Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žirovnice - zámek s unikátními freskami

Předchůdcem dnešního zámku byl hrad, postavený někdy kolem druhé poloviny 13. století pravděpodobně pány z Hradce. V roce 1343 držel Žirovnici Oldřich III. z Hradce, po něm přešel hrad s městečkem na jeho syna Oldřicha IV. z Hradce a někdy před rokem 1371 získali hrad páni z Ústí. V roce 1393 hrad koupil Jan Kamarét z Lukavce, který začal užívat predikát ze Žirovnice. Potomkem Jana Kamaréta byl Diviš Kamarét. Vdova po něm Ofka z Vojslavic hrad a panství prodala, jménem svých nezletilých synů Prokopa, Jana a Zbyňka, Václavu Vencelíku z Vrchovišť. Za jeho držení proběhly nejrozsáhlejší stavební úpravy. Mimo jiného nechal hrad vyzdobit rozsáhlými freskami, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Dalším majitelem se stal roku 1544 Albrecht z Gutštejna, který v úpravách hradu pokračoval. 

article preview

Zámek Žirovnice jsme navštívili v rámci pobytu v městečku Horní Cerekev, kde jsme byli tři dny ubytování v hotelu Rustikal. Na druhý den jsme měli naplánováno toulání v přírodě na Vysočině, ale zlověstné mraky na obloze nás donutily plány změnit. Po krátkém pohledu do mapy jsme se rozhodli tento květnový den raději strávit pod střechou a tak jsme postupně navštívili hned trojici zámků, přičemž prvním z nich byl právě ten v Žirovnici. Po příjezdu do tohoto městečka jsme naše stříbrné auto jsme zaparkovali u kostela sv. Filipa a Jakuba, odkud jsme se vydali na 100 metrů vzdálený zámek. Cestou jsme minuli bývalou sýpku, kterou zde nechal postavit František Leopold Šternberk, když po svých rodičích převzal šlechtické sídlo. Nad vchodem této krásné sýpky na obilí jsme spatřili znak Šternberků a letopočtem 1707 a pak jsme šli dál.

P - zámek Žirovnice 28 - zámecká sýpka P - zámek Žirovnice 30 - zámecká sýpka

Po chvilce se před námi objevila přední část zámku, jehož předchůdcem byl hrad, postavený pravděpodobně pány z Hradce na konci skalnaté ostrožny někdy kolem druhé poloviny 13. století. Když jsme o hodinu později stavbu obešli, pochopili jsme, proč si stavitel vybral právě toto místo. Hrad byl totiž z jedné strany chráněn prudkým srázem a rybníkem, na druhé pak býval další rybník, který však zanikl a navíc hradební vyvýšeninu obtékal obloukem hradební potok Žirovnička. Pouze ze strany od města, odkud jsme právě přišli, nebyl středověký hrad nijak chráněn a tak zde vzniklo opevněné předhradí, které obsahovalo také kruhovou věž, zbořenou roku 1917. Když jsme po zděném mostě dorazili k první bráně, stanuli jsme před velkými vraty a do zdi zapuštěnou kapličkou s goticky profilovaným ostěním.

P - zámek Žirovnice 02 - přední část hradu P - zámek Žirovnice 03 - přední část hradu

Nezastavili jsme se však kvůli tomu, že by se nás hradní stráž vyptávala na účel návštěvy, ale chtěli jsme si prohlédnout pěknou renesanční fasádu, kterou zámek získal v 16. století za posledních pánů z Hradce. K dokonalosti zdem chyběla jen sgrafitová psaníčka, jimiž proslul třeba litomyšlský zámek, ale i tak se nám fasáda padla do oka. Musela se líbit také Anně z Rožmberka, pro kterou se Žirovnice v druhé polovině 16. století stala dokonce občasným domovem a právě její přítomnost mohla být důvodem k renesančním úpravám zámku, na němž se tehdy nacházela kuchyně, pivnice, obročnice, hospodářské prostory, kancelář, místnosti pro ubytování stálých zaměstnanců a samozřejmě také pro majitele panství se svým dvorem a rodinou. U menšího vstupu nás dále zaujala klíčová střílna a otvor po zaniklém padacím mostě.

