TZ 1789 : Město Litomyšl
Historie Litomyšle se začala psát v 10. století, kdy u křižovatky obchodních cest vzniklo přemyslovské hradiště se strážní osadou. Významným milníkem se stal rok 1145, kdy zde olomoucký biskup Jindřich Zdík založil klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. Městská práva Litomyšl získala v roce 1259 od krále Přemysla Otakara II. Zásadní rozkvět přinesl rok 1344, kdy císař Karel IV. zřídil v Litomyšli po Praze druhé české biskupství. Vzestup města pokračoval v 16. století za vlády rodů Pernštejnů a Trauttmansdorffů. V této době, v letech 1568–1581, byl postaven impozantní renesanční zámek s unikátní sgrafitovou výzdobou. V 19. století se město stalo významným střediskem české národní kultury a vzdělanosti.
TZ 1789 : Město Litomyšl
Město Litomyšl jsme popáté navštívili v červenci 2020 během jednodenního výletu, kdy jsme se pohybovali nejen ve zmíněném historickém městě, ale také v Ústí nad Orlicí. Naše putovaní jsme zahájili v Litomyšli, kam jsme přijeli naším stříbrným francouzským vozem, které jsme odložili na parkovišti u kostela Povýšení sv. Kříže a vyrazili za některými památkami města. Hlavní cíl pro nás představoval zdejší zámek, ale ještě než jsme vstoupili na jeho nádvoří, zastavili jsme se v informačním centru. Vyfotili jsme se zde u obří turistické známky a její klasickou velikost jsme si zakoupili v pokladně. Získali jsme i dvě razítka do památníku a spokojeně jsme si tak mohli projít zámecké expozice. Potom jsme obešli hlavní zámeckou budovu kolem dokola, přičemž jsme obdivovali sgrafitovou výzdobu na fasádě. Následně jsme se prošli okrajem zámeckého parku a další naše kroky vedly na vnější nádvoří. Pak jsme již zámecký areál opustili a zamířili do muzea domečků, panenek a hraček, které se nacházelo prakticky naproti zámku. Brzy jsme tak vstoupili do domu, v němž se na ploše přibližně 250 metrů čtverečních nacházel nespočet vzácných předmětů mapujících vývoj hraček od roku 1850 až po nedávnou minulost. V pokladně za dveřmi jsme zaplatili vstupné u milé paní, která nám také dala razítko do památníku a pak jsme se již věnovali expozicím muzea. Postupně jsme si prošli šest místností, do nichž byly tematicky hračky rozděleny. Obdivovali jsme zde nespočet panenek, postaviček, figurek či detailně propracované historické pokojíčky a miniaturní domečky, které odhalovaly rozmanitost tehdejšího bydlení. Muzeum však myslelo i na mužské návštěvníky, takže nechyběla sbírka historických autíček, modelů železnic, plechových i dřevěných hraček, tradičních kapesních nožů či stolních her. Zaujal nás rovněž nápaditý miniaturní cirkus s maringotkami, medvědí autoškola, historická školní třída nebo samoobslužný obchod s miniaturními krabičkami pracích prášků Persil či Sunil, malou pokladnou a nákupními košíky. Bylo toho zde opravdu mnoho ! Jak nám předtím prozradila paní v pokladně, za vším stála dlouholetá sběratelská vášeň dětské lékařky MUDr. Dobromily Filové, jejíž soukromá sbírka se stala základem jedné z nejrozmanitějších expozic svého druhu u nás. Když jsme si exponáty prohlédli, rozloučili jsme se s paní a vyšli ven na ulici. Následně jsme začali hledat přístup k Červené věži. O chvíli později jsme vstoupili do areálu firmy Kubík, ale jak se ukázalo, tudy cesta do útrob věže nevedla. Nicméně jsme si z této strany robustní kamennou stavbu prohlédli. Po obhlídce této části věže jsme se vrátili na ulici, prošli kolem muzea hraček a zabočili doprava. Ve slepé uličce jsme si otevřeli bránu na nádvoří, na jehož konci stála Červená věž. Cestou k ní jsme si v sousedním domě koupili vstupenky a pak jsme již zamířili k našemu cíli. U vstupních dveří do věže jsme našli cedulky s informacemi, z nichž jsme načerpali historii 18 metrů vysoké stavby. Po dočtení historických informací jsme vstoupili dovnitř a po dřevěných schodech jsme vystoupali do prvního patra, které sloužili jako muzeum restaurování. Vystaveny zde byly autentické ukázky opukových a pískovcových prvků, staré cihly, vzorky historických omítek, dobové kované hřebíky a spojovací prvky. Na zdech jsme pak shlédli nástěnné malby a po dalších dřevěných schodech jsme vystoupali do druhého patra, kde se nacházela výstava klauzurních či diplomových prací studentů univerzity. Nejvíce nás však zaujal výklenek se zazděným oknem a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století. Potom jsme zdolali poslední ze 77 schodů a ocitli se na vyhlídkové plošině, z níž se nám naskytl malebný pohled na zámecké arkády, Klášterní zahrady a další památky města. Když jsme se vyhlídkou dostatečně pokochali, sestoupili jsme dolů a vydali se na zpáteční cestu k autu. O několik minut později jsme do našeho francouzského povozu nastoupili a odjeli do Ústí nad Orlicí.
Návštěvy : 13.11.2016, 10.10.2018, 29.11.2019, 20.2.2020, 22.7.2020
Další informace najdete zde :
Muzeum domečků, panenek a hraček
Jak jsme navštívili zámek Litomyšl a vystoupali na Andrlův Chlum
Současná verze TZ 1789 získána 20.2.2020 v městském informačním centru Litomyšl