Rokytnice v Orlických horách - zámek
Rokytnické panství vzniklo oddělením od rychnovského v roce 1487 a nejpozději v této době bylo v Rokytnici vystavěno panské sídlo, které mělo charakter tvrze. Ta se připomíná, když Sigmund Licek z Rýzmburka prodal v roce 1567 rokytnické panství Joachimovi Mauschwitzovi z Armenruh. Jeho syn Kryštof nechal tvrz po roce 1600 přestavět na renesanční zámek. Hmotným dokladem je nález renesančního kamenného ostění vstupního portálu zámku. Významnější stavební úpravy se nesly v barokním slohu. Zahájil je ve druhé polovině 17. století Otto svobodný pán z Nostitz, pro něhož (ale i pro další členy rokytnické linie Nostitzů) bylo rokytnické panství až do počátku 19. století jediným sídlem v Čechách. V době Otty bylo kromě jiného provedeno osazení barokního vstupního portálu. Rozsáhlejší úpravy zámku podnikl jeho syn Kryštof Václav z Nostic.
Zámek v Rokytnici v Orlických horách jsme si poprvé prohlédli během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí, a také jsme poznali několik romanticky zasněžených památek. Druhý den ráno po snídani jsme poprvé zašli do sklepa pro naše běžky, umístili je na střechu zeleného korejského auta a vyrazili do zasněžených hor za dalším dobrodružstvím. Zamířili jsme do Zdobnice, prohlédli si některé zdejší zajímavosti a zalyžovali si v Čertově dole. Následně jsme odjeli do Rokytnice, zaparkovali mezi hotelem Eduard a prodejnou COOP a zašli do hotelové restaurace na oběd. Po jídle jsme si u číšníka koupili turistickou známku a pak jsme zamířili ke kostelu Všech Svatých, který jsme si zvenku prohlédli. Následovalo seznámení se s památkami na náměstí T.G. Masaryka a na závěr jsme si nechali zámek, stojící na boční straně náměstí. Bohužel nebyl otevřen veřejnosti a tak jsme jej viděli pouze zvenku. Nejprve jsme shlédli čelní stranu bývalého šlechtického sídla, jehož předchůdcem byla tvrz z poloviny 16. století, kterou nechal rod Mauschwitzů přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek s uzavřeným vnitřním nádvořím. Stalo se tak okolo roku 1600, ale my jsme zámek viděli v podobě, kterou mu vtiskl během barokních přestaveb rod Nostiztů. Rekonstrukce proběhla pod vedením italského stavitele Carla Antonia Reiny v letech 1703 – 1710 a právě tehdy budova získala svou reprezentativní barokní podobu, včetně unikátních interiérů. Nad vchodem jsme si prohlédli dva erby - ten vlevo patřil rodu Nostitz a druhý první manželce Kryštofa Václava Nostitze Julianě hraběnce Mettichové z Čečova. Potom jsme se prošli podél ohradní zdi zámku, abychom ze zámku viděli co nejvíce. Zámeckou budovu jsme obešli kolem dokola a shlédli ji ze všech stran. Následně jsme se vrátili na náměstí, z něhož traktory odvážely plné vlečky sněhu a zašli do prodejny COOP, kde jsme si nakoupili potraviny. Pak jsme nasedli do auta a odjeli do Nebeské Rybné, kde jsme byli ubytováni v panelákovém bytě s krbovými kamny. Chcete-li vědět, co všechno jsme druhý den zimní dovolené 2010 zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili zasněženou Zdobnici a Rokytnici v Orlických horách.
Podruhé jsme si rokytnický zámek prohlédli o pouhý den později, tedy ještě během stejné zimní dovolené. Třetí den ráno jsme po snídani odjeli do zasněžené Rokytnice v Orlických horách, kde jsme po příjezdu zaparkovali u COOP prodejny a nakoupili potraviny. Domluvili jsme se totiž, že tentokrát nepůjdeme na oběd do hotelu Eduard, nýbrž že si sami něco uvaříme na bytě a pak půjdeme lyžovat na louku v Nebeské Rybné. Z prodejny potravin jsme zamířili do informačního centra, kde jsme získali razítka do památníku. Potom jsme se vydali do obchodu v dolní části náměstí, v němž jsme si koupili pár DVD, abychom se večer nenudili. Měli jsme ještě čas, takže jsme se rozhodli projít se znovu centrem města. Na závěr jsme si nechali zámek a úplně stejným způsobem jako včera jsme si jej prohlédli. Potom jsme se vrátili k autu a odjeli do Nebeské Rybné, kde jsme po obědě lyžovali. Shrnutí třetího dne zimní dovolené najdete tradičně v sekci Velké povídání o výletech, kde je vám k dispozici cestopis Jak jsme v Orlických horách navštívili Rokytnici a lyžovali v Nebeské Rybné.
