Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skrbeň - tvrz, pivovar a socha sv. Floriána

O vesnici Skrbeň je první písemná zmínka již z roku 1178, kdy se zde připomíná vladyka Sedlek. Středověká tvrz vznikla na místě vladyckého sídla, které se uvádí již v roce 1379. Jednalo se o v jádru renesanční tvrz, kterou obýval rod Skrbeňských z Hříště. Jeden z členů rodu si vzal za ženu Elišku z Petřvaldu. Erby obou těchto šlechticů můžeme dodnes nalézt na portále, kterým se do objektu tvrze vstupuje.c - ve stříbrném poli černý kůl, erb Elišky z Petřvaldu - páv. Tvrz je jednopatrový objekt krytý vysokou valbovou střechou. Pozoruhodné jsou zejména zachovalé architektonické detaily jako renesanční okna, portál s erby majitelů nebo prosté renesanční schodiště v hale přízemí. Nad portálem je umístěn pískovcový erb s olomouckou orlicí a letopočtem 1689. Roku 1579 vesnici koupilo město Olomouc, kterému patřila až do zrušení poddanství. Tvrz poté sloužila hospodářským a bytovým účelům. Dodnes zde najdete byty a kanceláře.

article preview

Obec Skrbeň jsme navštívili již mnohokrát, ať už během výletů autem či pěších procházek. Navíc v této obci, o níž je první písemná zmínka z roku 1174, kdy vladyka Sedleck synů nemaje daroval ves Skrben kostelu sv. Václava v Olomouci, bydlel švagr s rodinou, takže jsme sem jezdili i jen tak na přátelské posezení. V jeden srpnový den jsme podnikli výlet, během něhož jsme poznali mnoho zajímavých cílů mezi Olomoucí a Litovlí, přičemž jsme se zastavili také ve Skrbeni.

Skrbeň - kostková ulice vedoucí kolem kostela a tvrze

Od další návštěvy této vesnice v Litovelském Pomoraví nás neodradilo ani velké vedro, které onoho dne panovalo po celé české zemičce, Moravu nevyjímaje. Letní sluníčko nás svými paprsky řádně prohřívalo, když jsme zaparkovali naše stříbrné auto na návsi u kostela sv. Floriána, jenž vznikl z původní kaple, postavené v letech 1832 - 1834. Svatostánek jsme však tentokrát neobdivovali, neboť jsme tak učinili v rámci jiných výletů a tak jsme rovnou vykročili směrem k bývalé tvrzi a pivovaru.

Skrbeň - sýpka

Žlutá budova se nacházela prakticky naproti kostela sv. Floriána, takže jsme záhy prošli do široka otevřenou bránou, která na první pohled okusila štětec zručného malíře již před mnoha a mnoha lety. Podobně zpustle působil ovšem celý areál. Byl to docela smutný pohled objekty, které se sice zachovaly, ale svá nejlepší léta měly evidentně za sebou. Na druhou stranu jsme se alespoň radovali z možnosti ještě všechny vidět, neboť spousta podobných tvrzí a pivovarů byla v různých obdobích a z rozličných důvodů zbořena.

Skrbeň - vjezd do areálu tvrze a pivovaru se sladovnou

Zastavili jsme se na rozlehlém nádvoří, přičemž se přímo před námi vypínala socha sv. Floriána z roku 1706, pocházející od známého olomouckého kameníka Václava Rendera. Z několika televizních pořadů jsme už věděli, že původně stávala na místě dnešní Jupiterovy kašny na Dolním náměstí v Olomouci a roku 1742 byla převezena do Skrbně, protože ji nahradil Jupiter. Socha sv. Floriána v nadživotní velikosti se nám líbila a rádi jsme si toto dílo na velkém soklu a hranolovitém podstavci prohlédli.

Skrbeň - socha sv. Floriána na nádvoří bývalé tvrze

Vpředu na podstavci jsme si přečetli latinský nápis a pak jsme již zkoumali klasické ztvárnění patrona hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. Následně jsme popošli k šedivé budově bývalé renesanční tvrze, která vznikla na místě vladyckého sídla, jež tu existovalo již roku 1379. Tehdy ji obýval rod Skrbeňských z Hříště a jeden ze šlechticů si vzal za ženu Elišku z Petřvaldu. Erby obou rodů jsme našli na portále, kterým se do objektu tvrze vstupovalo. Erb Skrbeňských měl ve stříbrném poli černý pruh a erb Elišky pro změnu ušlechtilého páva.

