Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velký Týnec - zámek a zámecký park

Tvrz ve Velkém Týnci existovala zřejmě již roku 1275, kdy na ní seděl Martin z Týnce, pravděpodobně zeměpanský úředník. V roce 1361 postoupil markrabě Jan obec Týnec olomoucké kapitule a sídlil zde jeden z kanovníků, přičemž jako první je zmíněn na zdejším dvoře roku 1376 Vojtěch z Otaslavic. Tvrz, která stále vedle dvora, je jmenovitě připomenuta teprve ve smlouvě mezi kapitulou a olomouckým měšťanem Zichem o pronájmu týneckého dvora z roku 1457. V 15. a 16. století sídlili na tvrzi nájemci dvora a poté, když kapitula převzala dvůr do vlastí hospodářské správy,  šafář a další vrchnostenští služebníci.

article preview

Obec Velký Týnec jsme během našich toulek po okolí Olomouce navštívili již několikrát a to hlavně kvůli kopci Hradisko, který nás svou nabídkou výhledů po hanácké krajině a příjemnou atmosférou velmi okouzlil. Poprvé jsme se sem vydali v rámci jednoho jarního výletu, během něhož jsme se věnovali památkám a zajímavostem ve Vsisku a Velkém Týnci. Do našich cílů jsme zahrnuli také obhlídku zámku, jehož předchůdcem byla středověká tvrz, která stávala vedle hospodářského dvora ze 13. století. Náš stříbrný vůz jsme opovážlivě zaparkovali hned vedle vchodu do zámku, který o víkendu vypadal opuštěně.

Velký Týnec - pohled na obec z kopce Hradisko Velký Týnec - zámek 01 - celkový pohled

Mělo to však svou logiku, neboť v zámku sídlili zaměstnanci obecního úřadu a my jsme sem přijeli o víkendu, takže se úředníci pochopitelně pohybovali všude možně, jen ne v práci. Měli jsme tak klid na obhlídku zámecké budovy a jejího okolí. Před námi se nacházela jednopatrová obdélná budova s krátkými křídly po stranách, na jejímž průčelí jsme našli mělký rivalit s půlkruhově zaklenutým vjezdem a dvěma vchody po jeho stranách. U vjezdu nás zaujal pěkný kamenný portál s pilastry, nad nímž se nacházela římsa s kamenným erbem hraběte Karla z Martinic.

Velký Týnec - zámek 03 - čelní pohled Velký Týnec - zámek 17 - vjezd na čelní straně zámku

Dveře do průjezdu byly samozřejmě zavřené a tak jsme trochu od zámku trochu poodstoupili a prohlédli si celou budovu se dvěma řadami oken, orámovaných profilovanými šambránami. Ještě v polovině 16. století bychom hleděli na středověkou tvrz, o které existuje první zmínka až z roku 1457 a o 100 let později bychom před sebou měli její modernější kolegyni. Olomoucký kanovník František Řehoř Giannini dal totiž notně zchátralou tvrz roku 1752 přestavět, přičemž stavební práce měl na starost stavitel Antonín Morwitzer.

Velký Týnec - zámek 05 - čelní pohled Velký Týnec - zámek 14 - zadní strana zámku

Docela nás překvapilo, že opravená tvrz byla již o 13 let později stržena a na jejím místě dal Gianniniho nástupce kanovník hrabě Karel z Martinic vystavět pozdně barokní zámek. My jsme před sebou měli jeho upravenou podobu, neboť bývalé šlechtické sílo roku 1779 částečně vyhořelo. Když jsme si čelní stranu zámku celou prohlédli, tak jsme se šli podívat na další zajímavost, která nacházela pod stromy napravo od budovy. Jednalo se o krásné sousoší Panny Marie z 1724, které jsme si také rádi prohlédli.

Velký Týnec - zámek 13 - zadní strana zámku Velký Týnec - zámek 10 - zámecký park a boční strana zámku

Uvnitř kamenné pětiboké ohrádky s balustrádou se na soklu ozdobeném kartuší s latinským nápisem tyčila socha Panny Marie, u jejíž nohou stál andílek. Další andílci pak poletovali kolem světice a přitom přidržovali erb donátora. Na hranolových sloupcích balustrády jsme pak na úzkých soklících shlédli postavy sv. Jana Nepomuckého s křížem v ruce a sv. Jana Sarkandra, slezského katolického kněze, který byl roku 1620 umučen v Olomouci k smrti. Po prohlídce pěkného sousoší jsme prošli kolem zámku i našeho zaparkovaného povozu a boční bránou jsme vklouzli do zámecké zahrady.

