Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tworków - zřícenina zámku (ruiny zamku w Tworkowie)

Tvorkovské panství bylo do XVI. století v majetku stejnojmenného rodu Tvorkovských. Renesanční zámecká rezidence byla vystavěna na starší středověké budově. S přestavbou se začalo kolem roku 1567 za majitele Kaspera Vyskoty z Vodnik, krajského soudce. Po jeho smrti roku 1574 přešlo panství do majetku rodiny Beesů a roku 1585 je získal Hynek Petrovič Charvát z Wieczy, který přestavbu zámku ukončil. Mezi pozdějšími majiteli byli mimo jiné i Gaszynští a Reisvitzové. Početné věžičky, mansardy, arkýře a také dostavěná hodinová věž vdechly objektu atraktivní a neopakovatelnou podobu. Konec okázalosti zámku položil v roce 1931 požár; co oheň nedokázal zničit, dokonaly válečné operace v dubnu 1945.

article preview

Na jaře jednoho roku jsme využili lákavé nabídky našeho oblíbeného slevového portálu a zakoupili jsme si pobyt penzionu Kamenec, nacházející se v Jilešovicích nedaleko města Hlučín. Termín jsme si vybrali na polovinu června, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát počasí, což se nám nakonec splnilo. Dokonce až příliš, protože třicetistupňová vedra jsme si opravdu nepřáli, ale na druhou stranu nepršelo ani jeden ze tří dnů, takže jsme stihli navštívit všechna místa, které jsme měli v plánu. Po několika týdnech konečně nastal den D, takže jsme opustili hanáckou placku a vyrazili na sever do Slezska. Během prvního dne jsme se toulali hlavně po Hlučíně a nejbližším okolí, zatímco ten druhý jsme vyrazili ještě blíže k hranicím s Polskem. Postupně jsme navštívili Jilešovice, Závadu, Bělou a pak jsme již přejeli státní hranice.

Tworków - ruiny zámku 02 - pokladna, brána a část zámku Tworków - ruiny zámku 01 - vstupní brána a část zámku

Po okresních silnicích jsme dorazili do poměrně velké vesnice Tworków, kde jsme navštívili kostel sv. Petra a Pavla a pak jsme odjeli k vodnímu mlýnu. Kromě starého klapáče rodiny Pawliků jsme si prohlédli také velký rybník s názvem Trzeciok, na jehož druhém břehu začínal zámecký park, sahající až k ruinám bývalého šlechtického sídla, k němuž jsme později zajeli autem. Kdybychom tušili, že k rozpadajícímu se zámku můžeme dojít pěknou a pohodlnou cestou pěšky, nechali bychom náš francouzský vůz odpočívat u mlýna, ale to jsme opravdu nevěděli. Poté, co jsme ukončili návštěvu Pawlikova mlýna, jsme se tedy vrátili k autu, jímž jsme odjeli k již zmíněným ruinám zámku, jenž byl vystavěn rodem Tvorkovských v letech 1567 - 1585 na místě středověké budovy.

Tworków - ruiny zámku 03 - zámek před vyhořením na začátku 20. století Tworków - ruiny zámku 37 - nároží pravé části zámku

Naše stříbrné autíčko jsme zaparkovali v ulici vedoucí k zámku a pak jsme se k němu pomalým krokem vydali. Nemuseli jsme totiž nijak spěchat, neboť do otevření pokladny zbývalo asi dvacet minut. Když jsme k budce s kasou dorazili, využili jsme volného času k nastudování historie zámku, jenž byl roku 1872 architektem Heydenreichem přestavěn pro potřeby rodiny Saurmů z Jelče v duchu novorenesance. Za plotem nás však nečekalo žádné honosné sídlo, ale obnažené cihlové zdi, neboť zámek roku 1931 vyhořel a co oheň nedokázal zničit, dokonaly válečné operace v dubnu 1945. Dokonalou vizáž stavby jsme tak viděli pouze na informační tabuli u brány, na níž jsme našli pohlednici zámku v podobě ze začátku 20. století a po přečtení historických faktů konečně s mírným zpožděním dorazila paní pokladní.

Tworków - ruiny zámku 04 - pravá část zámku Tworków - ruiny zámku 05 - levá část zámku s věží

Přes jazykovou bariéru jsme se s ní dokázali domluvit na zakoupení vstupenek, k naší radosti jsme u ní získali rovněž dvě razítka do památníku a požádali ji o vydání pokladu. Nejednalo se však o žádné loupežné přepadení, nýbrž jsme si pouze vyzvedli krabičku s místní keší, která se pochopitelně tématicky týkala zámku. Po provedení zápisu jsme si ji tak přidali mezi úspěšně odlovené a krabičku poctivě vrátili do pokladny. Následně jsme se již vydali na obhlídku stavby v severovýchodní části vsi na říční terase řeky Psiny. Bránou jsme vešli dovnitř areálu, přičemž nás žluté cedule varovaly před vstupem do útrob paláců, kvůli nebezpečí pádu zdiva. Jako první nám padl do oka vodní příkop, který částečně budovu obklopoval, ale voda jím už neprotékala, jelikož byla svedena do zámeckého parku.

