Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ždánice - zámek a Vrbasovo muzeum

Předchůdcem zámku ve Ždánicích byla tvrz, vystavěná v 16. století jako středisko panství Zástřizlů. Od tohoto rodu získali Ždánice roku 1558 Albrecht a Jan Sernbera z Boskovic a na Bučovicích, ale tito pánové Ždánice již po jedenácti letech prodali slavkovskému pánu Oldřichu z Kounic, který přikoupil další vsi a vytvořil rozsáhlé panství. Na základech staré tvrze Oldřich vybudoval renesanční čtvercový zámek s arkádami a hranolovými věžemi v nárožích, který byl dokončen v roce 1569. I když nové sídlo panstvu poskytovalo slušné pohodlí, byl zámek uváděn jako hrad, jelikož jej obklopoval hluboký příkop a zeď se střílnami. Po bitvě na Bílé hoře byly Ždánice Karlu z Kounic zkonfiskovány a panství spadlo do klína Lichtenštejnům, kteří se však na zámku trvale nezdržovali.

article preview

Vánoční svátky do naší rodiny vždy přinesly nejen kýženou pohodu a společně strávené chvíle, ale také spoustu různých dárečků. Jednoho roku vousatý muž v červeném obleku pod zeleným stromečkem nechal ležet obálku s poukazem na pobyt v Kyjovském pivovaru, na který jsme se pochopitelně velmi těšili. Termín jsme si vybrali na začátek dubna, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát jarní počasí, bohužel jsme se velice spletli. Po třech měsících konečně nastal den D, kdy jsme opustili hanáckou placku a vyrazili do kouzelné krajiny Slovácka. Cesta po dálnici proběhla rychle a následně jsme bez problémů dojeli po okresních silnicích až městečka Ždánice, v němž jsme měli v plánu shlédnout dvě památky. Nejprve jsme si prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie a pak jsme naším stříbrným autem odjeli k nedalekému zámku.

Ždánice - zámek 05 - brána a část hospodářských budov a zámku Ždánice - zámek 04 - brána do zámeckého areálu 

Francouzský povoz jsme zaparkovali kousek od vstupní brány do areálu bývalého šlechtického sídla, ve kterém se v době naší návštěvy nacházelo Vrbasovo muzeum a vydali na jeho obhlídku. Prošli jsme mezi dvěma pilíři, jenž kdysi držely mezi sebou mříže a které odvál čas do nenávratna. Vzápětí jsme se ocitli v místech, kde v dávných dobách stávaly hospodářské budovy a dokonce zde nechyběl ani zámecký pivovar, ledárna či konírny. Z těchto budov jsme však viděli pouhé torzo, mnoho jich totiž už zaniklo, a ani novější fontána nebyla v provozu, takže jsme rychle dorazili k další bráně, vedoucí přímo do hlavních dveří zámku. Na rozdíl od první brány zde mříže však stále plnily svou funkci, takže jsme si pouze z dálky mohli prohlédnout pěkné průčelí zámku s hodinami a erbem majitelů ve štítu.

Ždánice - zámek 03 - celkový pohled Ždánice - zámek 01 - čelní pohled

Museli jsme tedy jít stále podél plotu až k menší brance, která byla naštěstí otevřená a milostivě nás propustila do menšího zámeckého parku. Zpomalili jsme svůj krok a s úctou jsme obdivovali velikány, stojící zde několik desítek let, přičemž některým dřevěným bohatýrům bylo už 150 až 200 let. V parku obdélníkového tvaru jsme viděli třeba Jinan dvoulaločný, Jerlín japonský, Paulovnii plstnatou, Tulipánovník - Liriovník tulipánokvětý, Jírovec pleťový, Žlutopestrý dřín a spoustu dalších dřevin. Parková cestička nás dovedla k těsné blízkosti zámku, kde se nám zalíbily rostliny s velkými listy, vysázené v kruhových kamenných květináčích. Narazili jsme zde ale také na neobvyklý psí hřbitov ve formě malé zahrádky a informační tabuli, která nám prozradila, jaká instituce momentálně obsadila část šlechtického sídla.