P - zámek Žirovnice 04 - přední část hradu P - zámek Žirovnice 05 - vchod do hradu

Pak jsme již křížově zaklenutou bránou vstoupili do průjezdu a o pár vteřin později jsme se ocitli na prvním nádvoří. Pomalým krokem jsme po kostkové dlažbě šli vzhůru k další bráně a cestou jsme si prohlíželi budovy nalevo i napravo. V nich po první světové válce sídlily úřady a nájemné byty zdejších obyvatel Žirovnice. Právě jeden z nájemníků svou neopatrností zapříčinil, že v březnu 1964 v půlkulaté baště na prvním nádvoří, tou dobou sloužící jako kůlny, vznikl požár. Ten zachvátil téměř celý zámek, za oběť mu padly mimo jiné zdravé mohutné střešní krovy z doby obnovy zámku po třicetileté válce a tak se uvažovalo o jeho zbourání. Naštěstí zvítězil rozum a tak se roku 1972 začalo s celkovou rekonstrukcí zámku, která trvala dvacet let, financovalo ji město i stát a výsledkem byla krásná stavba, kterou jsme se právě procházeli.

P - zámek Žirovnice 06 - průjezd na první nádvoří P - zámek Žirovnice 09 - přední část hradu z vnitřní strany

Když jsme došli nahoru k hlavní části zámku, prošli jsme další průjezdem s valenou klenbou na druhé nádvoří, které mělo téměř pravidelný trojúhelníkový tvar. Kolem všech třech jednopatrových křídel obíhal arkádový ochoz v patře, nesený žulovými krakorci, u něhož jsme spatřili nejzajímavější prvek tohoto nádvoří. Jednalo se o část restaurovaných nástěnných maleb z přelomu 15. a 16. století, zhotovenou metodou al fresco, tedy do vlhké omítky, která se díky tomu zachovala až do doby naší návštěvy. V prvním patře jsme viděli lovecký a figurální výjev, klečící ženu u nohou sv. Kryštofa a také pozoruhodnou ukázku architektonické výzdoby stěn v podobě pestrobarevného kvádrování. Chvíli jsme se tou barevnou krásou v patře jižního křídla vnitřního hradu kochali a pak jsme se rozhlédli kolem sebe.

P - zámek Žirovnice 12 - druhé nádvoří P - zámek Žirovnice 15 - fresky na pavlači druhého nádvoří

Vedle vjezdu se v paláci, postaveném ve dvou obdobích, nacházela bývalá černá kuchyně a ve vedlejší místnosti hluboká studna, která dlouhá léta stávala samostatně v prostoru nádvoří. Během pozdějších přestaveb byla studna zakomponována do útrob upraveného zámeckého křídla a tento zdroj vody jsme viděli jako první věc během exkurze. Ještě předtím jsme však museli zajít do pokladny, kde jsme si koupili vstupenky, turistickou známku a získali tři razítka do památníku. O chvilku později se nás již ujala průvodkyně alias paní z pokladny v jedné osobě a s ní jsme celou návštěvnickou trasu prošli během padesáti minut bez dalších turistů. Měli jsme tak na prohlídku klid a protože průvodkyně mluvila plynule, náležitě jsme si exkurzi užili. U studny jsme si vyslechli historii žirovnického hradu a zámku, a pak jsme vystoupali do prvního patra.

