Valeč - zámek a hotel
Zámek Valeč postavil před rokem 1534 Smil Osovský z Doubravice, který zdejší panství získal o tři roky dříve od Jana z Pernštejna a po něm jej zdědil jeho syn Burian. Dalšími majiteli byli od roku 1567 Vanečtí z Jemničky, za nichž nejspíš došlo k dalšímu zvelebování zámku. O zámek přišli po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 a po třicetileté válce jej vlastnili Březničtí z Náchoda. Do dnešní podoby byl zámek přestavěn v roce 1712. Nic netrvá věčně a tak i sláva a důležitost zámku Valeč skončila v roce 1785, kdy patřil rodině Hessů. Tehdy byl upraven na kanceláře, byty úředníků a lihovar a těmto účelům sloužil zámek i v dalších stoletích. Po 1. světové válce koupil zámek pan Jaroslav Odehnal, legionář a starosta Sokola v Hrotovicích. V období komunismu ve druhé polovině 20. století nedošlo k žádné změně k lepšímu, spíše naopak.
Zámek Valeč nedaleko Třebíče jsme si prohlédli během třídenního pobytu na Jižní Moravě, když jsme byli ubytováni u příbuzných v Dobřínsku. Po příjezdu do obce jsme naše stříbrné auto odložili na parkovišti před zámeckou bránou a vzápětí jsme se vydali k budově bývalého šlechtického sídla z první poloviny 16. století. Než jsme vstoupili dovnitř, nejprve jsme obešli celý renesanční zámek dokola a obdivovali přitom jeho fasádu, zdobenou krásnými sgrafity. Líbil se nám rovněž právě opravovaný park, v němž jsme viděli fontánu či na jeho okraji několik soch. Hned na začátku jsme narazili na bylinkovou zahrádku, která se líbila zejména ženské části naší výpravy. Po upravených cestičkách jsme došli k zámeckému rybníku a vzápětí jsme vkročili na nádvoří, na němž jsme u vchodu spatřili repliku malého děla.
S potěšením jsme se u kanónu vyfotili a pak jsme využili otevřených vrat, a vstoupili do útrob zámecké budovy. Na chodbách jsme našli starožitný nábytek a stylovou výzdobu, ale žádného člověka. Vystoupali jsme tedy do prvního patra, kde jsme také nikoho nepotkali. Všechny dveře byly zavřené, nikde nikdo a tak jsme sešli zase dolů a vrátili se na nádvoří. Zde jsme si všimli komínu z bývalého lihovaru, na kterém hnízdili čápi a pak jsme zamířili do protější sýpky. Zde jsme kromě restaurace našli také recepci, ve které jsme si koupili turistickou známku, dřevěnou tužku a získali jsme zde rovněž dvě razítka do památníku. Zajímali jsme se rovněž o možnost prohlídky zámku s průvodcem, ale museli bychom čekat čtyřicet minut, což se nám nechtělo. Vyšli jsme tedy ven na nádvoří a seznámili se s historií šlechtického sídla z vlastních zdrojů.
Dozvěděli jsme se, že zámek Valeč postavil před rokem 1534 Smil Osovský z Doubravice, který zdejší panství získal o tři roky dříve od Jana z Pernštejna a po něm jej zdědil jeho syn Burian. Dalšími majiteli byli od roku 1567 Vanečtí z Jemničky, za nichž nejspíš došlo k dalšímu zvelebování zámku, ale po bitvě na Bílé Hoře o něj přišli. Dále jsme se dočetli, že po třicetileté válce zámek vlastnili Březničtí z Náchoda a že do dnešní podoby pětikřídlé stavby s arkádami byl přestavěn v roce 1712. Nic netrvá věčně, a tak i sláva zámku Valeč skončila v roce 1785, kdy patřil rodině Hessů. Tehdy byl upraven na kanceláře, byty úředníků a lihovar, přičemž těmto účelům sloužil i v dalších stoletích. Dozvěděli jsme také, že po první světové válce koupil zámek pan Jaroslav Odehnal, legionář a starosta Sokola v Hrotovicích.
V období komunismu ve druhé polovině 20. století nedošlo k žádné změně k lepšímu, spíše naopak, což nás nijak nepřekvapilo. V zámku byly byty a kanceláře zemědělských úředníků a pracovníků přilehlého lihovaru a také sklad zeleniny či dokonce stáje. Na závěr jsme se dočetli, že v roce 1973 začal místní národní výbor s rekonstrukcí, která byla zastavena v roce 1989. Po letech chátrání a marného prodeje jej koupil a začal opravovat Bronislav Vala, šéf hrotovické stavební firmy V-Stav, který jej nechal opravit do dnešní nádherné podoby, zařídil v něm hotel a zpřístupnil jej veřejnosti. Virtuálně jsme mu za to poděkovali a následně jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli do Dalešic, kde jsme navštívili místní slavný pivovar, o němž již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v pivovaru Dalešice nelezli na komín.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Valec_-_zamek_a_hotel/
Historie :
Zámek Valeč postavil před rokem 1534 Smil Osovský z Doubravice, který zdejší panství získal o tři roky dříve od Jana z Pernštejna a po něm jej zdědil jeho syn Burian. Dalšími majiteli byli od roku 1567 Vanečtí z Jemničky, za nichž nejspíš došlo k dalšímu zvelebování zámku. O zámek přišli po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 a po třicetileté válce jej vlastnili Březničtí z Náchoda. Do dnešní podoby byl zámek přestavěn v roce 1712. Nic netrvá věčně a tak i sláva a důležitost zámku Valeč skončila v roce 1785, kdy patřil rodině Hessů. Tehdy byl upraven na kanceláře, byty úředníků a lihovar a těmto účelům sloužil zámek i v dalších stoletích. Po 1. světové válce koupil zámek pan Jaroslav Odehnal, legionář a starosta Sokola v Hrotovicích. V období komunismu ve druhé polovině 20. století nedošlo k žádné změně k lepšímu, spíše naopak. V zámku byly byty a kanceláře zemědělských úředníků a pracovníků přilehlého lihovaru a také sklad zeleniny a stáje. V roce 1973 začal místní národní výbor s rekonstrukcí, která byla zastavena v roce 1989. Po letech chátrání a marného prodeje jej koupil a začal opravovat Bronislav Vala, šéf hrotovické stavební firmy V-Stav, který jej nechal opravit do dnešní nádherné podoby, zařídil v něm hotel a zpřístupnil jej veřejnosti.
Historie čerpána z webu
Zámek Valeč je držitelem turistické známky č.2018.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/zamek-valec-u-trebice-c2018