Zříceninu hradu Křídlo jsme poprvé navštívili v dubnu 2012 během výletu, který jsme strávili v Hulíně a Rusavě. Když jsme si nevelkou nabídku zmíněného města prohlédli, nabrali jsme směr Rusava a za obcí Brusné zabočili doprava na úzkou asfaltovou cestu, která nás po 700 metrech jsme přivedla na rozcestí Pod Křídlem. Nedaleko odtud jsme odložili naše stříbrné francouzské auto a po modrožluté turistické vyrazili na zříceninu. Když jsme zdolali několikasetmetrové stoupání, konečně jsme došli na širokou lesní cestu, která nás poté zavedla pod kopec, na němž byl na začátku 14. století hrad Křídlo postaven. Následně jsme vkročili do vstupní věžovité brány a ocitli se tak v opevněném předhradí, kde se kdysi u hradeb nacházely hospodářské budovy. Pak jsme se prošli po plochém předhradí a nezapomněli jsme zde odlovit kešku. Potom jsme se po úzkých schodech vydrápali do vlastního jádra hradu, kde stával obytný palác, z něhož se skoro nic nezachovalo. Nejvýraznějším pozůstatkem gotického šlechtického sídla byly zbytky věže u schodiště, která kdysi stávala naproti zmíněného paláce. Když jsme jádro hradu prozkoumali, sestoupili jsme dolů a vyšli ven na lesní cestu. Vzápětí jsme zabočili doprava a zamířili za nedalekou Sirkovou studánkou, o níž však již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme na Rusavě viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme poprvé navštívili Hulín a Rusavu.

Podruhé jsme se na hrad Křídlo vydali opět na jaře. Stalo se tak v březnu 2023 v rámci výletu, během něhož jsme se pohybovali pouze po Rusavě a tentokrát jsme sem přišli z jiné strany. Naše černé SUV korejské výroby jsme zaparkovali na plácku u jakési přízemní bílé budovy, odkud jsme žluté značce vyrazili na hrad. Po mostě jsme překonali tok říčky Rusavy, snadno zvládli krátké stoupání a v následném rovinatém úseku si užívali výhledu do údolí. Pak jsme se zapotili během prudkého výšlapu a i když se jednalo o pouze 250 metrový úsek, stoupání nám připadalo nekonečné. Když jsme se konečně vyplatili na starou známou lesní cestu, řádně jsme se vydýchali a následně jsme po již neexistujícím padacím mostě přešli přes obranný příkop a vstupní bránou vkročili do předhradí. Prohlédli jsme si zbytky vstupní brány s odhalenou patkou vnitřního portálu, která měla podobu čtvercové věže s průjezdem v přízemí, z níž obránci mohli snadno kontrolovat příchozí cestu k hradu. Od brány jsme zamířili k pařezům uprostřed plošiny, kde jsme se posadili a z batohu vytáhli svačinku, kterou jsme se posilnili, abychom zvládli druhý průzkum hradu Křídlo. Během občerstvování jsme očima přejížděli po plošině o rozměrech přibližně 95 x 40 metrů, kterou vybudovali páni z Cimburka na přelomu 14. a 15. století během jediné stavební etapy a snažili si představit, jak to tady kdysi vypadalo. Z návštěv jiných hradů jsme věděli, že v předhradí obvykle stávaly hospodářské budovy, které byly nalepené k hradbám a v nichž se chovaly slepice, kozy či prasata. Pravděpodobně se zde nacházely také dřevěné stáje pro koně, na kterých sem obyvatelé hradu či jeho návštěvníci přijížděli a v nichž během letních měsíců mohli přespávat obyčejní vojáci. Když jsme dojedli, vydali jsme se na průzkum předhradí, uprostřed něhož jsme narazili na velkou prohlubeň, která snad sloužila pro chytání dešťové vody. Kousek od jámy jsme v zemi objevili zbytky kruhové věže a potom jsme vystoupali na hradby. Stalo se tak ovšem pouze obrazně, protože z nich nezbylo prakticky nic jiného, než právě v zemi zasypaná kruhová věž, kterou kdysi doplňovala nedochovaná pětiboká kolegyně. Právě do prostoru mezi obě věže jsme přišli, abychom se stejně jako kdysi obránci hradu, rozhlédli po krajině dole pod námi. Bez problémů jsme shlédli Chomýž, vpravo Brusné a také vzdálenější Hlinsko pod Hostýnem s okolními kopečky, na nichž stávaly další hrady Kasařov a Chlum. Sledovali jsme také kroužící paraglidisty a když jsme se výhledy pokochali, prošli jsme se po neexistujících hradbách a sledovali cestu pod námi, po které jsme sem před 11 lety přišli. Když jsme došli na konec hradeb, prosmýkli jsme se kolem zachovalé části věže a po starých známých schodech zamířili do hradního jádra. Před posledními schody jsme narazili na mohutný kus zdiva, nevýraznější prvek hradního jádra, kde na ploše o rozměrech přibližně 54 x 18 metrů stávalo několik objektů. Bohužel jsme z nich viděli jen nepatrné fragmenty, protože celé přízemí hradního jádra bylo zasypáno sutí. Hrad totiž zanikl během česko - uherských válek v letech 1475 - 1481, kdy jej rozbořila vojska uherského krále Matyáše, ale předtím bychom zde našli věžový palác se tři metry silnými zdmi, který asi postavili vladykové z Dobrotic, takže se jednalo o nejstarší část hradu. Ve střední části hradního jádra, východně od věžového paláce, bylo nevelké nádvoří s bránou na severní straně, k níž stoupala přístupová cesta z předhradí. Na východní straně nádvoří stával lichoběžný dvoutraktový palác, jehož  čelo podepíral dosud stojící opěrák, což byl onen fragment zdiva, který jsme minuli u schodů. Na jižní straně jádra jsme našli dochovaný fragment hradby s ochozem, sousedící s předhradím, která mívala sílu zdiva okolo dvou metrů a během procházky po hradní plošině jsme nemohli minout ohniště, které jsme tu objevili už minule. Místo trampů však na přilehlých lavičkách seděli kamínky, ale nebyly to obyčejné šutry, nýbrž byly pomalované. Kromě krásných obrázků na sobě měly odkaz na Facebook a číslo pro registraci. Pak jsme si v mobilních telefonech vyhledali historii hradu a když jsme si vše přečetli, sestoupili jsme dolů do předhradí a vzápětí vyšli ven na lesní cestu. Pak jsme zabočili doprava a stejně jako před lety jsme zamířili za nedalekou Sirkovou studánkou, která se posledním cílem tohoto jarního výletu, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme během tohoto putování viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme strávili celý den na Rusavě. 