P - zámek Žirovnice 13 - druhé nádvoří P - zámek Žirovnice 35 - vstupní hala se studnou

Vzápětí jsme starobylými dveřmi vstoupili do rytířského sálu, v němž jsme obdivovali fresky z 15. století, jež nás naprosto uchvátily. Nad vchodem jsme spatřili výklenek s rostlinným motivem pozdně gotického stylu a vedle nich heroldy nesoucí čtyři erby neznámých rodů. Dále jsme zde viděli scénu Vjezdu do Jeruzaléma a dva apoštoly, kladoucí šat. Na jiné stěně se nacházel obraz Krista v zahradě getsemanské, vedle scéna Nesení kříže a bohužel nečitelné fresky. Pod těmito scénami byly umístěny malované drapérie okrové, zelené, a hnědočervené barvy. Na třetí stěně se vstupe do další místnosti byl velký obraz Kladení Krista do hrobu, umístěný do krajiny se skalnatým pozadím a v dálce s městskou scenérií. Druhé pole napravo od dveří bylo vyplněno rostlinnými motivy, které jsme viděli jen díky rentgenovým očím, byly totiž špatně čitelné.

P - zámek Žirovnice 32 - sály s freskami P - zámek Žirovnice 33 - sály s freskami

Jakmile jsme si fresky prohlédli, odešli jsme do kaple, tvořené dvěma obdélnými poli křížové klenby bez žeber, oddělenými od sebe klínovým žebrovým klenebním pásem. Na stěně s jediným oknem jsme našli obraz Ukřižování, nad ním výjev Krista s apoštoly v zahradě Getsemanské a napravo několik nahých postav, představující umučení deseti tisíc rytířů. Na druhé stěně byla Madona na půlměsíci s klečícími postavami donátorů, pod ní andílci a v druhém poli se nacházela scéna Klanění třech králů. U dveří jsme shlédli obraz Posledního soudu, Stětí Jana Křtitele a dále postavy čtyř světců. Napravo od vstupu jsme viděli sv. Kateřinu a sv. Barboru, v koutě místnosti byly obrysy tří postav a v tom protějším sv. Kryštof. Na pilíři podpírajícím klenbu byl namalován biskup a sv. Kryštof s Ježíškem.

 P - zámek Žirovnice 55 - fresky P - zámek Žirovnice 56 - fresky

V kapli jsme dáme viděli dvě postavy zvěstování umístěné na úzkých pruzích rámujících vchod. Na klenbě východního pole byly uprostřed fragmenty symbolů čtyř evangelistů a v kápích klenby postavy apoštolů. Při poli s donátorskou scénou našim očím neunikli apoštolové Petr a Pavel, na klenbě jsme našli apoštoly Matěje, Šimona a Jana, podle atributu kalicha s hadem. Naproti evangelistů se nacházeli čtyři západní církevní otcové, dále sv. Helena s křížem a sv. Otýlie. Při obraze Třech králů pak byla namalována sv. Anežka Římská, naproti sv. Voršila a vedle ní světice s nezřetelným atributem, na druhé straně opět světice bez čitelného atributu. Na závěr jsme si prohlédli sv. Ludmilu, sv. Hedviku, sv. Markétu a sv. Apolenu. Pak jsme již kapli opustili a zamířili do další místnosti, kterou byla soudnice.

P - zámek Žirovnice 57 - fresky P - zámek Žirovnice 59 - fresky 

V ní jsme našli vyřezávaný barokní oltář a hlavně erby pánů, kteří hrad a poté zámek vlastnili. Vše začal v roce 1393 vladycký rod Kamarétů z Lukavce, kteří byli přívrženci Husovi a Pukart se dokonce zúčastnil volby Jiřího z Poděbrad za českého krále v roce 1452. O třicet let později se v Žirovnici usadili Vencelíkové z Vrchovišť, kteří zbohatli dolováním stříbra v Kutné Hoře. Po tomto rodě městu zůstal erb, ale zámek byli nuceni kvůli dluhům roku 1544 prodat Albrechtovi z Gutštejna. Ten hrad zpevnil baštami, postavil novou budovu pro služebnictvo a čeleď a dále novou bránu s padacím mostem. Po dvaceti letech hrad získal Jáchym z Hradce, čímž nastalo období, kdy zde majitelé hradu trvale nesídlili. Za Jáchyma z Hradce došlo k nevelkým stavebním úpravám hradu, které ale znamenaly začátek přerodu hradu v pohodlnější renesanční zámek.

