Tvrz v obci Skrbeň jsme podrobně prozkoumali v roce 2013 během srpnového výletu, kdy jsme poznali mnoho zajímavých cílů mezi Olomoucí a Litovlí. Letní sluníčko nás svými paprsky řádně prohřívalo, když jsme zaparkovali naše stříbrné auto na návsi u kostela sv. Floriána a vzápětí jsme zamířili k bývalé tvrzi. Záhy jsme vstoupili na rozlehlé nádvoří, kde se vypínala socha sv. Floriána v nadživotní velikosti, kterou roku 1706 vytvořil známý olomoucký kameník Václav Render. Rádi jsme si toto dílo na velkém soklu a hranolovitém podstavci prohlédli a poté jsme popošli k šedivé budově bývalé renesanční tvrze, která vznikla na místě vladyckého sídla, které obýval rod Skrbeňských z Hříště. Na fasádě jsme si prohlédli šlechtické erby a také olomouckou orlici. Pak jsme nahlédli dovnitř a následně jsme svou pozornost obrátili ke komplexu pivovaru a sladovny. V areálu dvora jsme si dále prohlédli palírnu a objekt sladovny, nicméně pohled na sešlé budovy nebyl nijak povzbuzující. Více jsme toho při sebelepší vůli vidět nemohli a tak jsme se vydali zpátky k našemu vozu. Když jsme k francouzskému stříbrnému pokladu dorazili, odjeli jsme do sousední Horky nad Moravou, kde jsme si prohlédli vodní mlýn s elektrárnou, nicméně o této zajímavosti již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento horký den viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme mezi Olomoucí a Litovlí poznávali jednu památku za druhou.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Skrben_-_tvrz,_pivovar_a_socha_sv._Floriana

Historie tvrze :

O vesnici Skrbeň je první písemná zmínka již z roku 1178, kdy se zde připomíná vladyka Sedlek. Středověká tvrz vznikla na místě vladyckého sídla, které se uvádí již v roce 1379. Jednalo se o v jádru renesanční tvrz, kterou obýval rod Skrbeňských z Hříště. Jeden z členů rodu si vzal za ženu Elišku z Petřvaldu. Erby obou těchto šlechticů můžeme dodnes nalézt na portále, kterým se do objektu tvrze vstupuje - Skrbeňští měli ve stříbrném poli černý pruh, erb Elišky z Petřvaldu zase páva. Tvrz je jednopatrový objekt krytý vysokou valbovou střechou. Pozoruhodné jsou zejména zachovalé architektonické detaily jako renesanční okna, portál s erby majitelů nebo prosté renesanční schodiště v hale přízemí. Nad portálem je umístěn pískovcový erb s olomouckou orlicí a letopočtem 1689. Roku 1579 vesnici koupilo město Olomouc, kterému patřila až do zrušení poddanství. Tvrz poté sloužila hospodářským a bytovým účelům. Dodnes zde najdete byty a kanceláře.

Historie sochy svatého Floriána :

Socha sv. Floriana z roku 1706 pochází od známého olomouckého kameníka Václava Rendera a stála původně na místě dnešní Jupiterovy kašny na Dolním náměstí v Olomouci. Roku 1742 byla převezena do Skrbeně. Postava stojí zpříma, jen noha v koleni ohnutá, hlava přímo hledící, s vousy pod nosem, vlasy zvlněné pod čelenkou, helmice s chocholem. Suknice po kolena skládaná, plášť v pase a přehozený přes obě ramena, silně zvlněný. V pravé ruce drží čtverhranný korbel, z kterého vytéká velký proud vodní na plameny vycházející ze stavby u nohou stojící. Levá ruka zvednuta drží železnou tyč s praporem. Na prsou a kolenou lví hlavy.