Ždánice - zámek 08 - zámecký park Ždánice - zámek 09 - zámecký park

Pak jsme svou pozornost obrátili k budově zámku, na které nás zaujal rizalit, vystupující z rovné zdi. Ve spodní části jsme spatřili dvě okna a nad nimi terasu, jejíž střechu neslo několik krásných sloupových arkád. Pokud zde panstvo někdy snídalo či si užívalo odpolední siesty, musel to být příjemný piknik s neopakovatelným výhledem do zámeckého parku. Zajímavé byly také nárožní věžičky s podpěráky, držící stavbu pohromadě. Potom jsme došli ke dveřím s nápisem Vrbasovo muzeum, které se v době naší návštěvy nacházelo v jedenácti přízemních místnostech zámku. Dle otevírací doby jsme se zrovna trefili do polední přestávky, což byl také důvod, proč nikdo nereagoval na naše zvonění. Chvíli jsme čekali a když už jsme se rozhodli, že se půjdeme ještě projít, objevila se paní průvodkyně a vpustila nás dovnitř.

Ždánice - zámek 10 - zámecký park Ždánice - zámek 13 - arkádová lodžie

Koupili jsme si vstupenky, turistickou známku a získali jsme i razítka do památníku. Pak jsme si konečně mohli prohlédnout exponáty Vrbasova muzea a k mnohým z nich jsme od průvodkyně dostali zasvěcený výklad. Obdivovali jsme tak nejen historické předměty, ale rovněž znalosti a přehled naší hostitelky. V první místnosti jsme se dozvěděli informace o založení muzea a postavě samotného pana Vrbase, což byl učitel a historik, jenž se narodil roku 1858 v Kloboukách u Brna a zemřel v roce 1952 právě ve Ždánicích, kde působil jako varhaník a dále se angažoval v řadě spolků, zejména v tom muzejním, jehož byl předsedou. Svou rozsáhlou osobní sbírku později věnoval ždánickému muzeu a tak jsme si zde prohlédli jeho fotografie, obrazy, diplomy či busty, sbírku sošek a masivní vyřezávanou skříň.

Ždánice - zámek 15 - expozice Vrbas Ždánice - zámek 16 - expozice Vrbasovo muzeum

Pak jsme se přesunuli do druhé místnosti, kde jsme shlédli soubor pohyblivých modelů, které pro muzeum zhotovil František Chalabala, Vojtěch Konečný a Jan Hynšt. Našli jsme zde model ždánické vesničky s obecní pastouškou včetně vybavení, modely vodních a větrných mlýnů, parních strojů, lokomobil a model větrného motoru, vyrobených podle skutečné podoby. Naše milá průvodkyně nám spoustu z nich předvedla a uvedla je do provozu. Bylo úžasné, pozorovat tyto staré modely a motory v běhu či slyšet velice starý gramofon. Dále jsme zde viděli funkční hodinový stroj z věže místního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který jsme si prohlédli ještě před návštěvou zámku. Soubor starých rádií nám zase připomněl naše mládí a babičky, které jejich vysílání běžně doma poslouchaly.

Ždánice - zámek 17 - expozice Vrbasovo muzeum Ždánice - zámek 18 - expozice Vrbasovo muzeum

Stejné pocity jsme měli ve třetí místnosti, v níž jsme spatřili bílý kredenc a šicí stroj Singer. Líbily se nám rovněž staré hračky ze dřeva a postavičky z kukuřičného šustí nebo proutěný kočárek. Dále jsme zde našli historickou sbírku praček, mandlů, žehliček, šicích strojů, tkalcovský stav a další tkalcovské pomůcky, podmalby na skle a sbírku velikonočních kraslic a sakrálních předmětů. Ve skleněných vitrínách jsme si prohlédli hezké lidové kroje, kolébku a sbírku hodin a budíků. Další místnost se nazývala jako panská, neboť jsme se zde více dozvěděli o původních majitelích zámku či podnikatelské Seidlově rodině a také třeba to, jakou spojitost mají Ždánice s generálem Laudonem. Prohlédli jsme si také věci z jejich pozůstalosti, od drobných předmětů až po krásný nábytek.