P - zámek Žirovnice 54 - soudnice P - zámek Žirovnice 53 - fresky

Dalšími majiteli se stali roku 1604 Slavatové, kteří pokračovali ve stavebních úpravách a hrad se stále více stával zámkem. Třicetiletá válka, přinesla panství i zámku mnoho zlého, jelikož byl obsazen švédskými vojsky a císařští jej dobývali zpět. Přitom děly rozstříleli druhé patro zámku a to již nikdy nebylo obnoveno. Díky sňatku se roku 1693 se Žirovnice stala majetkem Šternberků, kteří zničený zámek dlouhá léta opravovali, aby jej v roce 1910 prodali městu. Když jsme si erby prohlédli, odešli jsme do Zelené světnice, pojmenované podle akantových ornamentů na stropě, v níž byly vyobrazeny báje z řeckořímských pověstí. Nejprve jsme na horní lunetové výseči našli scénu z turnaje a u dveří čtyři zavěšené drapérie. Na další stěně nás zaujal malovaný krajinný výjev s pohledem na zámek Žirovnici s rybníkem.

P - zámek Žirovnice 51 - fresky P - zámek Žirovnice 48 - fresky 

Dále jsme zde našli Paridův Soud a nad vchodem červenobílý erb s moravskou orlicí, nesený dvěma postavami. Na jiné stěně se nacházel výjev lovu v pozadí s neurčitým zámkem, erby několika panských rodů, nesené heroldy a drobná kompozice na motivy zvířecích bajek. Nechyběl ani soud Šalamounův, scéna Judity a její služebné v nepřátelském ležení, která doplňovaly většinou nedochované malby. Celá klenba této síně byla pokryta akantovým ornamentem modrozeleného tónu, který vyrůstal z několika pružných výhonků. Zelená světnice byla poslední místností, která byla pomalována úžasnými freskami v rozsahu, který jsme dosud nikde jinde neviděli. Následující pokoje pak už daleko více připomínaly klasické zámecké bydlení, do nichž jsme vzápětí vstoupili.

P - zámek Žirovnice 49 - fresky P - zámek Žirovnice 50 - fresky

Prvním zámeckou místností byl přijímací sál, v němž Václav Vencelík z Vrchovišť přijímal návštěvy a kochal se jejich úžasem. Byl to právě tento zbohatlík, kdo založil rodovou větev a díky dobrým i nelegálním obchodům získal velké jmění. Když se pak na jeho finanční machinace a zakázaný obchod s cizinou přišlo, hbitě si za 1500 kop stříbrných pražských grošů pořídil zchátralý hrad v Žirovnici a zahájil jeho okázalou přestavbu. Potřeboval sem totiž co nejdřív přestěhovat rodinné sídlo a rovněž si přímo pod hradem nechal postavit novou měděnou huť, kde ji dodnes připomíná Hutní rybník. Když byl jeho palác hotový, povolal někdy okolo roku 1490 vynikající umělce, aby mu zvenku i zevnitř hrad omalovali velkolepými freskami, které jsme mohli ještě před chvíli částečně obdivovat.

