Pelhřimov - zámek Říčanských a městské muzeum
První písemná zmínka o pelhřimovském zámku se váže k roku 1550, kdy Adam Říčanský z Říčan nechal zbourat dva měšťanské domy na náměstí stojící vedle čp. 13, aby tak polohou svého nově budovaného sídla naznačil svůj odstup od městských obyvatel. Do té doby nebylo v Pelhřimově žádné vrchnostenské sídlo ani radnice. Po požáru roku 1561 byl zámek přestavěn. Další přestavba proběhla v letech 1565 – 1572, už po vykoupení města z poddanství, kdy Říčanští zámek opustili. Zámek zůstal prázdný až do roku 1582, kdy sem bylo přestěhováno sídlo městské rady, jíž do té doby jako radnice sloužil dům čp. 80. Po dalším požáru o sto let později byl zámek přebudován s ohledem na potřeby městské rady, tehdy byla přistavěna budova věznice. Obrovský požár v roce 1766 zničil z valné části i budovu zámku. Rekonstrukce byla velmi nákladná a trvala až do roku 1770.
Jednoho roku bělovousý muž v červeném obleku nechal pod nazdobeným vánočním stromečkem ležet obálku s poukazem na pobyt v hotelu Rustikal v městečku Horní Cerkev. Termín jsme si stanovili několik týdnů předem na konec března, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát jarní počasí, jenže na Vysočině pár dní před termínem napadl sníh. Naštěstí jsme se s hotelovou recepcí dokázali domluvit na odložení pobytu o jeden měsíc a tak jsme první květnový víkend opustili hanáckou placku, a po dálnici vyrazili vstříc našemu cíli. Cestou jsme si naplánovali zastávku v Pelhřimově, abychom poznali všechny historické památky či zajímavosti, které nám toto město mohlo nabídnout. Během putování městem jsme nemohli vynechat ani historické centrum, které se roku 1969 stalo památkovou rezervací, takže jsme v něm našli mnoho turistických cílů.
Do centra jsme zavítali poté, co jsme naše stříbrné auto nechali odpočívat na velkém parkovišti v ulici Krásovy domky a prohlédli si nedalekou kapli sv. Kříže. Následně jsme zamířili na Masarykovo náměstí, jež bylo doslova přeplněno historickými stavbami a s nimiž jsme se postupně seznámili. Jednou z nich byl zámek, který si po roce 1549 nechal postavit nový majitel panství Adam z Říčan. A protože v bývalém šlechtickém sídle sídlilo muzeum, tak jsme si v pokladně zakoupili vstupenky a s tištěným průvodcem v ruce zahájili prohlídku expozic. Když jsme si prohlédli expozice muzea v zámku a šatlavě, vyšli jsme z červené budovy ven a prozkoumali sochy Ochrany a Spravedlnosti. Následně jsme pokračovali v procházce po náměstí a pak jsme prozkoumali kostel sv. Bartoloměje, stojící v těsném sousedství zámku. Bývalé šlechtické sídlo zasahovalo svou zadní částí do Solní ulice a tak jsme si jej prohlédli ještě z této strany. Zářivě červenou fasádu, která zámek zdobila při pohledu z náměstí jsme na něm však již neviděli, neboť budova měla obyčejnou bílou barvu a spoustu zazděných oken. Spatřili jsme také zmíněné přistavěné schodiště a pak jsme se již vydali do přilehlé Děkanské zahrady, o níž však pojednává jiný můj článek. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Vysočině, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme poznali Pelhřimov a Horní Cerekev. A pokud jste toto město rovněž navštívili, nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o daném místě. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Pelhrimov_-_zamek_Ricanskych_a_mestske_muzeum/
Historie :
První písemná zmínka o pelhřimovském zámku se váže k roku 1550, kdy Adam Říčanský z Říčan nechal zbourat dva měšťanské domy na náměstí stojící vedle čp. 13, aby tak polohou svého nově budovaného sídla naznačil svůj odstup od městských obyvatel. Do té doby nebylo v Pelhřimově žádné vrchnostenské sídlo ani radnice. Po požáru roku 1561 byl zámek přestavěn. Další přestavba proběhla v letech 1565 – 1572, už po vykoupení města z poddanství, kdy Říčanští zámek opustili. Zámek zůstal prázdný až do roku 1582, kdy sem bylo přestěhováno sídlo městské rady, jíž do té doby jako radnice sloužil dům čp. 80. Po dalším požáru o sto let později byl zámek přebudován s ohledem na potřeby městské rady, tehdy byla přistavěna budova věznice. Obrovský požár v roce 1766 zničil z valné části i budovu zámku. Rekonstrukce byla velmi nákladná a trvala až do roku 1770. Finanční těžkosti provázely celou přestavbu, nakonec se ji však podařilo dokončit a zámek získal podobu, v jaké ho známe dnes. Radní zde zasedali až do roku 1849, kdy do zámku přesídlil c. k. okresní soud. Změna funkce objektu změnila také jeho průčelí. Na fasádě se objevil štukový císařský znak jako znamení sídla c. k. soudu. Pískovcové sochy Ochrany a Spravedlnosti, původně stojící na balkóně, který se táhl přes celé první patro, byly pro jeho zchátralost sejmuty a po stržení balkónu přemístěny do výklenků v přízemí zámku. Poté, co byla pro okresní soud postavena samostatná budova, bylo pro zámek hledáno nové uplatnění a městská rada jej od roku 1908 propůjčila Muzejnímu spolku k umístění sbírek. Na činnost Muzejního spolku navázalo po převratu 1948 Vlastivědné muzeum, později Okresní muzeum, a nyní zde sídlí Muzeum Vysočiny Pelhřimov. V dolních klenutých prostorách zámku bývala konírna, později obecní váha, hasičská zbrojnice, konzervátorská dílna a dnes jsou tyto místnosti využívány jako výstavní síň.
Historie čerpána z webu
Město Pelhřimov je držitelem turistické známky č.408.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/pelhrimov-c408
