TZ 2146 : Obec Salaš
Obec Salaš vznikla v 18. století původně jako osada dřevorubců a výrobců dřevěného uhlí. Temnou kapitolu dějin představuje Salašská tragédie z konce druhé světové války, kdy nacisté zavraždili 20 místních obyvatel, které dnes uctívá důstojný památník v lese. Obec je vyhledávaným turistickým bodem, především díky unikátní moderní rozhledně Salaš, která svým tvarem připomíná dvě do sebe zaklesnuté sedmičky či obří hasák. Zajímavostí je místní zvonička a zachovalá lidová architektura, která v kombinaci s klidnou atmosférou tvoří dokonalý únik z městského shonu. V současnosti žije obec čilým kulturním životem a je branou do přírodního parku, kde lze narazit na vzácné pískovcové skalní útvary.
TZ 2146 : Obec Salaš
Jihomoravskou vesnici Salaš jsme navštívili v dubnu 2026 během výletu, který jsme strávili ve zmíněné vsi a také v nedalekých obcích Břestek a Boršice. Po příjezdu do Salaše jsme měli problém s parkováním, ale nakonec se nám pro naše šedé francouzské auto povedlo najít místo, kde jsme ho nechali odpočívat. Pak jsme se pěšky vydali do vietnamského obchodu, kde jsme si koupili předraženou turistickou známku a následně jsme zamířili ke zmíněné kapli sv. Jana Nepomuckého, tyčící se ve svahu nad obcí. Krátké stoupání nás přivedlo k pomníku obětem 2. světové války, jenž byl tvořen mramorovým hranolem, na kterém jsme v pěti sloupcích našli jména obětí. Jakmile jsme pomník prozkoumali, dokončili jsme výstup ke kapli, která byla vystavěna během v roce 1933. Jelikož byly dveře otevřené, tak jsme přes mříž nahlédli dovnitř svatostánku a pak jsme po schodišti sestoupili dolů a obešli stavbu kolem dokola. Následně jsme zamířili dolů do obce a na křižovatce jsme se zastavili u kamenného kříže s Kristem, který vznikl v roce 1871. O kousek výše nás zaujal samorost, který nápadně připomínal postavu jménem Groot ze Strážců galaxie. Potom jsme rychle zdolali zbytek stoupání a krátce si odpočinuli u studánky Pod zvoničkou, která byla ukryta za dvířky v kamenné zídce. Když jsme dvířka otevřeli, uvnitř jsme našli krásně čistou vodu, ale raději jsme ji neochutnali. Líbilo se nám, že studánka byla pravidelně udržována, aby ladila s okolní historickou zástavbou a nedalekou zvonicí, k níž jsme se následně po schodišti vydali. O několik desítek vteřin později jsme k dřevěné zvonici z 19. století dorazili a obešli ji kolem dokola. Na jedné straně jsme našli prostou lavičku, jejíž nabídku k posezení jsme ovšem odmítli. Raději jsme se pokochali krásným výhledem na obec pod námi či na protější svah s kaplí sv. Jana Nepomuckého. Pak jsme přes malý otvor pohlédli do útrob zvonice, kde však byl pěkný nepořádek a spousta harampádí. Když jsme si vše prohlédli, proklouzli jsme mezi posledními rodinnými domky do rozkvetlých sadů jimiž nás nezpevněná cesta po několika minutách přivedla k rozhledně. Před námi se tyčila unikátně řešená, více jak 21 metrů vysoká rozhledna ve tvaru hasáku, která byla vystavěna v letech 2014 – 2015 na úpatí Jezuitského kopce. Jelikož zde nebylo zrovna moc lidí, ihned jsme po 112 schodech vystoupali na vyhlídkovou plošinu ve výšce 20 metrů a pokochali se pohledy na Velehrad, Uherské Hradiště, Javořinu, Bílé Karpaty, Hostýn nebo na blízké vyšší vrcholky Chřibů. Po několika minutách jsme sestoupili dolů a obešli věž kolem dokola, abychom si pořídili její fotografie z různých úhlů. Pak jsme se přesunuli k informační tabuli, která nám o sedmičkové rozhledně prozradila pár faktů. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se dolů do vesnice po cestě, kudy nákladní vozy vozily během výstavby jednotlivé části věže. Zanedlouho jsme přišli na křižovatku u křížku, zabočili doleva a hlavní silnicí jsme po několika stovkách metrů dorazili zpět k našemu autu na parkovišti. Vzápětí jsme přes Velehrad odjeli do nedaleké obce Břestek.
Návštěvy : 11.4.2026
Další informace najdete zde :
Jak jsme navštívili jihomoravské obce Salaš a Boršice
Současná verze TZ 2146 získána 11.4.2026 ve smíšeném zboží Salaš