P - zámek Žirovnice 36 - zámecké sály P - zámek Žirovnice 38 - zámecké sály

Z přijímacího sálu jsme pak odešli do ložnice, v níž se nacházel nábytek z roku 1989 s květinovými motivy, jímž byly zdobeny také textilie, potahové látky či závěsy. Dokonce jimi byly zdobeny plédy, hygienické soupravy, ložní prádlo či oděvy a květinový motiv jsme našli rovněž v bohatých barokních řezbách na posteli a skříni, které věnovali Sternbergové jako výsluhu svému zaměstnanci. Od průvodkyně jsme se dozvěděli, že od období biedermeieru se značně rozšířila obliba pěstování hrnkových květin, které se mimo jiné rozestavovaly i na okenní parapety. V 19. století bychom v zámeckých zahradnictvích narazili zejména na spidistry alias domácí štěstí, myrty, ibišky, kamélie, zelence, vánoční kaktusy, voskovky, pelargonie, klívie, břečťany, kapradiny, saintpaulie neboli africké fialky, palmy, primulky a další.

P - zámek Žirovnice 47 - zámecké sály P - zámek Žirovnice 42 - zámecké sály

Další místností, do které jsme se podívali, byl hudební salonek, který na zámcích nemohl chybět, jelikož hudba k životu aristokracie neodmyslitelně patřila. Hudba a tanec totiž vytvářely vhodné podmínky k formální komunikaci, ale i k důvěrnějším rozhovorům. Průvodkyně nám prozradila, že v textech písní byly ženy odedávna přirovnávané ke květinám a květiny jsou spolu s potleskem a vivacemi byly také nejčastějším projevem uznání pro úspěšného hudebního interpreta či autora. Zaujalo nás, že příjemné prostředí k večernímu poslechu vytvářelo plynofikované osvětlení, které nahradilo drahé, nebezpečné a nedostatečné plamínky svíček. V salonku jsme byli upozorněni na obraz s paní v květinových šatech a ve vitríně jsme si prohlédli sklo a porcelán, ozdobené opět produkty z říše flory.

P - zámek Žirovnice 46 - zámecké sály P - zámek Žirovnice 45 - zámecké sály

Po hudební ochutnávce jsme zamířili do jídelny, v níž se podávaly skutečné pokrmy. Na jídlo a také k rozpravám či společenským hrám se zde scházeli členové rodiny, přátelé a hosté. V 16. století se kuchyně vyznačovala bohatostí chutí, množstvím přísad a koření, ale také velkým počtem jídel servírovaných na stůl, čímž hostitel dával najevo, že si to může dovolit. Před jídlem se konzumovalo pelyňkové víno, pivo nebo silná kořalka a teprve potom hosté jedli polévku. Po ní hned naléváno bylo pivo. Víno bylo podáváno až po pečeném mase nebo silně kořeněných jídlech. V 17. a 18. století se mezi aristokracií začal utvářet nový stravovací styl. Namísto chuťových směsí, vytvářených i mícháním nejrůznějších příchutí a koření, se dávalo vyniknout chuti jednotlivých přísad. Důraz se také kladl na přípravu zeleniny, ovoce, pečiva, uzenin a cukrářských výrob.

P - zámek Žirovnice 34 - jídelna P - zámek Žirovnice 44 - zámecké sály

Na závěr pobytu v jídelně nás průvodkyně upozornila na hvězdu rodu Šternberků, která se nacházela na stropě a pak jsme již vkročili do dámského salonu. Ten sloužil ženám k různým činnostem a muži sem obvykle nechodili. Mužský a ženský svět byl na šlechtických sídlech zpravidla výrazně oddělen, a to nejen v duchovní rovině, ale i formálně vymezením zvláštních prostor. Obytné prostory byly rozděleny na dámské apartmá, v nichž se ženy a dívky věnovali svým zálibám, mezi které patřila hra na klavír, zpěv, malování, ruční práce, vyšívání, četba knih či zde jen tak seděli s návštěvnicemi zámku. V dámském salonu jsme si prohlédli podobizny členů rodiny a přátel, které tehdy tvořily samozřejmou část výzdoby. V 19. století interiér doplňovaly japonské vějíře, pštrosí a paví péra či aranžmá ze sušených květin.