Ždánice - zámek 23 - expozice Vrbasovo muzeum Ždánice - zámek 31 - expozice Vrbasovo muzeum

Dále jsme v této místnosti shlédli obrazy rakouského císaře, českého a uherského krále v jedné osobě Františka Josefa I. Ve vitrínách jsme viděli spoustu cínového nádobí, střelecké terče a další věci, ale nejvíce nás zaujala mycí souprava. Potom jsme vstoupili do další místnosti, v níž jsme našli starou evropskou, českou i moravskou keramiku a porcelán a dále památky na poslední toufary, hrnčíře, kamnáře ve Ždánicích. Průvodkyně nás upozornila zejména na výrobky Ladislava Znoje, který znovu objevil tajemství výroby černé zakuřované keramiky. Po chvilce jsme zamířili za dalšími exponáty, tentokrát do Napoleonského oddělení. Prohlédli jsme si zde mnoho obrazů s napoleonskou tematikou, ale nejvíce nás zaujala část kmene z Napoleonovy lípy od Spáleného mlýna.

Ždánice - zámek 35 - expozice Vrbasovo muzeum Ždánice - zámek 36 - expozice Vrbasovo muzeum

Právě u ní bylo totiž 4. prosince 1805 po bitvě u Slavkova uzavřeno příměří mezi Napoleonem a Františkem I. Očička se nám rozzářily při pohledu na desítky starých bankovek a mincí používaných v Evropě, a zajímavé byly také historické a domorodé zbraně či novější pomůcky z druhé světové války. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se přes všechny místnosti zpět na začátek k pokladně a hned jsme pokračovali do druhé části zámku. Ocitli jsme se ve velké místnosti, kde se nacházelo archeologické oddělení s nálezy z období od pravěku až po novověk. Postupně jsme si zde prohlédli kopytové klíny, škrabadla, drtidla, bronzové předměty, keramiku z různých období, zuby jeskynního medvěda a části těla mamuta, mezi něž patřily jeho zuby, kel a obratel. Exponátů zde však bylo mnohem více.

Ždánice - zámek 38 - expozice Vrbasovo muzeum Ždánice - zámek 42 - expozice Vrbasovo muzeum

Naším očím neunikla ani výstava předmětů spojená s historií cechů a spolků, nářadím a nástroji řemeslníků, nádobím a pomůckami zdejšího lidu.V rámci expozice jsme zde viděli také pískovcové náhrobní kameny, pocházející ze 16. století. Potom jsme nahlédli do zámecké kaple, vysvěcené Kašparem Karasem z Rhomsteina v době dokončení stavby zámku. Další naše kroky vedly do vedlejší přírodovědecké expozice, kde byly vystaveny trofeje zámeckého panstva, bohatá sbírka motýlů, brouků, ptáků, savců, hornin, nerostů, zkamenělin, mušlí, kmen korkového dubu, vzorky ropy a hornin z vrtů ve Ždánském lese. Krátce jsme si nebohé mrtvé živočichy prohlédli a pak nás čekala již poslední místnost v muzeu, v níž jsme shlédli několik desítek černobílých fotografií starých Ždánic.

Ždánice - zámek 44 - expozice Vrbasovo muzeum Ždánice - zámek 47 - expozice Vrbasovo muzeum 

Protože jsme nebyli místní, moc nám tyto obrázky neřekly a tak jsme se po chvíli opět vrátili k pokladně. Poděkovali jsme průvodkyni za bezvadnou hodinovou prohlídku a nadšeni jsme zámek opustili. Přes park jsme zamířili k našemu autu, ale protože jsme měli hlad, zašli jsme se podívat do přilehlé restaurace, která se nám ale moc nelíbila. Odjeli jsme tedy autem o kousek dál a najedli se v malé, nicméně docela příjemné hospůdce. Po obědě jsme již Ždánice opustili a odjeli do nedalekého Kyjova, kde jsme postupně navštívili několik zajímavých památek. O tom, co jsme zde viděli, však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Jak probíhal třetí den naší dovolené na Valašsku, to se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde je pro vášnivé čtenáře připraven cestopis s názvem Jak jsme v Kyjově hledali památky mezi kapkami deště.