Tworków - ruiny zámku 07 - levá část zámku s věží Tworków - ruiny zámku 15 - sklepení v levé části zámku

Za prázdným příkopem se pak tyčily ruiny zámku na půdorysu přibližně podkovovitého tvaru se dvěma křídly po stranách průčelí. Holé zdi z cihel a kamene, které byly před druhou světovou válkou pokryty omítkou, měly své kouzlo a docela se nám líbily. Nejprve jsme zamířili do levé části zámku, která byla vystavěna do výše dvou pater, přičemž jsme na této straně spatřili vysokou hranolovou věž. V její dolní části jsme narazili na zamřížovaný klenutý vstup mezi dvěma pilastry, nad nímž se nacházel erb majitelů panství a několik dalších renesančních ozdobných prvků. O něco výše jsme našli okno s půlkruhovým záklenkem a nad korunní římsou jsme pak spatřili torzo ciferníkových hodin, na nichž si naposledy správný čas návštěvník mohl zkontrolovat naposledy před druhou světovou válkou.

Tworków - ruiny zámku 17 - sklepení v levé části zámku Tworków - ruiny zámku 18 - zdi paláce v levé části zámku

Jelikož současná věž byla vystavěna na místě starší kolegyně z dob gotiky, našli jsme v její spodní části dochovaný kámen s letopočtem 1567. Právě v tomto roce byla za majitele Kaspera Vyskoty z Vodnik, krajského soudce, zahájena přestavba středověké budovy na renesanční pohodlné sídlo. Po jeho smrti roku 1574 přešlo panství do majetku rodiny Beesů a roku 1585 je získal Hynek Petrovič Charvát z Wieczy, který přestavbu zámku dokončil. A protože byla mříž ve věži zamčená, vydali jsme se kolem ní do levého křídla paláce a po opravených schodech s kovovým zábradlím jsme sestoupili do jeho suterénu. Právě v těchto spodních částech stěn byly patrné zbytky zdí s gotickou vazbou cihel, zatímco v horních partiích se nacházelo zdivo renesanční. Hromada cihel u stěny paláce svědčila o tom, že se v této části již pracovalo na jeho opravách.

Tworków - ruiny zámku 20 - zdi paláce v levé části zámku Tworków - ruiny zámku 23 - sklepní okénko a podpěrný sloup

Prázdné okna, chybějící podlahy a střecha, holé a vysoké cihlové stěny nad námi, to vše vytvářelo ponurou až stísněnou atmosféru místa, kde se před lety pohybovalo služebnictvo a jejich páni z řad šlechtických rodů Tvorkovských, Gaszynských a Reisvitzů či pozdějších majitelů rodiny Saurmů z Jelče. Ve sklepení nás ještě zaujal podpěrný sloup uprostřed větracího okénka, ale to nebylo všechno. Ve zdi tohoto křídla jsme ještě shlédli čtyři okna s kamennými rámy, obklopené zbytky sgrafitové výzdoby s rostlinnými motivy z druhé poloviny XVI. století a pak jsme se již vydali do středové části zámku, jemuž vévodilo otevřené nádvoří s patrovými sloupovými arkádami. Na průčelní fasádě jsme si prohlédli novorenesanční štíty a ozdoby a pak jsme již vstoupili do arkádové chodby, která vypadala velmi zajímavě.

Tworków - ruiny zámku 27 - arkády Tworków - ruiny zámku 31 - arkádová chodba

Jistě musela být v dobách své slávy chloubou zdejší šlechty, takže jsme pomalu kráčeli mezi sloupy a uctivě si prohlíželi přízemní místnosti, v nichž se místy dochovaly valené klenby, někde dokonce i s lunetami. Chodba nás dovedla až do druhého zámeckého křídla, jehož stěny byly v jedné místnosti členěny pilastry se zbytky skromné štukové výzdoby ze druhé poloviny XVII. století. Pak jsme zase vyšli ven na volné prostranství před zámkem a prohlédli si jej ještě jednou z většího odstupu. Početné věžičky, mansardy, arkýře a také dostavěná hodinová věž vdechly objektu atraktivní a neopakovatelnou podobu, které nijak neuškodily ani dva zmíněné požáry. Možná spíše naopak. Zajímavé bylo také schodiště, končící zdánlivě bezúčelně někde mezi přízemím a prvním patrem, až se nám nechtělo věřit, že po něm kdysi chodívali urození pánové a dámy.

