Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bludov - zámek a zámecký park

Bludovský zámek byl postaven až sto let po zániku hradu, který stával nad Bludovem. Do té doby Žerotínové bydleli na zámku v Šumperku a poté ve Velkých Losinách. Nové sídlo postavil Petr ze Žerotína roku 1520, ale jednalo se spíše o obytnou budovu než panské sídlo. Až nový majitel Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu, který získal bludovské panství v rámci pobělohorských konfiskací roku 1622, zahájil o dva roky později výstavbu nového zámku, jenž měl tehdy podobu písmene L. Teprve roku 1708, za hraběte Františka Antonína z Lichtenštejna-Kastelkornu, bylo přistavěno třetí barokní křídlo a celý zámek byl barokně upraven, čímž dostal nynější podobu. 

article preview

Bludov jsme navštívili jeden podzimní den v rámci otevřených dveří, kdy byly výjimečně zpřístupněny interiéry zámku, což byl hlavní důvod naší výpravy na sever Moravy. Po příjezdu do obce jsme naše auto zaparkovali nedaleko šlechtického sídla a vydali se na jeho obhlídku. Po cestičce vedoucí mezi budovou zámku a parkem jsme narazili na stánky prodejců na jarmarku, sledovali vystoupení šermířů, kejklíře Křupaly a poslechli si vystoupení flašinetáře či hudebních souborů se středověkou hudbou. Následně jsme si s dostatečným předstihem koupili vstupenky do zámku, protože o prohlídky byl velký zájem. Než jsme však vyrazili do jeho interiérů, prohlédli jsme si bývalé šlechtické sídlo i z venku.

zámek Bludov 01 - čelní pohled zámek Bludov 05 - boční pohled

Během obhlídky zámku jsme zjistili, že se jedná o jednoduchou pozdně renesanční jednopatrovou stavbu s půdorysem ve tvaru písmene U. Na nároží stavby se nám líbily válcové věžičky, které vystupovaly z hmoty zámku a tvořily tak kulaté rohy. Následně jsme dorazili k čelní straně zámku a vzápětí jsme vstoupili do průjezdu, vedoucí na nádvoří. Nicméně jsme se do středu sídla nedostali, neboť nám v tom zabránila mříž a psi za nimi. Na první pohled nebylo radno si s nimi pohrávat a tak jsme se raději vrátili na jarmark, prohlíželi si nabídku trhovců, sledovali další vystoupení a čekali, než začne naše exkurze. Když se hodina H přiblížila, zamířili jsme opět do průjezdu, kde jsme si poslechli hity pozvaného flašinetáře.

zámek Bludov 09 - část nádvoří a jedno z křídel zámku zámek Bludov 06 - průjezd na nádvoří zámku

Brzy se nás ujali majitelé šlechtického sídla Karla Mornstein-Zierotin se svým manželem a vyzvali nás k odchodu do velkého hudebního sálu v prvním patře. Odešli jsme tedy nahoru po schodišti a cestou si prohlíželi interiéry. Na bílých stěnách visely obrázky menších rozměrů, v mezipatře jsme minuli stoleček se židlí, ale nejvíce nás zaujaly keramické hrnky, postavené na každém druhém schodu po stranách podél zdí. Potom jsme vstoupili do dlouhé chodby s mnoha dveřmi, vedoucí do jednotlivých pokojů, z nichž jsme si některé později také prohlédli. Kráčeli jsme po vydlážděné chodbě, kterou uprostřed pokrýval úzký pás koberce a prohlíželi jsme si sbírku paroží na stěně v horní části. Pod nimi visely talířky s loveckým motivem a na druhé straně jsme míjeli stolky se židlemi nebo sedačkami mezi okny.

zámek Bludov 25 - schodiště z přízemí do 1.patra zámek Bludov 13 - chodba v 1.patře 

Všimli jsme si, že okna kdysi zakryly obloukové arkády chodby, čímž majitelé dosáhli zateplení dřívějšího otevřeného ochozu. Prošli jsme chodbou a zabočili doleva. Vzápětí jsme vstoupili do velkého sálu, využívaného ke koncertům a kulturním akcím. Posadili jsme se na židle a když dorazila celá výprava, ujali se nás opět oba majitelé a seznámili nás s historií zámku a rodu Žerotínů, kteří nám také řekli něco o vybavení sálu. Upozornili nás na zachované původní pozdně renesanční stropy, bohatě zdobené štukem. Pak jsme si zde prohlédli pěkná stará děla, rodinné knihy na klavíru či původní velké skříně. Zaujal nás zde velký obraz s portrétem Karla staršího ze Žerotína, který žil v letech 1564 - 1636 a byl významným moravským šlechticem, politikem, spisovatelem a představitelem moravského zemského patriotismu.

zámek Bludov 14 - velký sál . dělo a skříň zámek Bludov 16 - obřadní síň - obraz a sloupové hodiny