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brusne_-_zricenina_hradu_Kridlo/​

Historie :

Hrad Křídlo stával na kopci nad vsí Chomýž nedaleko Bystřice pod Hostýnem a svůj název získal podle vysunutého křídla protáhlé hory Barvínku, která střežila vstup do údolí Rusavy. První zpráva o Křídle pochází z roku 1365, ale hrad byl vybudován patrně již na začátku 14. století, protože tomu odpovídají jeho stavební dispozice. Jako první historický doložený majitel Křídla se uvádí Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic, který roku 1365 prodal hrad spolu s třetinou Chomýže, částí hradu Chlumu a polovinou Rymic, Vilémovi z Kunštátu. Nový majitel vlastnil hrad až do své smrti v roce 1374, kdy sídlo zdědil Heralt z Kunštátu, který byl poručníkem jeho nezletilých dětí, ale ještě téhož roku hrad prodal Ctiboru Kazkovi z Cimburka a Tovačova, který vlastnil i Tovačov a Stražiště. Ctibor provedl na hradě menší stavební úpravy, které ale příliš nezasáhly do původní stavby a po jeho smrti v roce 1392 zdědil hrad jeho syn Předbor z Cimburka. V této době docházelo často ke sporům mezi rodem z Cimburka, kteří vlastnili hrad Křídlo, a mezi rodem z Kunštátu, kteří byli majiteli nedalekého hradu Chlum. Spor vyústil v žalobu Smila z Kunštátu na Předbora z Cimburka - že jeho lidé na pánův příkaz, ubili mi hajného, že jest ohluchl i dnes je hluch a bez rozumu od toho bití, že nemóž věděti, komu prodal lesy mé před tím bitím... Po smrti Předbora z Cimburka roku 1417 připadl hrad Křídlo jeho synu a když o dvacet let později zemřel, sídlo vlastnili až do roku 1460 Herburt a Leonart z Bořitova. V uvedeném roce Herburt zemřel a do roku 1480 jej držela jeho žena Markéta z Krčmaně. Kolem roku 1475 se na krátkou dobu zmocnil Křídla jeden z Markétiných věřitelů Albert Kostka z Postupim, jelikož se majitelka hradu dostávala pro svůj rozmařilý život často do četných finančních nesnází a proto padělala uherské mince přímo na Křídle. Padělatelská dílna zde působila až do roku 1472 a dokázala vyrobit neuvěřitelných 300 různých druhů mincí. Hrad zanikl během česko - uherských válek v letech 1475 - 1481, kdy jej rozbořila vojska uherského krále Matyáše. Když v roce 1481 zhýralá Markéta prodávala své panství Janu Vlku z Konecchlumí, hrad byl již uváděn jako zbořeniště. Roku 1493 převzal tento majetek Zdeněk z Kokor a po něm Beneš a Albrecht z Hustopečí. Rozbořený hrad Křídlo měl však svůj význam i cenu, o čemž svědčí odhad z roku 1486 na 900 uherských zlatých, přesto už nebyl nikdy obnoven.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.hrady.cz/hrad-kridlo-kromeriz

Hrad Křídlo nemá turistickou známku.