TZ 373 : Zámek Rájec nad Svitavou
Zámek Rájec nad Svitavou byl vystavěn na vyvýšenině v bezprostřední blízkosti města a díky stavebním úpravám se zařadil k architektonickým klenotům Čech i Moravy. Předchůdci současného zámku byly ve středověku dvě tvrze. Starší stávala na jiném místě a pocházela ze 13. století, novější je v pramenech doložena ve století čtrnáctém. V následujícím období byly během válek pobořeny, ale mladší tvrz byla v druhé polovině 15. století obnovena v pozdně gotickém stylu. Kolem roku 1570 nechal nejvyšší dvorský sudí markrabství moravského Bernard Drnovský z Drnovic toto sídlo podstatně přestavět a rozšířit v renesančním duchu na čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s pravoúhlým arkádovým nádvořím a věží nad hlavním vchodem. Kolem bylo postupně vybudováno předzámčí s hospodářskými budovami z větší části dosud zachovanými, zatímco zámek samotný byl zcela zničen požárem roku 1756.
TZ 373 : Zámek Rájec nad Svitavou
Zámek v obci Rájec nad Svitavou byl jedním z našich cílů během výletu, který jsme v září 2009 strávili celý v kouzelném Moravském Krasu. Po obědě v nedalekém Blansku jsme odjeli do zmíněné obce nad řekou Svitavou, kde jsme naše zelené korejské auto odložili na parkovišti před zámkem a vydali se na jeho prohlídku. Zámecký komplex ve tvaru písmene U se záhy před námi objevil spolu s velkým otevřeným nádvořím, v jehož středu jsme narazili na fontánu s krásnými lekníny. Po jeho obhlídce jsme zamířili do pokladny, kde jsme si koupili vstupenku, turistickou známku a také jsme získali razítko do památníku. O několik minut později exkurze začala a protože jsme si zakoupili lístky na velký okruh, s průvodkyní jsme si prošli jak přízemí, tak první patro zámku. Začali jsme v přízemí, kde se nacházely typické reprezentačními místnosti. V honosné rodinné jídelně nás ohromily bohatě vyřezávané kazetové stropy a dřevěné obložení stěn, typické pro novorenesanci. Dále jsme zavítali do Sálu předků, obsahující rozsáhlou portrétní rodovou galerii, která nám ukázala průřez historií rodu Salmů. Průvodkyně nás zavedla také do Zahradního sálu, jedné z nejhonosnějších místností s výhledem do parku, sloužící pro plesy a větší společenské události. Velmi se nám líbila velká zámecká knihovna s 60.000 svazky, mezi nimiž se nacházely rukopisy ze 14. století, řada prvotisků od 15. století nebo knihy ze začátku 20. století a docela nás zde překvapila neobvyklá dekorace v podobě metr vysokých koster. Navštívili jsme také kabinet rytin, kde se v obrovském množství nacházely sbírky grafických listů, umožňující studium dějin umění od renesance po 19. století. Když prohlídka přízemí skončila, průvodkyně se s většinou návštěvníků rozloučila a s ostatními se vydala do prvního patra, kde bývaly soukromé a hostinské apartmány, jež jsme shlédli v podobě z druhé třetiny 19. století. Postupně jsme procházeli několik pokojů určených pro ubytování významných návštěv, ložnice, budoáry a salony, jež byly zařízené nábytkem v historizujícím stylu z 19. století, který odrážel vkus tehdejší doby. V těchto apartmánech byly také soustředěny jedinečné sbírky rodiny Salm. Naším očím tak neunikly lovecké trofeje, objevy z Moravského krasu, mezi něž patřila třeba lebka jeskynních medvědů, nebo původní krápníková výzdoba jeskyní. Jednu z místností tvořila malá jídelna, určená pro běžný rodinný život, kde panstvo snídalo, obědvalo a večeřelo v době, kdy se na zámku nepořádaly žádné oficiální oslavy. V 1. patře zámku jsme viděli ještě obrazovou sbírku Salmů, v níž převládaly díla holandských a vlámských barokních mistrů. Během procházky prvním patrem nás průvodkyně upozornila na kolekci italské majoliky a našli jsme zde i habánskou keramiku. Nejvzácnější však byly jednoznačně předměty z klenotnice knížat ze Salm-Reiffercheidtu, tvořený souborem uměleckých kousků z horského křišťálu, pocházející většinou z konce 16. století a další sbírkové předměty z drahých materiálů. Nahlédli jsme také do soukromé koupelny knížecí rodiny. Když jsme si přízemí a první patro za 90 minut prohlédli, rozloučili jsme se s příjemnou průvodkyní a vrátili se k našemu autíčku. Vzápětí jsme odjeli do Černé hory, kde jsme si v pivovaru koupili pár lahví pěnivého moku a potom jsme již odjeli domů do Olomouce.
Návštěvy : 5.9.2009
Další informace najdete zde :
Jak jsme navštívili jeskyni Balcarka a zámek Rájec nad Svitavou
Současná verze TZ 373 získána 5.9.2009 na zámku Rájec nad Svitavou