Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koryčany - zámek a zámecký park

Majitelé koryčanského panství od středověku sídlili na hradě Cimburk, který ležel v kopcích daleko za městem a tak postupně přestal šlechtě vyhovovat, jelikož začala požadovat pohodlnější podmínky k životu. Z tohoto důvodu začala Anna Bánffy s výstavbou tvrze se dvorem, ale hradu Cimburk zůstala jeho funkce coby správního střediska a v případě nebezpečí se sem přesunoval dvůr z Koryčan, což bylo velice aktuální v průběhu třicetileté války. Nové sídlo na kopci za farou bylo dobudováno kolem roku 1603 a o 30 let později k tvrzi byla přistavěna kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století zámkem i proto, že již byla sídlem cimburského panství, ale i tato budova přestala čím dál více náročnější šlechtě stačit. Proto dal po roce 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel.

article preview

Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich podzimních výletů jsme se do tohoto přírodního parku opět vydali, ovšem ještě předtím jsme se věnovali průzkumu památek v Koryčanech. Když jsme do města na úpatí Chřibů přijeli, nejprve jsme odlovili kešky u továrny Thonet a na nedalekém vlakovém nádraží, které však už bylo dávno zrušeno.  Následně jsme si prohlédli kostel sv. Vavřince, prošli se po židovském hřbitově a poté jsme již odjeli k zámku.

Koryčany - zámek - pohled od kaple sv. Floriána Koryčany - zámek - pohled od kaple sv. Floriána

Naše stříbrné auto jsme zaparkovali na ulici s příznačným názvem Zámecká a ihned jsme zamířili k bráně s kamennými sloupky, na nichž stály ozdobné pískovcové vázy. Na jednom sloupku jsme zaregistrovali výstražnou tabulku se zákazem vstupu do parku a pak jsme již vstoupili do bývalého šlechtického areálu. Za bránou jsme kráčeli po zpevněné cestě mírně stoupající k průjezdu, jímž se dalo projít na vnitřní nádvoří. Ještě než jsme tak učinili, prohlédli jsme si pěknou lampu u cesty a vzali na vědomí další výstražnou tabuli se stejným zákazovým textem jako byl na bráně. Vedle průjezdu nalevo jsme si všimli nevýrazného rizalitu, završeného trojúhelníkovým štítem, na jehož vrcholu nechyběla další ozdobná váza a pak jsme již přistoupili ke vchodu s toskánskými sloupy a obloukovým štítem s křídly.

Koryčany - zámek 02 - vchod do areálu zámku Koryčany - zámek 04 - čelní strana zámku

Ve štítu jsme si prohlédli kartuš s rodovými znaky Karla Josefa z Gillernu a jeho manželky Marie Josefy, rozené Tallernové, kteří zámek vlastnili v 17. století a potom jsme již vešli do klenutého průjezdu. Na jeho zdech jsme narazili na tři kamenné desky se znaky a letopočty, které sem na konci 19. století nechal převézt nový majitel velkostatku Ludvík Wittgenstein z hradu Cimburk. Možná tím chtěl prokázat úctu svým předchůdcům, ale to se už nedozvíme. U klenutí průjezdu jsme spatřili malý kamenný erb Horeckých na štítě s písmeny G. H. z H. a rokem 1629. Na pravé straně byla zazděna deska se štíty Horeckých a Kolovratů s nahoře uvedeným letopočtem 1684. Pod znakem Horeckých jsme našli písmena: G. F. H. F. V. H., které patřily Gabrielu Franzi Horeckému Freiherr von Horka. Pod znakem Kolovratů se nacházel nápis Anna Maria Fraciska Horecky geb. Grafin von Kolovrat.

Koryčany - zámek 06 - první erb manželů Horeckých z Horky z roku 1661 v průjezdu, přivezených z hradu Cimburk Koryčany - zámek 07 - erb Gabriela Františka Horeckého z Horky a jeho manželky Anny Marie Kolovratové z roku 1684 v průjezdu

Na desce vsazené do levé zdi od vchodu jsme shlédli znak Horeckých a znak Serenyú s latinským nápisem složeným pravděpodobně ze zkratek a to: Fran: Hore: de Horka Cap: dis: Hradis: ac Sac: Coe: Mis: Cons: a vedle „Mrga Horeczki.nata comit. S. Sreni de Sere: Ac Dni 1661 2 Mai“. Přeloženo do češtiny to znamenalo: František Horecký svob. Pán z Horky hejtman hradišťského kraje a císařský rada. Vedle toho byl text: Markéta Horecká, roz. hraběnka Serenyová, Léta Páně 1661, 2.května. Po shlédnutí pískovcových desek jsme již vstoupili na nádvoří uzavřené ze tří stran, na jehož čtvrté straně se nacházely stáje pro koně. Uprostřed dvora jsme narazili na kamennou kašnu ve tvaru čtyřlístku, ale jestli někomu přinesla štěstí, to bylo ve hvězdách. Pomalu jsme se po nádvoří procházeli a pak jsme zase průjezdem vyšli ven.

