Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slovenská TZ 572 : Hrad Vršatec

Na strmých vápencových bradlech Bílých Karpat, vysoko nad obcí Vršatské Podhradie, se vypínají pozůstatky jednoho z nejvýše položených a nejhůře přístupných hradů na Pováží. Zřícenina Vršatec představuje nejen dominantu celého kraje a vyhledávaný turistický cíl s úchvatnými výhledy, ale především mementem pohnutých dějin slovensko-moravského pomezí. Ochranu dramatických skalních masivů lidé využívali od nepaměti. Archeologické nálezy dokládají, že Vršatská bradla byla osídlena již v době bronzové a železné příslušníky lužické a púchovské kultury. V 9. a 10. století na skalním hřebeni existovalo slovanské hradiště, které přirozeným způsobem využívalo strmé srázy k obraně.

article preview

Slovenská TZ 572 : Hrad Vršatec

Zříceninu hradu Vršatec jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali v hotelu Aréna, nacházející ve městě Broumov-Bylnice. Druhý den po snídani jsme osedlali náš šedý francouzský povoz a vyrazili k sousedům na Slovensko, abychom poznali část malebných Bílých Karpat, k čemuž jsme si vybrali naučnou stezku Okolo Vršatca. Auto jsme zaparkovali na příhodném místě úzké silničky, spojující obce Červený Kameň a Vršatské Podhradie, odkud jsme vyrazili na zmíněnou naučnou stezku. Značená okružní trasa nás dovedla mimo jiné k impozantní skále, na níž stával hrad Vršatec, pod níž jsme si prostudovali dvě informační tabule Popisovaly krásné okolní výhledny, skály a hrad, k němuž jsme se následně vydali. Vyběhli jsme po cestičce v prudkém svahu a pak jsme vkročili do lesa. Netrvalo dlouho a lesní pěšina nás vyvedla k dřevěnému schodišti a lávkám, které usnadňovaly vstup do samotného hradního areálu. Nejprve jsme se po prudkém svahu vyškrábali pod skálu, na níž stával horní hrad. Na malé plošince jsme se zastavili a rozhlédli se po krajině. Potom jsme ještě vystoupali nahoru přes skalní okno, které nás propustilo do horního hradu. Dominantu této části tvořila obranná a obytná věž, ze které měli středověcí strážci dokonalý přehled nad širokým okolím Pováží. Přístup sem byl vyřešen mimořádně důmyslně skrze stísněný skalní průchod se schody vytesanými přímo do kamene, což z hradu činilo téměř nedobytnou pevnost, ale po schodišti zůstaly pouze nepatrné zbytky. Z horních částí hradu zbyly do dnešních dnů úchvatné fragmenty obvodového zdiva, skalní výklenky a dramatické okenní průhledy přímo do volného prostoru, které nám otevíraly velkolepé panoramatické výhledy na hřebeny Bílých Karpat i hluboko se svažující údolí pod námi. Rádi jsme se tak pokochali úchvatnými výhledy na zelené hřebeny Bílých Karpat, hluboko pod námi ležící obec Vršatské Podhradie i zakonzervované zdi dolního hradního areálu. Když jsme se nasytili dalekých výhledů, prošli jsme skalním oknem na plošinku a kolem zbytků obytné budovy jsme po cestičce opatrně sestoupili dolů. Brzy jsme dorazili ke zbytkům obytného paláce, který sloužil k ubytování vysoce postavených členů posádky a poté k pokladně v dřevěné boudě, kde jsme přispěli symbolickým vstupným na obnovu hradu a získali razítko do památníku. Turistickou známku však neměli. Vedle pokladny jsme se na informačních tabulích seznámili s bohatou historií hradu, patřící mezi nejvýše položené na Slovensku, jenž představoval typickou ukázku středověkého sídla vybudovaného na nepřístupných vápencových skalách. Když jsme historii dočetli do konce, tak jsme přes hradní nádvoří, které tvořilo centrální prostranství celé dolní pevnosti, sestoupili níže ke hradebnímu zdi, jež zajišťovala vnější obvodové opevnění. Po chvilce jsme si v rohu prohlédli hospodářský objekt , sloužící k uskladnění zásob a provozu hradu, a k němu přiléhající dělovou baštu, která chránila tento přístupový kout palbou v době ohrožení hradu. Následně jsme prozkoumali věž v opevnění, jež zpevňovala hradební linii a umožňovala pozorování prostoru pod hradem. Pak jsme se po schodišti vydali do druhého rohu hradu, kde se nacházel další hospodářský objekt a dělová bašta, jež společně zabezpečovaly palebnou ochranu dolního nádvoří i hlavní přístupové cesty. Na závěr jsme si nenechali ujít ani starou pověst, podle které byl obávaným postrachem celého okolí drak hnízdící přímo na skalách Vršatce. Pak jsme již hrad opustili a vrátili se na skalku nad devátým zastavením naučné stezky. Tam jsme zabočili doleva, po úzké stezce sestoupili přímo na silnici a netrvalo dlouho, než jsme našli desáté, závěrečné zastavení celé naučné stezky.

Návštěvy : 9.5.2026

Další informace najdete zde :

Zřícenina hradu Vršatec

Naučná stezka Okolo Vršatca - koruny Bílých Karpat

Jak jsme po dobytí hradu Vršatec odtáhli do obce Pruské

Současná verze slovenské TZ 572 získána 11.10.2026 zasláním od výrobce z Rýmařova

Slovenská turistická známka 572 hrad Vršatec 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 



Statistiky

Online: 29
Celkem: 1430757
Měsíc: 56647
Den: 2231