 P - zámek Žirovnice 41 - zámecké sály P - zámek Žirovnice 40 - zámecké sály

Stejně jako na jiných šlechtických sídlech, které vlastnili pokrokoví majitelé, se na Žirovnici nacházela zámecká badatelna, v níž jsme si prohlédli botanickou, minerální a zoologickou sbírku. Průvodkyně nám prozradila, že v dobách panování známého císaře Rudolfa II. enormně vzrostl zájem o alchymii ale také o mineralogii. V období baroka a osvícenství se mnozí příslušníci šlechty intenzivně zaobírali geologií, zoologií i botanikou, ale největší rozmach bádání a velkých přírodovědeckých objevů, vycházejících z dlouhodobých pozorování či mikroskopických a chemických analýz, přišlo v 19. století. Na žirovnickém zámku jsme díky tomu viděli grafická vyobrazení rostlin, brouků a motýlů, mineralogické sbírkové krabičky a také část zoologického kabinetu. Nechyběly ani herbáře se sušenými rostlinami, které vynalezl Luca Ghini, prefekt botanické zahrady v Pise.

P - zámek Žirovnice 39 - zámecké sály zámek Žirovnice - badatelna - ilustrační foto

Další naše kroky vedly do Pánského salonu, v němž jsme si prohlédli lovecké trofeje a poslechli si vyprávění o využití rostlin v pánském světě. Dozvěděli jsme se, že pánské místnosti věnované odpočinku zdobívala často výtvarná díla s loveckými nebo vojenskými výjevy, které doplňovaly sbírky chladných i palných zbraní a hlavně lovecké trofeje. Průvodkyně nám sdělila, že šlechta lovívala především dravou zvěř, medvědy, divočáky a teprve později došlo i na jeleny a srnky. Pokud se pořádal lov ptáků, tak lidem pomáhali vycvičení jestřábi, krahujci, orli nebo sokoli. Zaujalo nás, že se do českých zemí sokolnictví rozšířilo již na počátku středověku z Francie a Itálie a docela nás překvapilo, že se mu věnovaly i ženy a také duchovní. Na závěr jsme se dozvěděli, že muži měli nejraději dvě rostliny v podobě vinné révy a tabáku.

P - zámek Žirovnice 37 - zámecké sály zámek Žirovnice - lovecký salonek - ilustrační foto

Tato lehce úsměvná informace byla poslední, kterou nám průvodkyně řekla, protože v pánském salonu prohlídková trasa končila. Hodná paní nás vyvedla ven na ochoz a následně jsme sestoupili dolů na nádvoří, kde jsme se s milou průvodkyní rozloučili. Vzápětí jsme vyšli ven ze zámku a otočili se, abychom nalevo od vstupu očima přejeli jednopatrové křídlo, mírně zahnuté šikmo směrem k nádvoří. Potom jsme zabočili doprava a mírně klesající cestou jsme kráčeli kolem druhého jednopatrového křídla, na jehož konci se nacházela veliká půlkruhová bašta z lomového kamene se střílnami bez střechy. Za baštou jsme spatřili dva mohutné kamenné opěráky, držící zdivo zámku a pak jsme již po kostkovém chodníku došli na silnici. Ocitli jsme se tak na ulici Popelínská a když jsme minuli dva rodinné domy, zabočili jsme doleva.

P - zámek Žirovnice 17 - hradby P - zámek Žirovnice 18 - cesta po zámkem

Přišli jsme do ulice s názvem Nový svět a opravdu jsme si připadali tak trochu v jiném světě, neboť se nám naskytla úžasná scenérie. Stáli jsme totiž na břehu již zmíněného Hutního rybníka, za nímž se skalnatém návrší pyšně tyčil žirovnický zámek v celé své kráse. Byla to opravdu nádherná podívaná, hodná zachycení štětcem nějakého malíře krajinek, kterou jsme samozřejmě zvěčnili objektivem našeho fotoaparátu. Když jsme se dostatečně pokochali, vydali jsme se stejnou cestou zpět k zámku a poté ke kostelu kostela sv. Filipa a Jakuba, který se stal objektem dalšího našeho zájmu. O tomto svatostánku však již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli rovněž přečtěte. Chcete-li vědět, jak probíhal celý náš výlet, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme za jeden den navštívili zámky v Žirovnici, Kamenici nad Lipou a Červené Lhotě.