Skrbeň 01 - tvrz a socha sv. Floriána

Nade dveřmi jsme ještě spatřili pískovcový erb s olomouckou orlicí a letopočtem 1689 a pak jsme po čtyřech schodech vstoupili do útrob objektu. Do jednopatrového domu s valbovou střechou jsme jen nahlédli, abychom v krátkosti shlédli renesanční schodiště dole v přízemí a nerušili tak klid současných obyvatel. Napadlo nás, jestli někdo z nich není potomkem lidí, kteří tvrz obsadili po zrušení poddanství roku 1848, jelikož od té doby sloužila pouze k hospodářským a bytovým účelům.

Skrbeň - tvrz - erb Skrbenských z Hříště

Vzápětí jsme ještě očima prozkoumali zachovalé architektonické detaily tvrze v podobě renesančních oken a poté jsme svou pozornost obrátili ke komplexu pivovaru a sladovny. Pěnivý mok ve Skrbeni spatřil poprvé světlo světa roku 1550, když nechal postavit Jan Skrbeňský z Hřiště pivovar. Ten se stal záhy předmětem sporu mezi místní vrchností a královským městem Olomoucí, neboť tehdy platilo tzv. mílové právo, podle něhož nesměl nikdo v okruhu jedné míle od města vařit a pivo prodávat do místních hospod a to do ve vzdálenosti jedné míle od města Olomouc.

Skrbeň - tvrz

Olomoučtí radní se totiž domnívali, že pivovar ve Skrbeni stojí v okruhu oné stanovené jedné míle od města, proto došlo k přesnému přeměření. Stalo se tak 25. května 1565 a měřilo se od vnitřní strany Litovelské brány podél cesty k pivovaru pomocí šňůry dlouhé 1100 loktů. Celkem nás překvapilo, že měření prokázalo fakt, že právo stálo na straně skrbeňských. Ovšem již roku 1579 se vesnice Skrbeň i s pivovarem stejně stala majetkem purkmistra a rady města Olomouce a to až do roku 1848.

Skrbeň - pivovar

V areálu dvora jsme si dále prohlédli palírnu, přistavěnou v roce 1668 a objekt sladovny, která zde existovala už okolo roku 1800. Zaujalo nás, že se tehdy během práce ke svačině pil pěnivý mok a patoky, čili pivo z podruhé politého sladu. V té době byl panský dvůr s pivovarem a sladovnou, jeho součástí byl i výčep a výsek masa, centrem dění obce. Nepřekvapilo nás, že zaměstnanci pivovaru dostávali deputátní pivo, které často a pod obvyklou cenou prodávali. To se změnilo roku 1880, kdy byl bohužel pivovar zrušen.

Skrbeň - pivovar

Sladovna byla ovšem provozována ještě na přelomu 19. a 20. století, nicméně pohled na sešlé budovy nebyl nijak povzbuzující. Snad je v budoucnu čeká lepší osud a třeba i obnovení vaření piva, což by jistě olomouckým již nevadilo. Více jsme toho při sebelepší vůli vidět nemohli a tak jsme se vydali zpátky k našemu vozu. Když jsme k francouzskému stříbrnému pokladu dorazili, odjeli jsme do sousední Horky nad Moravou. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme mezi Olomoucí a Litovlí poznávali jednu památku za druhou, který vám prozradí další podrobnosti.

Skrbeň - socha sv. Floriána, tvrz, pivovar, sladovna - historie

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Skrben_-_tvrz,_pivovar_a_socha_sv._Floriana

Historie tvrze :

O vesnici Skrbeň je první písemná zmínka již z roku 1178, kdy se zde připomíná vladyka Sedlek. Středověká tvrz vznikla na místě vladyckého sídla, které se uvádí již v roce 1379. Jednalo se o v jádru renesanční tvrz, kterou obýval rod Skrbeňských z Hříště. Jeden z členů rodu si vzal za ženu Elišku z Petřvaldu. Erby obou těchto šlechticů můžeme dodnes nalézt na portále, kterým se do objektu tvrze vstupuje - Skrbeňští měli ve stříbrném poli černý pruh, erb Elišky z Petřvaldu zase páva.

Tvrz je jednopatrový objekt krytý vysokou valbovou střechou. Pozoruhodné jsou zejména zachovalé architektonické detaily jako renesanční okna, portál s erby majitelů nebo prosté renesanční schodiště v hale přízemí. Nad portálem je umístěn pískovcový erb s olomouckou orlicí a letopočtem 1689. Roku 1579 vesnici koupilo město Olomouc, kterému patřila až do zrušení poddanství. Tvrz poté sloužila hospodářským a bytovým účelům. Dodnes zde najdete byty a kanceláře.