Velký Týnec - zámek 04 - sousoší Panny Marie vedle zámku Velký Týnec - zámek 11 - zadní a boční strana zámku

Poté jsme zamířili doleva k ohradní zdi, kde nad silnicí do Grygova stál na první pohled prostý letohrádek obdélníkového půdorysu, obrácený průčelím se čtveřicí pilastrů do zahrady. Na jeho čelní straně jsme v trojúhelníkovém štítu spatřili oválný otvor a pak jsme přistoupili ke vchodu s kamenným ostěním, abychom nahlédli dovnitř. Bohužel i tyto dveře byly zamčené, což nás mrzelo, neboť jsme neviděli nástropní malbu Vergilia s lyrou a čtyři roční období, z nichž Jaro klade na hlavu lva věnec a sype květiny. Toto výtvarné dílo totiž mělo oslavovat budovatele altánu, učeného probošta Františka Řehoře Gianniniho, v jehož osobním znaku byl lev. Jednalo se o stejného Gianniniho, který opravil zchátralou středověkou tvrz a tomuto muži byl věnován nápis nad vchodem do letohrádku s jeho znakem a letopočtem 1755.

Velký Týnec - zámek 07 - pavilon v zámeckém parku Velký Týnec - zámek 09 - pavilon v zámeckém parku - deska s nápisem

O kousek dál jsme narazili na další stavbu u ohradní zdi, tentokrát se jednalo a malou zámeckou sýpku a naším očím neunikla ani pískovcová kašna, jenž svému účelu zjevně už dlouho nesloužila. Následně jsme se šli podívat k průjezdu, který jsme tak viděli z obou přístupných stran. Nad ním jsme našli erb prebendáře Matyáše Butze z Rollsberku, jenž nechal zámek opravit po požáru, který budovu postihl roku 1779. Na erbu z roku 1780 jsme si přečetli latinský nápis, který oznamoval, že zmíněný muž nechal otevřený nádvorní ochoz opatřit okny proti dešti a nepohodě. Potom jsme si tuto stranu zámku prohlédli opět z většího odstupu a tím jsme celou jeho obhlídku zakončili.

Velký Týnec - zámek 06 - sýpka v zámeckém parku Velký Týnec - zámek 12 - kašna v zámeckém parku

Z parku jsme vyšli zpátky před zámek, ale ještě jsme nikam nejeli, neboť přímo naproti zámku stál kostel Nanebevzetí Panny Marie. A to by byl hřích, kdybychom si tuto církevní stavbu nechali ujít. O svatostánku však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte článek Jak jsme navštívili památky Velkého Týnce a Vsiska. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, děkujeme.Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě úrodné Hané….

Velký Týnec - zámek 16 - zadní strana zámku a věž kostela Velký Týnec - zámek 15 - brána do parku a k zámku

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Velky_Tynec_-_zamek/

Historie :

Tvrz ve Velkém Týnci existovala pravděpodobně již roku 1275, kdy na ní seděl Martin z Týnce, pravděpodobně zeměpanský úředník. V roce 1361 postoupil markrabě Jan obec Týnec olomoucké kapitule a sídlil zde jeden z kanovníků, přičemž jako první je zmíněn na zdejším dvoře roku 1376 Vojtěch z Otaslavic. Tvrz, která stále vedle dvora, je jmenovitě připomenuta teprve ve smlouvě mezi kapitulou a olomouckým měšťanem Zichem o pronájmu týneckého dvora z roku 1457. V 15. a 16. století sídlili na tvrzi nájemci dvora a poté, když kapitula převzala dvůr do vlastí hospodářské správy,  šafář a další vrchnostenští služebníci.

O přestavbu tvrze se zasloužil olomoucký a vratislavský kanovník Dr. František Řehoř Tomáš Pilgrim Kryštof hrabě Giannini, markýz z Carpineta (9. března 1693 Modena – 24. ledna 1758 Olomouc), farář u sv. Mořice v Olomouci a významný představitel učeného katolického osvícenství na Moravě. Jako kanovník dal v roce 1752 olomouckým stavitelem Antonínem Morwitzerem přestavět zchátralou tvrz ve Velkém Týnci na zámek a v roce 1755 nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek, který se na rozdíl od zámku zachoval v původní podobě. Podle stavitelovy představy měla tvrz dva trakty - kratší přední naproti kostelu a delší zadní, obrácený k rybníku, oba jednopatrové, v přízemí z kamene a v patře z brázděného zdiva.

Opravená tvrz však byla již o 13 let později stržena. Na jejím místě dal Gianniniho nástupce kanovník hrabě Karel z Martinic, jak ukazuje jeho kamenný znak vnad vjezdem, vystavět pozdně barokní zámek. Stavba prováděná olomouckým stavitelem Pavlem Práškem a tesařským mistrem Janem Lantzem, si tehdy vyžádala náklad 7262 zlatých 41 krejcarů. Stavební vývoj zámku, který v r. 1779 částečně vyhořel, byl ukončen tím, že při jeho opravě dal prebendář Matyáš Butz z Rollsberku otevřený nádvorní ochoz opatřit okny proti dešti a nepohodě. Tak to hlásá latinský nápis nad vchodem do dvora s datováním 1780 a erb tohoto druhého stavebníka.

Prebendou olomoucké kapituly zůstal Velký Týnec až do druhé pozemkové reformy v roce 1948. Poté byl zámek majetkem MNV Velký Týnec a sloužil správním potřebám obce. Sídlem obecního úřadu je dodnes a nachází se v něm také restaurace.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/zamek-velky-tynec

Obec Velký Týnec nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 14
Celkem: 455110
Měsíc: 18433
Den: 488