Ždánice - zámek 48 - expozice Vrbasovo muzeum Ždánice - zámek 49 - boční pohled 

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Zdanice_-_zamek_a_Vrbasovo_muzeum/

Historie :

Předchůdcem zámku ve Ždánicích byla tvrz, vystavěná v 16. století jako středisko panství Zástřizlů. Od tohoto rodu získali Ždánice roku 1558 Albrecht a Jan Sernbera z Boskovic a na Bučovicích, ale tito pánové Ždánice již po jedenácti letech prodali slavkovskému pánu Oldřichu z Kounic, který přikoupil další vsi a vytvořil rozsáhlé panství. Na základech staré tvrze Oldřich vybudoval renesanční čtvercový zámek s arkádami a hranolovými věžemi v nárožích, který byl dokončen v roce 1569. I když nové sídlo panstvu poskytovalo slušné pohodlí, byl zámek uváděn jako hrad, jelikož jej obklopoval hluboký příkop a zeď se střílnami. Po bitvě na Bílé hoře byly Ždánice Karlu z Kounic zkonfiskovány a panství spadlo do klína Lichtenštejnům, kteří se však na zámku trvale nezdržovali. Noví majitelé v 17.století provedli úpravy interiérů a v letech 1739, 1762 a 1789 došlo i na větší rekonstrukci. Přesto si zámek dodnes uchoval renesanční charakter, pouze portál hlavního průčelí dostal v roce 1739 barokní podobu. V roce 1850 se stal zámek sídlem okresního soudu a berního úřadu a po druhé světové válce sem byla přemístěna Vrbasova sbírka. Tento pán byl učitel a historik, který se narodil roku 1858 v Kloboukách u Brna a zemřel v roce 1952 právě ve Ždánicích. Sbíral lidové písně, říkadla, hry a koledy z oblasti Ždánicka, usiloval o zachování lidového kroje, tance, zvyků, písní, tradic, lidového svérázu, studoval historii regionu, sbíral památky, vykopávky, starožitnosti, výtvory lidového umění, které shromažďoval ve svém domě, aby je později věnoval muzeu ve Ždánicích. Jeho sbírka byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1938 a to ve dvou místnostech Vrbasova domu. O dva roky později se konalo slavnostní otevření ždánického muzea ve dvou místnostech Staré radnice a po druhé světové válce byla sbírka postupně přemístěna do přízemních prostor ždánického zámku. Současně byla obohacena a doplněna o původní a cenné předměty ze zámku a zámecké vily, přičemž oficiální otevření muzea v prostorách zámku proběhlo 21. října 1946. V roce 1961 přešel zámek do vlastnictví ministerstva vnitra a roku 1990 do vlastnictví města Ždánice. O dva roky později koupil zámek soukromý majitel s tím, že zde muzeum zůstane na věky věků. A slavný generál Laudon ? Ten byl prý nájemcem nedaleké zámecké vily a jeho potomci se do Ždánic později přestěhovali ze zámku z Bystřice pod Hostýnem.

Historie čerpána z webu

http://www.muzdanice.cz/vrbasovo-muzeum/os-1076/p1=1485

Zámek Ždánice je držitelem turistické známky č.965.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/zdanice-c965

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Patrik Frýbort / Frypat - zámek a muzeum

Na budově zámku i okolním parku byla za posledních deset,patnáct let odvedena spousta práce !
Jezdím okolo poměrně často, ale na zámek jsem se byl podívat jen dvakrát a ve Vrbasově muzeu jsem nebyl ještě vůbec. Koukám, že je nejvyšší čas to napravit! Díky za tip !!!

 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 15
Celkem: 455104
Měsíc: 18432
Den: 483