Docela nás překvapilo, že přestože žil na sklonku života na zámcích v Přerově a Brandýse nad Orlicí, kde také zemřel, pohřben byl do rodinné hrobky právě v Bludově. Potom jsme šli do vedlejší malé místnosti, kde byl oválný stůl se spoustou židlí, ale ani jsme se zde nezastavili a vkročili jsme do dalšího velkého sálu. Jednalo se o obřadní síň se spoustou židlí, kachlovými kamny, sloupovými hodinami či podobiznami předků dnešních Žerotínů. Následně jsme zamířili do sousední místnosti, které vévodil stůl se šesti židlemi, komoda a zejména několik skříní s porcelánem, který zde byl zastoupen hlavně krásnými talíři různých barev a velikostí. U malého stolečku s lenoškou nás zaujal portrét Karla Mornstein-Zerotin se svým vnukem Onešem, kterého jsme předtím potkali na jarmarku a osobně ho tak poznali, neboť se s námi dal do řeči.

zámek Bludov 15 - stůl v salonku vedle velkého sálu zámek Bludov 18 - pokoj vedle obřadní síně - skříň, stůl a židle

Pak jsme se vrátili zpět na arkádovou chodbu a nahlédli do třech pokojů vedle sebe. Protože byly uzpůsobeny pro ubytování hostů, měl každý z nich podobné vybavení, ale přece jen se jeden od druhého lišil. Viděli jsme v nich samozřejmě nábytek v historickém stylu. Nechyběla zde postel, sedačka, skříň s porcelánem, komoda, stolky, starožitné lustry, koberce, záclony a podobně. Postupně jsme shlédli pokoj v oranžové barvě, modré barvě a také lovecký pokoj. Když jsme si všechny pokoje prohlédli, sešli jsme po schodišti dolů a vydali se do šatlavy. Uvnitř jsme našli kostru člověka, pouta a strašidlo, vše ale bylo pouze naaranžované, takže jsme se zde vůbec nebáli. Ve vězení také naše prohlídka interiérů bludovského zámku skončila, ale naštěstí jsme v něm neskončili my a mohli jsme se vrátit na svobodu.

zámek Bludov 22 - modrý pokoj zámek Bludov 26 - šatlava

Zamířili jsme zpátky do průjezdu, kde jsme požádali o společnou fotku s majiteli zámku a našimi průvodci v jedné osobě, v čemž nám bylo vyhověno. Potomkům šlechtického rodu jsme poté pěkně poděkovali, rozloučili se a už potřetí jsme se vrátili na jarmark. Dali jsme si něco k jídlu a pak nastal ten správný čas, abychom se prošli zámeckým parkem, který v 18. století nahradil starý ovocný sad. Park nebyl sice nijak velký, ale i tak jsme v něm našli několik památných stromů, jimž dominovala lípa velkolistá a dub letní. Procházka se nám líbila a cestou jsme se na chvíli zastavili u fotbalového hřiště, sousedícím s parkem a chvíli jsme sledovali důležitý mač dvou týmů. Poté jsme se vrátili k našemu autu a odjeli domů do Olomouce, kam jsme o necelou hodinku později v pořádku dorazili.

zámek Bludov 11 - boční pohled zámek Bludov 39 - zámecký park

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bludov_-_zamek_a_zamecky_park/

Historie :

Bludovský zámek byl postaven až sto let po zániku hradu, který stával nad Bludovem. Do té doby Žerotínové bydleli na zámku v Šumperku a poté ve Velkých Losinách. Nové sídlo postavil Petr ze Žerotína roku 1520, ale jednalo se spíše o obytnou budovu než panské sídlo. Až nový majitel Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu, který získal bludovské panství v rámci pobělohorských konfiskací roku 1622, zahájil o dva roky později výstavbu nového zámku, jenž měl tehdy podobu písmene L. Teprve roku 1708, za hraběte Františka Antonína z Lichtenštejna-Kastelkornu, bylo přistavěno třetí barokní křídlo a celý zámek byl barokně upraven, čímž dostal nynější podobu. O dva roky později prodal hrabě František bludovské panství komorníkovi a zemskému soudci říšskému hraběti Janu Jáchymovi ze Žerotína. Tak se dostal Bludov po téměř sto letech zpět do rukou Žerotínů, aby nakonec zůstal jejich jediným rodovým sídlem, protože ostatní majetek rozprodali. Na Bludov byla přestěhována rozsáhlá žerotínská knihovna, pozoruhodná sbírka zbraní, obrazárna a archív. Poslední úprava zámku proběhla v 19. století, kdy byla novogoticky upravena a zaklenuta zámecká kaple a v parku byly postaveny skleníky a oranžerie.

V roce 1934 zemřel poslední zástupce rodu, hrabě Karel Emanuel ze Žerotína a po roce 1945 se stal bludovský zámek spolu s celým velkostatkem majetkem státu. Většina vnitřního zařízení, rodinná žerotínská obrazárna, sbírka zbraní a knihovna, byla převezena na velkolosinský zámek. Bludovský zámek se pak stal majetkem obce a byly zde zřízeny kanceláře MNV, pošta, svou ordinaci zde měl doktor a podobně. Až roce 1999 byl zámek v restituci vydán Karlovi z Mornsteinu, jakožto synovi Heleny ze Žerotína a jeho rodina zde od té doby opět bydlí.

Historie čerpána z webu

https://www.zamekbludov.cz

Zámek Bludov je držitelem turistické známky č.2178.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/zamek-bludov-c2178

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 8
Celkem: 454759
Měsíc: 18524
Den: 503