Jdi na obsah Jdi na menu
 


Valtice - Valtické podzemí

Valtické podzemí existovalo prokazatelně před rokem 1270, ale pravděpodobně bylo vybudováno v románských dobách. Právě v těchto místech byl založen klášter minoritů a jeho obyvatelé podzemní prostory rozšířili nebo sami vybudovali. Klášter byl zničen v období husitských válek,  pobořené budovy získal františkánský řád, ale roku 1529 byl poškozen nájezdem tureckého oddílu. Potom došlo v důsledku prudce se rozvíjející reformace k odchodu řeholníků a konventní budovy byly roku 1544 rozebrány a zachován zůstal pouze kostel a podzemí. Budova kláštera stála na jihozápadní straně města u hořejší brány. Klášter měl podobu neúplného obdélníku a konventní kostel měl podobu tehdejších františkánských kostelů s věží u vchodu. Měl pět oltářů a nesl zasvěcení Michalu archandělovi. 

article preview

Valtice jsme navštívili během dovolené, kterou jsme v srpnu 2017 strávili na prosluněné Pálavě. Stalo se tak sedmý den našeho pobytu na Jižní Moravě, kdy jsme se malém vinařském městečku do atraktivního podzemí zašli podívat. Naše stříbrné auto jsme zaparkovali naproti vinařství Chateau Valtice, zašli na náměstí do muzea a pak jsme se vrátili zpět bez našeho lovce keší, který šel do zámeckého parku hledat ukrytou schránku. Čekání jsme si zkrátili v již zmíněné obrovské zděné stodole, kde vinařský podnik prodával své výrobky, jichž jsme si několik zakoupili. Když kačer přišel z lovu, vydali jsme se do labyrintu historických vinných sklepů. Do sklepení, které existovalo už před rokem 1270, jsme vstoupili stylovými dřevěnými dveřmi, zasazené do kamenem obložené zdi. Vzápětí jsme po schodišti s klenutým stropem sestoupili do velkého sklepu Hlavního města vína. Jak název napovídal, jednalo se o nejdůležitější místo podzemí, kde za barem na nás čekala ochotná obsluha. Zde jsme si koupili vstupenky, přičemž jeden z nás měl zaplacenou i degustaci. Získali jsme i razítko do památníku, který jsme odložili u baru, abychom se s ním nemuseli tahat během procházky podzemím. Chtěli jsme si také koupit turistickou známku, ale barman bohužel dřevěné kolečko hledal marně, takže jsme si ji o měsíc později museli nechat poslat od výrobce z Rýmařova. Ještě jsme vybrali první vzorek vína na ochutnání a poté jsme již s tištěným průvodcem vyrazili na průzkum úžasného podzemí, vyzděném z 1,2 milionů kusů historických a znakových cihel, starých 100 – 700 let. Čekalo nás více než 900 metrů historických podzemních sklepů a chodeb, na jejichž prohlídku jsme se velice těšili. Exkurze začala ve Velké kolonádě a pak jsme postupně minuli několik degustoven. Pak jsme se vrátili na začátek Velké kolonády a vešli do sousedního sklepu Koštýřovna. Dlouho jsme se tady nezdrželi a pokračovali do vedlejšího archívního sklepu Malá kolonáda a navazující degustovny. Zde naší ochutnávačce došel první vzorek a tak si odskočila pro další. Po návratu jsme společně prošli úzkou chodbou do sklepa pojmenovaném podle zdejšího vinařství a následně se vrátili do Malé kolonády. Vzápětí jsme vstoupili do pěkně vyzdobeného sklepa Hamrklaš a vrátili se do Hlavního města vína. Poté jsme se posadili k jednomu z mnoha stolů, povětšinou prázdných a ochutnávačka si objednala další vzorek. Měli jsme za sebou první, menší část prohlídky podzemí, jenž bylo vykopáno mnichy kláštera. Několik minut jsme si povídali u stolu, dokud naše degustátorka nedopila a pak jsme s dalším vzorkem ve skleničce vyrazili do rozsáhlejší části podzemí. Zamířili jsme do hlavního sálu s archivem Sklepiér a pak jsme vstoupili do dlouhé chodby s názvem Galerie. Minuli jsme pětici soch a pak nás mírně stoupající chodba dovedla do sklepa Minoritů, obklopeném zamřížovanými archívy. Nahlédli jsme do archivu Signum Valticum a pak se vydali do protější Zpovědny. Úzká chodbička nás pak vyvedla do Františkánského sklepa a další spojovací chodba nás přivedla do malého sklepu Preshaus. Kromě posezení jsme tady narazili na dveře západního vchodu, ale stále jsme ještě neměli v úmyslu podzemí opustit. Namísto toho jsme zamířili ještě o pár metrů hlouběji do vinařské síně Degustovna. Potom jsme kratičkou chodbičkou s několika schody sešli do archívního sklepa Hubert a následně vstoupili do sklepa Diana. Následně jsme spojovací chodbou prošli do velkého sklepu Minoritů a pokračovali Galerií zpátky až do Hlavního města vína. Objednali jsme si další vzorek a posadili se ke stolu, kde jsme si opět povídali a zároveň si prohlíželi výzdobu sálu. Blížila se doba, kdy zde měly začít znít první tóny cimbálovky, kterou jsme měli v plánu si také vyslechnout. Dokonce jsme měli objednaný i stůl, ale do startu zbývaly ještě dlouhé dvě hodiny a tak jsme se kvůli ztrátě času rozhodli úžasné valtické sklepení opustit. Vyzvedli jsme si památník, vyšli ven, vrátili se k autu a odjeli do obce Sedlec, o čemž již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co jiného jsme v tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme ve Valticích nejen popíjeli víno.

