Zříceninu hradu Hluboký jsme prozkoumali v březnu 2026 během krátkého výletu, který jsme strávili v údolí, jímž protéká řeka Bystřice. V úzkém prostoru mezi vojenským újezdem Libavá a Přírodním parkem Bystřice jsme navštívili několik zajímavostí, mezi něž patřily zbytky středověkého hradu. Po příjezdu do Hrubé Vody jsme naši červenou škodovku odložili na parkovišti u sportovního resortu a potom jsme vyrazili na naučnou stezku. Její trasa nás přivedla na rozcestí, kde jsme narazili na čtvrté zastavení, které pojednávalo o hradu Hluboký. Nacházel se na přilehlém návrší kousek odtud a od poloviny 14. století strážil obchodní cestu údolím Bystřice, jež spojovala Moravu a Slezsko. Ocitli jsme se v prostoru předhradí, kudy byl z hradu, dobytého a rozbořeného roku 1426, odvážen materiál jako z kamenolomu. Dozvěděli jsme se také, že hrad založil kolem roku 1340 olomoucký biskup Jan Volek, nevlastní bratr Elišky Přemyslovny, matky Karla IV. Ten hrad po biskupově smrti zdědil a později předal svému bratrovi, moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Hrad však spravovali purkrabí, které markrabě jmenoval. V letech 1371 - 1379 to byl Půta z Holštejna. Novým pánem hradu se v roce 1382 stal Lacek z Kravař. Hrad sice stále patřil markraběti, ale Lacek byl jeho správcem a mohl ho téměř neomezeně využívat. Po jeho smrti zde zřejmě sídlili příbuzní pánů z Kravař. V době husitských válek se Hlubokého zmocnil Dobeš z Tvorkova. Kvůli přítomnosti husitské posádky napadající Olomouc byl hrad v roce 1426 obležen, dobyt a následně rozbořen vojsky vévody Albrechta Rakouského. Ten Hluboký dal lénem Janovi ze Sovince a Pňovic pod podmínkou, že hrad nebude opraven. Olomoučtí katolíci měli totiž obavu, že by se zde znovu mohli usadit kališníci. Po Janově smrti se hradu opět nakrátko ujal Dobeš z Tvorkova, avšak již od roku 1433 je jako majitel uváděn Bernard ze Žerotína. Od roku 1437 je hrad označován jako zřícenina, nazývaná též „Pustý zámek“. Poslední zmínka o něm je v zemských deskách olomoucké kapituly v roce 1612. Na obrázcích jsme si prohlédli nálezy z hradu, mezi něž patřily podkova, hroty šípů, ostruha, opasková přezka nebo kousky kuchyňské keramiky a kachlových kamen. Na sousedním panelu jsme našli kresby dvou podob hradu a doplnili svou mysl o další historická fakta. Potom jsme se vyškrábali na hradní kopec a prozkoumali jsme zbytky opevněného sídla, z něhož toho opravdu moc nezbylo. Hrad Hluboký měl trojúhelníkovou dispozici. Na západním skalnatém srázu jeho jádra stál palác o rozměrech 35 × 9 metrů. Sousední válcová věž, která chránila bránu na jihovýchodě, měla průměr asi 8 metrů a zdi 1,6 metrů silné. V úzkém hřebeni vybíhajícím na sever byl ve skále vysekán příkop a parkán kolem hradního jádra lemovaly dodnes dobře patrné valy. Vzhledem k jarnímu počasí a absenci listoví na stromech se nám z hradu naskytl pěkný pohled na všechny strany, jak do údolí řeky Bystřice, tak do lesů, kde stávala již zaniklá ves Jestřabí. Když jsme si celý hrad prošli, sestoupili jsme dolů na rozcestí a podél sjezdovky jsme se vydali do  sportovního areálu, ale o tom již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme poznávali zajímavosti mezi Hrubou Vodou a Velkou Bystřicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hruba-voda-zricenina-hradu-hluboky​