Tworków - ruiny zámku 30 - schody z přízemí do prvního patra které nikam nevedou Tworków - ruiny zámku 33 - arkády a pravá část zámku

Když jsme si ruiny dostatečně prohlédli, vyšli jsme bránou zase ven a po chvilce jsme došli zpět k našemu autu, jímž jsme zamířili zpátky do České republiky. Ještě než jsme Tworków opustili, zastavili jsme se ve zdejším malém obchodě se smíšeným zbožím, v němž jsme si nakoupili několik druhů piva, sladkostí a dalších dobrot. Potom jsme již Polsku dali vale a přejeli hranice s označením CZ. Po pár kilometrech jsme se zastavili ve slezské obci Hať, kde jsme si prohlédli kostel s přilehlým hřbitovem a odlovili dvě kešky. O tomto dobrodružství však již pojednává jiný můj článek, jenž si také určitě přečtěte. Vášnivým čtenářům doporučuji si v sekci Velké povídání o výletech vyhledat obsáhlý příspěvek o druhém dni pobytu v Jilešovicích, který nese název Jak jsme v Bělé nelovili pstruhy a prchli do Polska.

Tworków - ruiny zámku 34 - arkády a střešní štíty Tworków - ruiny zámku 36 - pravá část zámku

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Tworkow_-_zricenina_zamku_ruiny_zamku_w_Tworkowie/

Historie :

Tvorkovské panství bylo do XVI. století v majetku stejnojmenného rodu Tvorkovských. Renesanční zámecká rezidence byla vystavěna na starší středověké budově. S přestavbou se začalo kolem roku 1567 za majitele Kaspera Vyskoty z Vodnik, krajského soudce. Po jeho smrti roku 1574 přešlo panství do majetku rodiny Beesů a roku 1585 je získal Hynek Petrovič Charvát z Wieczy, který přestavbu zámku ukončil. Mezi pozdějšími majiteli byli mimo jiné i Gaszynští a Reisvitzové. V roce 1872 byly architektem Heydenreichem z Kopic provedeny zásadní úpravy zámku v duchu novorenesance pro potřeby rodiny Saurmů z Jelče (Saurma-Jeltsch). Na zbytcích renesančních a starších tak vyrostl novorenesanční objekt. Je umístěn v severovýchodní části vsi na říční terase řeky Psiny, obklopen zčásti vodním příkopem. Čelem je situován k jihu. Je vystavěn z cihel s využitím kamene, původně opatřen omítkami. Z části je jednopatrový, z části dvoupatrový. Je postaven na půdorysu přibližně podkovovitého tvaru se dvěma křídly po stranách průčelí. Ta spolu vytvářejí otevřené arkádové nádvoří. Západní křídlo je o něco delší. Ve východním i západním křídle jsou ve spodních partiích patrné zbytky zdí s gotickou vazbou cihel, v horních partiích se nachází zdivo renesanční.

Při přestavbě v letech 1872-74 bylo rozšířeno a zvýšeno severozápadní průčelí, ze strany nádvoří byla k západnímu křídlu přistavěna čtyřstranná věž na místě věže starší, ze které se ve spodní partii dochoval kámen s letopočtem 1567. Nádvoří získalo patrové sloupové arkády a průčelní fasáda byla doplněna novorenesančními štíty a ozdobami. Místnosti nemají pravidelné uspořádání a jsou převážně jednotraktové. V přízemí se místy dochovaly valené klenby, někde s lunetami. V jedné z místností západního křídla jsou stěny členěny pilastry se zbytky skromné štukové výzdoby ze druhé poloviny XVII. století. Ve vnější zdi východního křídla se dochovala čtyři okna s kamennými rámy, obklopena zbytky sgrafitové výzdoby s rostlinnými motivy z druhé poloviny XVI. století. Východně od zámku jsou v prostorách nevelkého krajinářského parku dochované velké sklepy, vystavěné z kamene a zaklenuté valenou klenbou. Početné věžičky, mansardy, arkýře a také dostavěná hodinová věž vdechly objektu atraktivní a neopakovatelnou podobu. Konec okázalosti zámku položil v roce 1931 požár; co oheň nedokázal zničit, dokonaly válečné operace v dubnu 1945. V roce 2003 objekt převzala obec Krzyżanowice a zabezpečila ho tak před další devastací. Od té doby zde probíhají práce, jejichž cílem je stabilizovat ruiny a zajistit je pro odpovídající expozici. V budově staré vozovny vzniknou otevřené dvoupodlažní místnosti a do stávající zámecké věže bude zabudována vyhlídková plošina.

Historie čerpána z webu

http://cz.zamki.pl/?idzamku=tworkow

Zámek Tworków nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 7
Celkem: 456659
Měsíc: 17921
Den: 429