Historie sochy svatého Floriána :

Socha sv. Floriana z roku 1706 pochází od známého olomouckého kameníka Václava Rendera a stála původně na místě dnešní Jupiterovy kašny na Dolním náměstí v Olomouci. Roku 1742 byla převezena do Skrbeně. Postava stojí zpříma, jen noha v koleni ohnutá, hlava přímo hledící, s vousy pod nosem, vlasy zvlněné pod čelenkou, helmice s chocholem. Suknice po kolena skládaná, plášť v pase a přehozený přes obě ramena, silně zvlněný. V pravé ruce drží čtverhranný korbel, z kterého vytéká velký proud vodní na plameny vycházející ze stavby u nohou stojící. Levá ruka zvednuta drží železnou tyč s praporem. Na prsou a kolenou lví hlavy.

Historie pivovaru :

Roku 1531 získal obec Skrbeň Jan z Hřiště, který se poté začal nazývat Janem Skrbeňským z Hřiště. Ten měl čtyři syny – Jana, Petra, Jaroslava a Václava, za nichž Jaroslav dal v roce 1550 postavit ve Skrbeni pivovar. Ten se stal záhy předmětem sporu mezi skrbeňskou vrchností a královským městem Olomoucí, neboť tehdy platilo tzv. mílové právo, podle něhož nesměl nikdo v okruhu jedné míle od města vařit a šenkovat pivo.

Proto již v roce 1563 pohnal purkmistr a olomoucká rada Jana Skrbeňského a jeho bratry k zaplacení 1000 hřiven českých grošů za to, že v roce 1559 začal spolu se svými bratry ve Skrbeni pivo vařit a do místních hospod prodávat a do ve vzdálenosti jedné míle od města Olomouc, čímž městu vznikla značná škoda. Olomoučtí radní se totiž domnívali, že skrbeňský pivovar stojí v okruhu oné stanovené jedné míle od města, proto došlo k přesnému přeměření. Stalo se tak 25.května 1565 v pondělí a měřilo se od vnitřní strany Litovelské brány podél cesty k pivovaru pomocí šňůry dlouhé 1100 loktů (1 pravá německá míle = 13 944 lokte). Měření prokázalo, že bratři skrbeňští jsou v právu.

V roce 1574 byla celá skrbeňská vrchnost prodána i s pivovarem Petru st. Pražmovi z Bílkova. V roce 1579 se Skrbeň s pivovarem stává majetkem purkmistra a rady města Olomouce. Z tohoto prodeje je znám i inventář pivovaru, jimiž byly měděné hrnce a kotle. V majetku města Olomouce Skrbeň s pivovarem zůstává až do roku 1848. K pivovaru patřil i rybník Nadýmač. Ten sloužil pouze pro jeho potřeby. V roce 1668 byla postavena v areálu dvora s pivovarem také palírna.

Na konci 17.století existovaly robotní protokoly, do nichž se zapisovalo, co mají dělat sedláci a co zahradníci. Sedláci jezdily do roboty potahem, zahradníci chodily pěšky. Z roku 1867 je zmínka o tom, že skrbeňští sedláci dováželi dřevo z vlastních lesů pro potřeby pivovaru, rozváželi po okolí pivo atd. a skrbeňští zahradníci pracovali na chmelnici, opravovali hráze rybníků atd.

Z let kolem roku 1800 je poznámka o tom, že ke svačině a přes den během práce se pilo pivo a patoky, tj. pivo z podruhé politého sladu. Je také doloženo, že v té době byl centrem dění ve Skrbeni panský Dvůr s pivovarem a sladovnou, jeho součástí byl i výčep a výsek masa. Pivovar a palírna byly odedávna pronajímány. Ne vždy bylo ovšem pivo, vyrobené ve skrbeňském pivovaru, dobré kvality. Například v letech 1830-1831 byl tehdejší nájemce Václav Schindler obviněn z toho, že vaří velmi špatné pivo. I když se hájil tím, že došlo k závadě na chladícím zařízení, vyšetřovací komise prokázala, že koupil za levnou cenu chmel špatné kvality a navíc v malém množství, čímž pivo zkyslo a stalo se nepoživatelným.

Obec byla dlouhou dobu od roku 1786 rozdělena na dvě farní území. Polovina na farnost do Nákla, polovina na farnost do Křelova. V roce 1778 se farnost opět sloučila pod jednu duchovní správu v Křelově a význam obce vzrostl. V obci přibývalo obyvatel, došlo k nové parcelaci dvora, začal narůstat počet domů a z toho prosperovalo místní zemědělství i pivovar. Zaměstnanci pivovaru dostávali pivo deputátní, které často a pod obvyklou cenou prodávali. Pivovar byl zrušen roku 1880. Sladovna byla provozována ještě na přelomu 19. a 20. století.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://www.pivovaryolomoucka.estranky.cz/clanky/skrben.html

http://www.hrady.cz/?OID=4079

Obec Skrbeň nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 11
Celkem: 431312
Měsíc: 15334
Den: 471