Historie :

Hrad Hluboký byl postaven kolem roku 1340, aby střežil cestu z Olomouce do Opavy. Jednalo se zřejmě o soukromý hrad olomouckého biskupa Jana Volka, po jehož smrti roku 1351 se majitelem opevněného sídla stal Karel IV., který jej však záhy přenechal svému bratrovi markraběti Janu Jindřichovi. Hrad však spravovali purkrabí, které markrabě jmenoval. V letech 1371–1379 to byl Půta z Holštejna. Novým pánem hradu se v roce 1382 stal Lacek z Kravař. Hrad sice stále patřil markraběti, ale Lacek byl jeho správcem a mohl ho téměř neomezeně využívat. Po jeho smrti zde zřejmě sídlili příbuzní pánů z Kravař. V době husitských válek se Hlubokého zmocnil Dobeš z Tvorkova. Kvůli přítomnosti husitské posádky napadající Olomouc byl hrad v roce 1426 obležen, dobyt a následně rozbořen vojsky vévody Albrechta Rakouského. Ten Hluboký dal lénem Janovi ze Sovince a Pňovic pod podmínkou, že hrad nebude opraven. Olomoučtí katolíci měli totiž obavu, že by se zde znovu mohli usadit kališníci. Po Janově smrti se hradu opět nakrátko ujal Dobeš z Tvorkova, avšak již od roku 1433 je jako majitel uváděn Bernard ze Žerotína. Od roku 1437 je hrad označován jako zřícenina, nazývaná též „Pustý zámek“. Poslední zmínka o něm je v zemských deskách olomoucké kapituly v roce 1612.

Pověst :

K Hlubokému se vztahuje pověst o loupeživém rytíři, který si svým nekalým řemeslem nadělal tolik majetku, že byl počítán mezi nejbohatší lidi v olomouckém kraji. O svůj majetek se velmi obával, proto hrad nechával vždy uzavřen, a na hlásce seděly ve dne v noci stráže. Jednou přišel ke hradu žebrák, který poprosil zbrojnoše, aby jej nechali v hradu přespat. Ti se mu nejprve vysmáli, ale když jim řekl, že má u sebe měšec plný peněz, otevřeli bránu a spustili padací most. Rytíř ucítil příležitost, žebráka pohostil a nalil mu víno, aby tvrdě spal. V noci pak přišel do žebrákovi jizby s mečem v ruce s úmyslem ho zabít a oloupit. Ten však spal jen na jedno oko. Pustil se s rytířem do zápasu, uhodil s ním o kamennou dlažbu tak, že zůstal ležet až do rána omráčený na podlaze. Tak ho tam našli i jeho zbrojnoši. Žebrák byl však už pryč i s pytlem s penězi. Loupežník strašně zuřil, ale jeho vztek se za chvíli změnil v hrůzu když zjistil, že hrad je obležen ohromným vojskem a ten žebrák je oblečen v brnění jako jejich vojevůdce. Posádka odhazovala zbraně a nechtěla vůbec bojovat. Než se rytíř nadál, byl spoután provazy a stál před soudci. Vina byla jasná, a tak než bylo slunce nejvýš na obloze, houpal se pán z Hlubokého na plané jabloni před hradem uprostřed svých zbrojnošů. Hrad byl potom do základů rozbořen, aby se tam již nikdy nemohli usadit žádní narušitelé klidu v zemi. Ještě dlouho po tom si lidé vyprávěli, že rytířův duch s mečem v ruce honí po lese žebráka s měchem. Věřilo se, že tak bude do té doby, kdy zmizí z proklatého hradu poslední kámen a rozpadne se v prach. Ten čas již přišel – po hradu není ani památky.

Historie čerpána z těchto webů

https://cs.wikipedia.org/wiki/

https://magazin.hlubocky.eu

Hrubá Voda je držitelem turistické známky č.2643.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/resort-hruba-voda-c2643