Koryčany - zámek 08 - nádvoří zámku Koryčany - zámek 09 - nádvoří zámku

Vzápětí jsme zabočili doprava a šli se podívat na stranu otočenou ke kostelu sv. Vavřince. Také na tomto průčelí zámku jsme našli mělký rizalit, který tentokrát zdobil balkónový portikus neboli otevřená sloupová hala na iónských sloupech. Pak jsme se vrátili zpátky a kolem hlavního vchodu jsme proklouzli k zadní straně trojkřídlého barokního zámku s mansardovou střechou. Octili jsme se tak opět u koňských stájí, ale tentokrát jsme je viděli z opačné strany, přičemž k nim bylo připojeno dvouramenné schodiště s balustrovým parapetem, po němž jsme vystoupali nahoru. Opět jsme tak mohli nahlédnout na nádvoří, ale dlouho jsme se zde nezdrželi a šli se podávat na poslední zámecké křídlo. Na něm jsme ovšem nenašli nic zajímavého a pak jsme konečně odlovili multicache, jejíž finální souřadnice jsme získali u kostela sv. Vavřince a židovském hřbitově.

G - Koryčany - zámek 004 Koryčany - zámek 17 - dvojramenné zámecké schodiště

Poté jsme svou pozornost obrátili k parku, který byl protáhlý jako Apeninský poloostrov a jelikož jsme vzorně uposlechli zákazové tabule, pouze jsme do něj nahlédli. Nejzajímavější byla patrně tis červený srostlý z více slabších kmenů, jehož stáří je odhadováno asi na 250 let a kaštanová alej. Dále jsme v parku viděli jedle, smrky a zeravy. Nemohli jsme přehlédnout obrovský červenolistý buk, žlutolistý trnovník, statný břek či převislou višeň křovitou a chloupkatou. Po chvilce jsme již zámecký areál opustili a vrátili se k autu, v němž si přečetli pár historických faktů z vlastních vytištěných papírů. Dozvěděli jsme se, že majitelé koryčanského panství od středověku sídlili na hradě Cimburk, na který jsme se o chvilku později vydali, ale studené hradní zdi v kopcích přestaly šlechtě vyhovovat, jelikož začala požadovat pohodlnější podmínky k životu. Nedivili jsme se tedy, že si začali budovat pohodlné sídlo v Koryčanech, kterým byla na začátku 17. století velká tvrz.

Koryčany - zámek 12 - zámecký park Koryčany - zámek 11 - zámecký park

Zaujalo nás, že hradu Cimburk i poté zůstala jeho funkce coby správního střediska a v případě nebezpečí se do něj dvůr z Koryčan zpátky přestěhoval, což bylo aktuální v průběhu třicetileté války. Na závěr jsme si přečetli, že dvoukřídlý barokní zámek vznikl až po roce 1677 a teprve o 100 let později za Kristiána z Gillernu k němu bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou, čímž získal dnešní podobu. Když jsme dočetli poslední řádky, rozhodli jsme se vyhovět požadavkům našich žaludků a začali jsme hledat vhodnou restauraci, abychom si dali nějaký oběd. V Koryčanech se nám to však nepovedlo a tak jsme odjeli do sousední obce Střílky, kde jsme se slušně najedli. Poté jsme se do Koryčan vrátili a po úzké silnici jsme vyrazili do kopcovitých Chřibů na hrad Cimburk, o němž však již vypráví jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li vědět, co všechno jsme na tomto výletě zažili, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme na hradě Cimburk potkali pohádkové bytosti a dozvíte se víc. 