Valtické podzemí Valtické podzemí

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Valtice_-_Valticke_podzemi

Historie :

Valtické podzemí existovalo prokazatelně před rokem 1270, ale pravděpodobně bylo vybudováno v románských dobách. Právě v těchto místech byl založen klášter minoritů a jeho obyvatelé podzemní prostory rozšířili nebo sami vybudovali. Klášter byl zničen v období husitských válek,  pobořené budovy získal františkánský řád, ale roku 1529 byl poškozen nájezdem tureckého oddílu. Potom došlo v důsledku prudce se rozvíjející reformace k odchodu řeholníků a konventní budovy byly roku 1544 rozebrány a zachován zůstal pouze kostel a podzemí. Budova kláštera stála na jihozápadní straně města u hořejší brány. Klášter měl podobu neúplného obdélníku a konventní kostel měl podobu tehdejších františkánských kostelů s věží u vchodu. Měl pět oltářů a nesl zasvěcení Michalu archandělovi. Jeho jednolodní půdorys s opěráky a typickým dlouhým presbyteriem je zřetelný na archivním plánu z konce 18. století, a s velkou pravděpodobností se tak uchovala raně gotická dispozice. Ostatní objekty plán nezachycuje, ač byly částečně obnoveny po roce 1692, kdy se na čas františkáni do Valtic vrátili. Obnovený klášter zachycuje veduta z roku 1740. Klášterní budovy tvoří dva trakty – jeden přiléhající ke kostelu a druhý boční směrem k zahradě. V obou traktech bydlelo v polovině 18.století 32 osob. Ke konventu přiléhala ještě rozsáhlá zahrada, a další naproti přes ulici, jež byla koncem 18. století přeměněna ve hřbitov. Po zrušení v roce 1803 byl ještě klášter v roce 1809 využit jako lazaret pro raněné z napoleonských válek a záhy nato byl zbořen. Zůstal po něm velký pozemek, který ještě dnes není zcela zastavěn. Severozápadní ohradní zeď pozemku uchovala zbytek původního kostelního zdiva. Co se týče podzemních prostor, nebyly vždy využívány k bohulibým účelům výroby vína, ale i ke skladování potravin /dochovaná část ledárny/. Zajímavostí je i vlastní, 16 m hluboká, studna /nyní pod podlahou jedné z chodeb/, takže obyvatelé nebyli odkázáni pouze na vnější zdroj pitné vody. Zajímavé je i to, že v minulosti byly jednotlivé sklepy propojené, a pravděpodobně i společně využívané.

Historie čerpána z webu

http://www.valtickepodzemi.cz/

Valtické podzemí je držitelem turistické známky č.1787.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/valticke-podzemi-c1787

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 



Statistiky

Online: 17
Celkem: 615710
Měsíc: 24723
Den: 966