Historie pivovaru :

Roku 1531 získal obec Skrbeň Jan z Hřiště, který se poté začal nazývat Janem Skrbeňským z Hřiště. Ten měl čtyři syny – Jana, Petra, Jaroslava a Václava, za nichž Jaroslav dal v roce 1550 postavit ve Skrbeni pivovar. Ten se stal záhy předmětem sporu mezi skrbeňskou vrchností a královským městem Olomoucí, neboť tehdy platilo tzv. mílové právo, podle něhož nesměl nikdo v okruhu jedné míle od města vařit a šenkovat pivo. Proto již v roce 1563 pohnal purkmistr a olomoucká rada Jana Skrbeňského a jeho bratry k zaplacení 1000 hřiven českých grošů za to, že v roce 1559 začal spolu se svými bratry ve Skrbeni pivo vařit a do místních hospod prodávat a do ve vzdálenosti jedné míle od města Olomouc, čímž městu vznikla značná škoda. Olomoučtí radní se totiž domnívali, že skrbeňský pivovar stojí v okruhu oné stanovené jedné míle od města, proto došlo k přesnému přeměření. Stalo se tak 25.května 1565 v pondělí a měřilo se od vnitřní strany Litovelské brány podél cesty k pivovaru pomocí šňůry dlouhé 1100 loktů (1 pravá německá míle = 13 944 lokte). Měření prokázalo, že bratři skrbeňští jsou v právu. V roce 1574 byla celá skrbeňská vrchnost prodána i s pivovarem Petru st. Pražmovi z Bílkova. V roce 1579 se Skrbeň s pivovarem stává majetkem purkmistra a rady města Olomouce. Z tohoto prodeje je znám i inventář pivovaru, jimiž byly měděné hrnce a kotle. V majetku města Olomouce Skrbeň s pivovarem zůstává až do roku 1848. K pivovaru patřil i rybník Nadýmač. Ten sloužil pouze pro jeho potřeby. V roce 1668 byla postavena v areálu dvora s pivovarem také palírna. Na konci 17.století existovaly robotní protokoly, do nichž se zapisovalo, co mají dělat sedláci a co zahradníci. Sedláci jezdily do roboty potahem, zahradníci chodily pěšky. Z roku 1867 je zmínka o tom, že skrbeňští sedláci dováželi dřevo z vlastních lesů pro potřeby pivovaru, rozváželi po okolí pivo atd. a skrbeňští zahradníci pracovali na chmelnici, opravovali hráze rybníků atd. Z let kolem roku 1800 je poznámka o tom, že ke svačině a přes den během práce se pilo pivo a patoky, tj. pivo z podruhé politého sladu. Je také doloženo, že v té době byl centrem dění ve Skrbeni panský Dvůr s pivovarem a sladovnou, jeho součástí byl i výčep a výsek masa. Pivovar a palírna byly odedávna pronajímány. Ne vždy bylo ovšem pivo, vyrobené ve skrbeňském pivovaru, dobré kvality. Například v letech 1830-1831 byl tehdejší nájemce Václav Schindler obviněn z toho, že vaří velmi špatné pivo. I když se hájil tím, že došlo k závadě na chladícím zařízení, vyšetřovací komise prokázala, že koupil za levnou cenu chmel špatné kvality a navíc v malém množství, čímž pivo zkyslo a stalo se nepoživatelným. Obec byla dlouhou dobu od roku 1786 rozdělena na dvě farní území. Polovina na farnost do Nákla, polovina na farnost do Křelova. V roce 1778 se farnost opět sloučila pod jednu duchovní správu v Křelově a význam obce vzrostl. V obci přibývalo obyvatel, došlo k nové parcelaci dvora, začal narůstat počet domů a z toho prosperovalo místní zemědělství i pivovar. Zaměstnanci pivovaru dostávali pivo deputátní, které často a pod obvyklou cenou prodávali. Pivovar byl zrušen roku 1880. Sladovna byla provozována ještě na přelomu 19. a 20. století.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://www.pivovaryolomoucka.estranky.cz/clanky/skrben.html

http://www.hrady.cz/?OID=4079

Obec Skrbeň nemá turistickou známku.