P - zámek Žirovnice 21 - pohled z břehu Hutního rybníka P - zámek Žirovnice 26 - zámek a Hutní rybník

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Zirovnice_-_zamek/

Historie :

Předchůdcem dnešního zámku byl hrad, postavený někdy kolem druhé poloviny 13. století pravděpodobně pány z Hradce. V roce 1343 držel Žirovnici Oldřich III. z Hradce, po něm přešel hrad s městečkem na jeho syna Oldřicha IV. z Hradce a někdy před rokem 1371 získali hrad páni z Ústí. V roce 1393 hrad koupil Jan Kamarét z Lukavce, který začal užívat predikát ze Žirovnice. Potomkem Jana Kamaréta byl Diviš Kamarét. Vdova po něm Ofka z Vojslavic hrad a panství prodala, jménem svých nezletilých synů Prokopa, Jana a Zbyňka, Václavu Vencelíku z Vrchovišť. Za jeho držení proběhly nejrozsáhlejší stavební úpravy. Mimo jiného nechal hrad vyzdobit rozsáhlými freskami, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Dalším majitelem se stal roku 1544 Albrecht z Gutštejna, který v úpravách hradu pokračoval. V roce 1564 koupil žirovnické panství Jáchym z Hradce. Na zámku se nacházela kuchyně, pivnice, obročnice, hospodářské prostory, kancelář a místnosti pro ubytování stálých zaměstnanců. Vedle toho se zde mohl ubytovat také pán se svým dvorem a rodinou. Správu panství převzala Jáchymova manželka Anna z Rožmberka, která někdy na Žirovnici i bydlela. Za posledních pánů z Hradce prošel zámek renesančními úpravami. Po smrti Jáchyma Oldřicha přešlo dědictví na jeho sestru Lucii Otýlii, manželku Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka.

Po bitvě u Jankova obsadil Žirovnici švédský generál Lennart Torstenson. Při dobývání císařským vojskem roku 1646 byl hrad velmi poničen. V roce 1693 žirovnické panství zdědili Šternberkové, kteří provedli první barokní rekonstrukce. Další generace Šternberků již na zámku nežily, nacházely se v něm kanceláře správy panství a nájemní byty. Zámek byl v roce 1910 prodán městu, ale tehdy se již nenacházel v dobrém stavu. V roce 1964 zámek vyhořel a jeho obnova byla zahájena v roce 1974. Rozsáhlé rekonstrukce pro účely muzea probíhaly až do 90. let 20. století. Návštěvníci zámku mohou vidět soubor nástěnných gotických maleb a expozici „Květiny na šlechtickém sídle“. Dále mohou navštívit výstavu vesnických tradic a řemesel v zámeckém špýcharu nebo expozici žirovnického knoflíkářství a perleťářství, pivovarnictví a šicích strojů v zámeckém pivovaru.

Historie čerpána z těchto webů

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDirovnice_(z%C3%A1mek)

https://www.zirovnice.cz/zamek/

Zvláštní poděkování za poskytnutí některých fotografií patří webu

https://www.vysocina.eu/​

Zvláštní poděkování patří uživateli senosec za poskytnutí interiérových fotografií, které najdete zde :

https://senosec.rajce.idnes.cz/Zamek_Zirovnice_cast_2_16.7.18/

Zámek Žirovnice je držitelem turistické známky č.263.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/zirovnice-c263

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

senosec - Žirovnice - zámek s unikátními freskami

Velmi pěkně zpracované album. Děkuji za odkaz.

 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 16
Celkem: 435170
Měsíc: 15583
Den: 685