Koryčany - zámek 16 - křídlo zámku Koryčany - zámek 18 - netradiční pohled na nádvoří

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Korycany_-_zamek/

Historie :

Majitelé koryčanského panství od středověku sídlili na hradě Cimburk, který ležel v kopcích daleko za městem a tak postupně přestal šlechtě vyhovovat, jelikož začala požadovat pohodlnější podmínky k životu. Z tohoto důvodu začala Anna Bánffy s výstavbou tvrze se dvorem, ale hradu Cimburk zůstala jeho funkce coby správního střediska a v případě nebezpečí se sem přesunoval dvůr z Koryčan, což bylo velice aktuální v průběhu třicetileté války. Nové sídlo na kopci za farou bylo dobudováno kolem roku 1603 a o 30 let později k tvrzi byla přistavěna kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století zámkem i proto, že již byla sídlem cimburského panství, ale i tato budova přestala čím dál více náročnější šlechtě stačit. Proto dal po roce 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen několik málo obytných pokojů. Zámek byl rozšířen až po 100 letech za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou, obrácené k východu. Zároveň byl upraven hlavní vchod do zámku, doplněný Kristiánovým erbem. Tímto stavební vývoj koryčanského zámku skončil. Další úpravy se týkaly už jen nejbližšího zámeckého okolí, kdy byla například zřízena okrasná zahrada a anglický park. Jistý podíl na této proměně měla Kristiánova dcera Marie Josefa, provdaná za Konstantina z Münch - Belinghausenu. V letech 1848 - 1851 zámek vlastnil přechodně Saloman Rotschild a po něm Vilém Figdor a Heřman Wittgenstein, velkoobchodník z Vosendorfu u Vídně. Ze těchto majitelů se v Koryčanech usadili bratři Thonetové a postavili továrnu na ohýbaný nábytek.

Roku 1863 prodali dosavadní majitelé koryčanské panství Ferdinandu, hraběti Trautmansdorfu – Weibergerovi, který zemřel roku 1896. Jeho dědic Karel Trautmansdorf – Weinberger prodal velkostatek Ludvíku Wittgensteinovi, což byl syn zmíněného H. Wittgensteina. Tento majitel dal v průjezdu zámku zazdít dvě pískovcové desky, přivezené z Cimburku na nichž jsou znaky Horeckých a jejich manželek. Po Ludvíkově smrti roku 1925 zdědily velkostatek jeho dvě dcery, které adoptoval, a to Marie provdaná Salzerová, a Hermína, provdaná Mareschová. Po smrti své sestry Hermíny zdědila Marie Salzerová její podíl roku 1936. Majitelem velkostatku se roku 1938 stal její manžel MUDr. Hanuš Walter, profesor lékařské fakulty vídeňské univerzity. Jako německý majetek propadl koryčanský velkostatek po osvobození roku 1945 konfiskátu a stal se vlastnictvím československého státu. Rozsáhlý objekt byl několik let využíván pro místní účely. V roce 1945 – 1946 byly v zámku ubytovány jugoslávské děti po padlých partyzánech. Dočasně byla v zámku také umístěna knihovna, mateřská škola, obřadní síň, zvláštní škola s internátem. Údržba rozsáhlého zámku byla nad síly jakékoliv místní instituce, a tak až do roku 1955 sloužil zámek jako skladiště textilu. Na sklonku roku 1955 a v jarních měsících roku 1956 byla budova adaptována pro školní účely. Dne 20. dubna 1956 byla slavnostně otevřena učňovská škola obchodní pro výuku prodavačů z Čech, Moravy i ze Slovenska. V roce 2012 zámek koupila za 13 miliónů soukromá společnost, která v něm měla v plánu zřídit domov seniorů.

Zámecký park :

Smíšená zahrada zelinářská, okrasná a anglický park byly u zámku již kolem roku 1718. Jednotlivé části byly od sebe odděleny alejemi lip či jírovců. Celá dispozice kontrastovala hned od svého vzniku s divokým terénem východně ležící rokle s potokem. Ústředním, ještě barokním motivem, je středová přímá kaštanová alej, která stoupá mírně po návrší. Mezi významnější dřeviny v parku patří některé jedle, smrky a zeravy. Nelze přehlédnout obrovský červenolistý buk, žlutolistý trnovník, statný břek, převislou višeň křovitou a chloupkatou. Zajímavý je také zdejší tis červený srostlý z více slabších kmenů, jehož stáří je odhadováno asi na 250 let. Vlastní parter zahrady byl asi v polovině 19. století upraven a pozměněn v přírodně krajinářském slohu. Celková rozloha parku je 2,8 hektaru.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/zamek-korycany-kromeriz

Zámek Koryčany je držitelem turistické známky č.1146.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/korycany-c1146

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 11
Celkem: 469643
Měsíc: 17392
Den: 326