pět soch vytesaných ve spraši, které vytvořili výtvarníci břeclavského sdružení na téma ženy a víno. Chodba vedla mírně vzhůru, což svědčilo o tom, že valtické podzemí nebylo vybudováno v rovině, takže jsme se pohybovali v hloubce 6 až 12 metrů.

Valtické podzemí 23 - chodba Galerie Valtické podzemí 25 - chodba Galerie - socha

A to prý se pod námi ještě nacházely další dvě patra, které ale byly zatopeny vodou z podzemních řek a jejich chodby tak asi zůstanou návštěvníkům navždy nepřístupné. Když jsme kráčeli Galerií, ucítili jsme sem tam závan vzduchu díky dokonalé cirkulaci přes větrací šachty. Chodba nás dovedla do sklepa Minoritů pro 70 osob, kde jsme si na podlaze všimli poměrně velkého počtu signovaných cihel, jenž jsme našli i v dalších částech podzemí.

Valtické podzemí 27 - sklep Minoritů Valtické podzemí 28 - sklep Minoritů

Minuli jsme několik stolů s lavicemi na jedné straně sklepa a po pár metrech jsme napravo nahlédli přes mříž do archivu Signum Valticum. My jsme se pak vydali do protějšího archivu Zpovědna, kde jsme našli hodně zamřížovaných boxů plných vína. Úzká chodbička nás pak vyvedla za Zpovědny do Františkánského sklepa pro 60 osob, kde jsme uviděli krbová kamna, lavice se stoly a krátký bar se sklenicemi. Ani zde nikdo nebyl a tak jsme nikoho při zpovědi nerušili.

Valtické podzemí 29 - archiv Signum Valticum Valtické podzemí 30 - archív Zpovědna

Další spojovací chodba nás přivedla do malého sklepu Preshaus pro deset osob. Kromě posezení jsme tady narazili na dveře západního vchodu, ale stále jsme ještě neměli v úmyslu podzemí opustit. Namísto toho jsme zamířili ještě o pár metrů hlouběji do vinařské síně Degustovna. V malinké místnosti jsme našli další západní vstup z ulice a skleněnou vitrínu, v níž jsme si prohlédli kameny, lahve a pár nástrojů, související zřejmě s budováním podzemních prostor, jenž nebyly vždy využívány k bohulibým účelům výroby vína, ale i ke skladování potravin.

Valtické podzemí 34 - Preshaus a druhý vchod Valtické podzemí 38 - vinařská síň Degustovna

Potom jsme kratičkou chodbičkou a také po několika schodech sešli do archívního sklepa Hubert, kde se od podlahy až ke stropu nacházelo velké množství obsazených chlívků, zabezpečených mřížemi se zámky. Bylo to docela rozumné, protože co kdyby v téhle odlehlé části podzemí dostal někdo žízeň, že ? Naše ochutnávačka byla také už na suchu a tak jsme rychle vstoupili do sklepu Diana pro 50 osob, kde jsme narazili na označené cihly stěnách, mnoho lavic se stoly a starý sud na víno, plnící už jen dekorační účely.

Valtické podzemí 41 - archívní sklep Hubert Valtické podzemí 42 - sklep Diana

Sklep pojmenovaný po bohyni lovu jsme brzy opustili a spojovací chodbou jsme prošli do velkého sklepu Minoritů, kde jsme už před pár minutami byli. Dále jsme pokračovali Galerií zpátky až do nám již důvěrně známého sklepu Hlavního města vína. Objednali jsme si další vzorek a pak jsme se posadili ke stolu, kde jsme si opět povídali a zároveň si prohlíželi výzdobu sálu. Ocenili jsme zejména originální osvětlení sklepu, ale obdivovali jsme i další pěkné zařízení v místnosti, která se začala více naplňovat dalšími návštěvníky.

Valtické podzemí 43 - sklep Diana - signované cihly Valtické podzemí 19 - Sklep hlavního města vína - osvětlení

Blížila se totiž doba, kdy zde měly začít znít první tóny cimbálovky, kterou jsme měli v plánu si také vyslechnout. Dokonce jsme měli objednaný i stůl, ale do startu zbývaly ještě dlouhé dvě hodiny a tak jsme se kvůli ztrátě času rozhodli úžasné valtické sklepení opustit. Vyzvedli jsme si razítkovací památník a z příjemného chládku jsme vyšli do podvečerního vedra, nasedli do vyhřátého auta a odjeli do obce Sedlec.

Valtické podzemí 06 - Sklep hlavního města vína Valtické podzemí 26 - chodba Galerie

Tady jsme odlovili kešku a pak jsme se už vrátili do Strachotína, kde jsme byli ubytováni. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme ve Valticích popíjeli víno. Ten vám prozradí další podrobnosti. Nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme. Snad vás tedy tento článek inspiroval k návštěvě podzemí i města samotného.

Valtické podzemí 40 - schodiště od vchodu do archívního sklepa Hubert Valtické podzemí 39 - západní vstup do sklepů

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Valtice_-_Valticke_podzemi

Historie :

Valtické podzemí existovalo prokazatelně před rokem 1270, ale pravděpodobně bylo vybudováno v románských dobách. Právě v těchto místech byl založen klášter minoritů a jeho obyvatelé podzemní prostory rozšířili nebo sami vybudovali. Klášter byl zničen v období husitských válek,  pobořené budovy získal františkánský řád, ale roku 1529 byl poškozen nájezdem tureckého oddílu.

Potom došlo v důsledku prudce se rozvíjející reformace k odchodu řeholníků a konventní budovy byly roku 1544 rozebrány a zachován zůstal pouze kostel a podzemí. Budova kláštera stála na jihozápadní straně města u hořejší brány. Klášter měl podobu neúplného obdélníku a konventní kostel měl podobu tehdejších františkánských kostelů s věží u vchodu. Měl pět oltářů a nesl zasvěcení Michalu archandělovi. Jeho jednolodní půdorys s opěráky a typickým dlouhým presbyteriem je zřetelný na archivním plánu z konce 18. století, a s velkou pravděpodobností se tak uchovala raně gotická dispozice.

Ostatní objekty plán nezachycuje, ač byly částečně obnoveny po roce 1692, kdy se na čas františkáni do Valtic vrátili. Obnovený klášter zachycuje veduta z roku 1740. Klášterní budovy tvoří dva trakty – jeden přiléhající ke kostelu a druhý boční směrem k zahradě. V obou traktech bydlelo v polovině 18.století 32 osob. Ke konventu přiléhala ještě rozsáhlá zahrada, a další naproti přes ulici, jež byla koncem 18. století přeměněna ve hřbitov. Po zrušení v roce 1803 byl ještě klášter v roce 1809 využit jako lazaret pro raněné z napoleonských válek a záhy nato byl zbořen. Zůstal po něm velký pozemek, který ještě dnes není zcela zastavěn.

Severozápadní ohradní zeď pozemku uchovala zbytek původního kostelního zdiva. Co se týče podzemních prostor, nebyly vždy využívány k bohulibým účelům výroby vína, ale i ke skladování potravin /dochovaná část ledárny/. Zajímavostí je i vlastní, 16 m hluboká, studna /nyní pod podlahou jedné z chodeb/, takže obyvatelé nebyli odkázáni pouze na vnější zdroj pitné vody. Zajímavé je i to, že v minulosti byly jednotlivé sklepy propojené, a pravděpodobně i společně využívané.

Historie čerpána z webu

http://www.valtickepodzemi.cz/

Valtické podzemí je držitelem turistické známky č.1787.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/valticke-podzemi-c1787

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 17
Celkem: 455167
Měsíc: 18468
Den: 525