Zámek ve Velké Bystřici jsme si prohlédli v březnu 2026 během krátkého výletu, který jsme strávili v údolí, jímž protéká řeka Bystřice. V úzkém prostoru mezi vojenským újezdem Libavá a Přírodním parkem Bystřice jsme navštívili několik zajímavostí, mezi něž patřil zmíněný minipivovar. Po příjezdu do Velké Bystřice jsme naši červenou škodovku odložili na parkovišti u zámku a vydali se do pivovaru TVARG, který vznikl v zámeckých sklepích, kde se v minulých staletích vařilo pivo. Dali jsme si zde oběd a pak jsme se již věnovali obhlídce samotného zámku, který vznikl přestavbou gotické tvrze na sklonku 16. století. Malý renesanční zámek postupem času nestačil potřebám vlastníků a proto došlo na sklonku 17. století a v první polovině 18. století k jeho postupnému rozšiřování o barokní přístavby. Před námi stála trojkřídlá budova s nepravidelným půdorysem, která byla od druhé poloviny 19. století neustále upravována pro hospodářské účely velkostatku, takže jeho původní renesančně-barokní charakter byl takřka setřen. Zámek navíc roku 1835 postihl požár a i když byl obnoven, sloužil pouze k občasnému pobytu kanovníků a jako sídlo správy statků olomoucké kapituly či sládka, který se staral o zdejší pivovar. Po druhé světové válce zámek chátral, naštěstí byl zachráněn a přebudován na tříhvězdičkový hotel, který se v něm nacházel i v době naší návštěvy. Proto jsme jej viděli pouze zvenku. Během obchůzky jsme si všimli zdí v přízemí západního křídla, která dosahovala tloušťky až několika metrů, což byl jasný důkaz, že se dříve jednalo o obrannou pevnost. Severní a východní křídla byla přistavěna později, aby uzavřela zámecký areál a dodala mu reprezentativnější vzhled. Prošli jsme také zajímavým průjezdem, v němž jsme narazili na dvě pamětní desky a erb. Za průjezdem se nacházela budova s muzeem, ale expozice zrovna procházely rekonstrukcí, takže jsme se dovnitř nedostali. Když jsme si zámek celý zvenku prohlédli, zamířili jsme k sousoší sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z roku 1708, které stálo u vchodu do parku. Na hranolovém podstavci s volutovými křídly a zdobnými akanty jsme si přečetli pamětní latinský nápis S. FLORIANE JOHANNES NEP. MVCENE DEI PAENAS RELAHA AEH VOTO a na římse jsme našli sedícího andílka, který v ruce držel v šesticípou hvězdu. Po jeho obou stranách jsme si pak prohlédli postavy sv. Floriána a Jana Nepomuckého v obvyklém šatě a s atributy. Následně jsme vešli do zámeckého parku, který býval daleko větší, ale postupně se zmenšoval do současných rozměrů. Park byl budován v průběhu druhé poloviny 18. století a za úřadu lesmistra Karla Molínka v polovině 19. století byl rozšířen o skleník, dvě oranžérie a školku okrasných dřevin. Následně od počátku 20. století do 70. let docházelo k rozprodání a chátrání areálu. My jsme jej viděli v podobě, kterou získal v roce 2012. Nejprve jsme prozkoumali přírodní amfiteátr, v němž se konaly koncerty populárních kapel a folklorní festivaly. V létě bychom zde mohli sledovat nějaký film, ovšem v březnu bylo na promítání ještě hodně brzo. Pokračovali jsme v procházce parkem a záhy jsme přišli k dřevěnému sousoší Tristan a Isolda, které vytvořil Jiří Žlebčík. Postavy Tristana a Isoldy byly ztvárněny v mírně stylizované, vertikální poloze, která zdůrazňovala jejich osudovou spjatost a tragiku legendárního příběhu. Potom jsme po jednom z parkových mostů snadno překonali Mlýnský potok a vyzkoušeli si houpačku, kterých bylo v okolí zámku rozeseto několik. Po chvilce jsme se vrátili k zámku a opustili tak park. Vzápětí jsme se pěšky vydali ke kostelu Církve československé husitské, o němž již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme poznávali zajímavosti mezi Hrubou Vodou a Velkou Bystřicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/velka-bystrice-zamek-a-zamecky-park​

Historie :

Mezi nejvýznamnější památky Velké Bystřice patří areál zámku, tvořený jednak budovou zámku s přístavbami objektů bývalé sladovny pivovaru a jednak zámeckým parkem. Dnešní renesančně-barokní podoba vznikala postupnými přestavbami zámku, který zde byl vybudován na sklonku 16. století přestavbou původní tvrze. Bystřická tvrz se prvně připomíná roku 1381, kdy ji spolu s dalším majetkem kupuje výše zmíněný Václav z Doloplaz a dává tak základ vlastnické celistvosti panství. Malý renesanční zámek postupem času nestačil potřebám vlastníků, a proto došlo na sklonku 17. století a v 1. polovině 18. století k jeho postupnému rozšiřování o barokní přístavby. Rozsáhlý zámecký objekt byl zejména od 2. poloviny 19. století neustále upravován pro hospodářské účely velkostatku, takže jeho původní renesančně-barokní charakter byl takřka setřen. Roku 1835 postihl zámek požár. Po této události sloužil zámek pouze k občasnému pobytu kanovníků a sídlila zde správa statků olomoucké kapituly a pivovarský sládek. Po zrušení pivovaru v roce 1944 budova postupně chátrala. Záchranu přineslo až přebudování na dnešní tříhvězdičkový hotel Zámek, ve kterém se nachází obřadní síň a v jeho západním křídle funguje informační centrum a umělecká galerie. V přilehlém zámeckém parku, který spolu s náměstím prošel v posledních letech náročnou rekonstrukcí, je nově postaven amfiteátr s pestrým sezónním programem.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.velkabystrice.cz

https://pamatkovykatalog.cz

Zámek Velká Bystřice je držitelem turistické známky č.1143.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/velka-bystrice-c1143