Slovenská TZ 810 : Nový evangelický kostel Kežmarok

Nový evangelický kostel v Kežmaroku jsme navštívili v září 2026 během šestidenní dovolené na Slovensku, jejíž první část jsme strávili v Liptovském Hrádku a poté jsme se na tři dny přesunuli do Kežmaroku. Poslední den dovolené jsme po snídani v hotelu Hviezdoslav vyrazili pěšky do centra města, abychom se seznámili s trojicí památek, které se nacházely přímo vedle sebe v ulici nesoucí rovněž jméno slavného slovenského spisovatele. Jednou z nich byl Nový evangelický kostel, jehož výrazná červená barva v kombinaci se zelenými prvky nešla přehlédnout. Svatostánkem nás provedl průvodce, který se nás ujal v sousedním dřevěném artikulárním kostele a zavedl nás do svého působiště. Jednalo se o VIP prohlídku, neboť kromě nás nikdo jiný do kostelních lavic neusedl a nevyslechl si od průvodce historii zajímavé stavby, jejíž základní kámen byl položen v roce 1873 a práce pokračovaly poměrně rychle až do roku 1880, kdy byl chrám zastřešen. Kvůli nedostatku financí však musely být práce na dlouhých 11 let pozastaveny. Vysvěcení kostela se tak konalo až 2. prosince 1894. Když jsme si vyslechli historii, průvodce nás seznámil s jedinečnou architekturou chrámu, který nemá jednotný stavební sloh. Byl totiž postaven v tzv. eklektickém slohu, jenž v sobě kombinuje a propojuje prvky historických slohů – byzantského, románského, renesančního i maurského a orientálního. Průvodce nám potom vyprávěl o dřevěném oltáři, nad nímž jsme viděli německý nápis s překladem „Hrad přepevný je náš Pán Bůh“. Našim očím na něm neunikla dřevěná socha žehnajícího Krista s křížem a zmenšené plastiky na baldachýnech kazatelen. Líbilo se nám, že v celém interiéru vládla symetrie – našli jsme zde dvě kazatelny a dvě řady lavic, přičemž vlevo sedávali muži a vpravo ženy. Průvodce nám ukázal i chór spočívající na neorománských sloupech z černého tureckého mramoru, kde byly umístěny varhany se 30 registry od firmy Rieger z Krnova. Dále nás upozornil na dřevěný nástěnný památník situovaný na levé straně kostela, věnovaný kežmarským evangelíkům, kteří padli v 1. světové válce. Nakonec jsme se věnovali mauzoleu Imricha Thökölyho, kežmarského rodáka a posledního majitele hradu, který byl velitelem proticísařského povstání uherské šlechty a zemřel v exilu v tureckém Uzmutu. Když jsme si vše prohlédli, požádali jsme o razítko do památníku a pak jsme poděkovali za příjemnou exkurzi. Pak jsme se rozloučili, vyšli ven a obešli celý kostel dokola, abychom si prohlédli působivé exteriérové detaily. Po obchůzce kolem červeného chrámu jsme se přes centrum města vrátili na hotel, odevzdali parkovací kartičku na recepci a zamířili k našemu autu vzadu za hotelem. Následně jsme odjeli do prodejny LIDL, kde jsme si koupili drobné občerstvení a potom jsme již vyrazili na dlouhou cestu domů. Cestou jsme se zastavili v motorestu Rieka v Kraľovanech, kde jsme si dali docela drahý oběd, ale kuřecí steaky nám vůbec nechutnaly. Zklamáni jsme se tak vrátili domů do Olomouce, čímž jsme uzavřeli krásnou dovolenou na Slovensku 2026.

Návštěvy : 8.9.2026

Další informace najdete zde :

Nový evangelický kostel Kežmarok

Jak jsme v Kežmarku studovali knihy a poznali dva rozdílné kostely

Současná verze slovenské TZ 810 získána 11.10.2026 zasláním od výrobce z Rýmařova