Potřetí jsme rokytnický zámek navštívili v červenci 2015 a to hned dvakrát. Stalo se tak během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Na pátý den dovolené jsme si naplánovali seznámení se zajímavostmi Rokytnice, mezi něž jsme samozřejmě zařadili zámek. Naše stříbrné auto jsme zaparkovali na náměstí T.G. Masaryka a vzápětí jsme zamířili k zámku. Šlechtické sídlo bylo dopoledne sice zavřené, jenže nám to moc nevadilo. Hned první večer pobytu v Rokytnici jsme se totiž dostali na zámecké nádvoří a do zahrady, neboť jsme se večer šli podívat na koncert naší oblíbené Čechomor, respektive dvou jejích členů - kytaristy Františka Černého a hráče na bicí Lukáše Pavlíka. Zahráli si s nimi ještě další muzikanti jako hosté a nám se jejich vystoupení moc líbilo. Vypili jsme pár piv, poslechli vynikající muziku a poté jsme se vrátili na náš apartmán. Nejprve jsme shlédli čelní stranu bývalého šlechtického sídla, jehož předchůdcem byla tvrz z poloviny 16. století, kterou nechal rod Mauschwitzů přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek s uzavřeným vnitřním nádvořím. Stalo se tak okolo roku 1600, ale my jsme zámek viděli v podobě, kterou mu vtiskl během barokních přestaveb rod Nostiztů a úprava fasády v letech 1936 – 1937. Rekonstrukce proběhla pod vedením italského stavitele Carla Antonia Reiny v letech 1703 – 1710 a právě tehdy budova získala svou reprezentativní barokní podobu, včetně unikátních interiérů, které jsme však neviděli. Drobnějších a nepříliš šťastných úprav doznal zámek v roce 1919, když byl upravován pro účely české obecné školy a značně necitlivé k zámku pak byly zásahy v letech 1984 - 1985. Nad vchodem jsme si prohlédli dva erby - ten vlevo patřil rodu Nostitz a druhý první manželce Kryštofa Václava Nostitze Julianě hraběnce Mettichové z Čečova. Pak jsme se prošli podél zdi zámku až do zahrady, kde se konal zmíněný koncert.. Následně jsme obchůzku kolem čtyřkřídlého zámku se čtvercovým dvorem dokončili a museli jsme konstatovat, že ačkoliv zalitý dopoledním červencovým sluníčkem nevypadal špatně, na své lepší časy zámek stále ještě čekal, neboť se do soukromých rukou dostal teprve nedávno a postupně probíhala jeho revitalizace.Poté jsme se vrátili na náměstí, na němž jsme si prohlédli stejné památky jako před pěti lety v zimě, ale o tom již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Orlických horách navštívili Rokytnici a Říčky.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/rokytnice-v-orlickych-horach-zamek
Historie :
Rokytnické panství vzniklo oddělením od rychnovského v roce 1487 a nejpozději v této době bylo v Rokytnici vystavěno panské sídlo, které mělo charakter tvrze. Ta se připomíná, když Sigmund Licek z Rýzmburka prodal v roce 1567 rokytnické panství Joachimovi Mauschwitzovi z Armenruh. Jeho syn Kryštof nechal tvrz po roce 1600 přestavět na renesanční zámek. Hmotným dokladem je nález renesančního kamenného ostění vstupního portálu zámku. Významnější stavební úpravy se nesly v barokním slohu. Zahájil je ve druhé polovině 17. století Otto svobodný pán z Nostitz, pro něhož (ale i pro další členy rokytnické linie Nostitzů) bylo rokytnické panství až do počátku 19. století jediným sídlem v Čechách. V době Otty bylo kromě jiného provedeno osazení barokního vstupního portálu. Rozsáhlejší úpravy zámku podnikl jeho syn Kryštof Václav z Nostic, a to zejména v návaznosti na povýšení do hraběcího stavu, kdy se snažil stavebními úpravami dodat svému sídlu vtisknout reprezentační ráz, který by lépe odpovídal prestiži rodu. Jeho posledním vkladem bylo stržení tzv. starého paláce a realizace vrcholně barokní dispozice s reprezentativním Sálem předků (1706-1709). V již méně zásadních úpravách pak pokračovali další členové rodu, jako například Jan Karel hrabě z Nostitz (1718–1721 a dále 1734). Dalšími úpravami zámek prošel za Josefa hraběte z Nostic v roce 1855. Nynější podobu získal zámek při úpravách fasády v roce 1936–1937. Drobnějších, ne příliš šťastných úprav doznal zámek v roce 1919 v návaznosti na jeho nucené využití pro účely české obecné školy. Značně necitlivé k zámku pak byly zásahy z let 1984–1985. Zámek je od roku 2011 v soukromém vlastnictví a probíhá jeho postupná obnova. Zámek obklopuje park, ve kterém najdete mnoho vzrostlých buků a dubů.. Zámek je přístupný příležitostně při akcích párkrát do roka.
Historie čerpána z těchto webů
https://www.zamek-rokytnice.cz/
Rokytnice v Orlických horách je držitelem turistické známky č.25.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rokytnice-v-orlickych-horach-c25
