Ústí nad Orlicí - chata Hvězda na Andrlově Chlumu
Historie turistické chaty Hvězda na Andrlově chlumu je úzce spjata s rozvojem orlickoústecké turistiky a doplňuje příběh zdejších rozhleden. První impuls k vybudování stálého turistického zázemí na vrcholu přišel 5. května 1936, kdy místní Klub českých turistů zakoupil na kopci pozemek, na kterém v té době stála jen skromná dřevěná chatka. Tento krok se stal symbolem nového úsilí klubu o pozvednutí zdejšího turistického ruchu. Už v roce 1937 byla zahájena samotná výstavba chaty, avšak původní ambiciózní plány musely být kvůli nepříznivým finančním a politickým okolnostem předválečné doby zredukovány.

Chatu Hvězda na kopci Andrlův Chlum jsme poprvé navštívili v červenci 2020 během jednodenního výletu, jehož začátek jsme strávili v Litomyšli a pak jsme se přesunuli do Ústí nad Orlicí. Na okraji okresního města jsme na parkovišti pod železničním mostem odložili naše stříbrné francouzské auto a vzápětí jsme po zelené turistické značce začali zdolávat nástrahy krásné křížové cesty, jež nás vedla na kopec s názvem Andrlův Chlum. Na konci křížové cesty jsme zabočili doleva a po žluté trase jsme brzy přišli na rozcestí U poustevníkovy studánky, odkud to bylo jen pár kroků k prameni vody. Po několika minutách jsme studánku opustili a začali zdolávat prudké stoupání k rozcestí se zajímavým názvem U Staré Ousti, po němž následoval přesun k rozcestí U zabitého. Následně jsme po zelené turistické značce došli až na Andrlův Chlum, jehož průzkum jsme zahájili exkurzí do Pohádkového světa. Potom jsme vystoupali na ocelovou rozhlednu a následně zamířili k chatě Hvězda, jejíž příběh se začal psát brzy po otevření první rozhledny, kdy bylo potřeba zajistit pro stále početnější zástupy turistů zázemí a občerstvení. Nejprve zde v roce 1906 vznikl jen skromný dřevěný prodejní pavilonek. Skutečná zděná chata, jak jsme ji poznali během dvou návštěv, se začala stavět v předvečer válečných útrap na konci roku 1939 podle plánů architekta Jaroslava Janoty. Dokončena a slavnostně otevřena byla 25. srpna 1940 a jejím vůbec prvním nájemcem se stal pan Oldřich Řehák. Klidné časy ale chatu nečekaly, neboť již v červnu roku 1941 ji zabavila německá branná moc a přeměnila ji na ubytovnu pro organizaci Hitlerjugend. Po osvobození v květnu 1945 sice chata opět na chvíli otevřela své brány běžné veřejnosti, ale po komunistickém převratu v únoru 1948 byla znárodněna. Pod křídly státních podniků, jako byly tehdejší Restaurace a jídelny, chata postupně ztrácela svůj lesk a její technický stav se povážlivě horšil. Zlom nastal až v roce 1990, kdy se objekt v rámci restitucí vrátil do rukou Klubu českých turistů, kteří se okamžitě pustili do rozsáhlé obnovy, zavedli do budovy plyn i vodovod, v roce 2003 přistavěli krytou verandu a o pět let později celou budovu zateplili a dali jí novou tvář. Od roku 2015 se o provoz a další modernizaci staral Leoš Grim, přičemž kompletní kroniku všech historických nájemců, kteří se zde za ta dlouhá desetiletí vystřídali, jsme si prostudovali přímo na venkovní tabuli. Pak jsme vstoupili dovnitř a u výčepu jsme požádali o razítko, které o pár vteřin později zkrášlilo náš památník. Následně jsme si prohlédli interiér restaurace, která zela prázdnotou, neboť většina hostů seděla venku. Možná to souviselo s první vinou pandemie COVID-19, takže lidé raději obsadili venkovní prostory, nicméně spíše za to mohlo pěkné letní počasí s příjemnými teplotami a modrá obloha. Když jsme si vše prohlédli, vyšli jsme ven a po silnici se vydali k rozcestí Pod Chlumem. Další naše kroky vedly po žluté turistické značce k Vicenově studánce, ale o tom již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak náš červencový výlet pokračoval, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme navštívili zámek Litomyšl a vystoupali na Andrlův Chlum.
Podruhé jsme chatu Hvězda na Andrlově Chlumu navštívili v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali v místním Sporthotelu Tichá Orlice. Druhý den po snídani jsme pěšky vyrazili na trasu naučné stezky Příběhy naší hranice, která nás provedla okrajovými částmi města a během této procházky jsme narazili na přehršel různých památek a zajímavostí. Jednou z nich byl Andrlův Chlum, k němuž jsme opět stoupali křížovou cestou, ovšem potom jsme nezbaočili k Poustevníkově studánce, ale šli jsme dál po zelené turistické značce, která stále vedla do kopce. Brzy jsme potřetí přeběhli silnici, vedoucí k našemu cíli, kterou využívali pohodlnější návštěvníci. Následovalo další stoupání a tak jsme se s povděkem zastavili u dřevěného krokodýla, představující vítané rozptýlení pro dětské účastníky náročného výstupu. Nikoho jsme zde však nepotkali a tak jsme se s krokodýlem mohli bez rušení vyfotit a pomazlit. Když jsme plaza opustili, cesta kupodivu začala klesat, aby nás přivedla ke staré známé silnici. Za asfaltovým hadem stezka začala opět prudce stoupat, takže jsme se nedivili, že sem někdo instaloval lavičku k odpočinku. Nabídku k posezení jsme opět nevyužili a statečně jsme se prali s kopcem, dokud jsme nedorazili k silnici. Tentokrát jsme ji však nepřešli na druhou stranu, nýbrž jsme kráčeli po asfaltovém koberci, přičemž jsme již viděli vrch rozhledny na Andrlově Chlumu. U pomníku obětem členů KČT za 2. světové války jsme silnici opustili a po stezce zdolali zbytek stoupání. Ocitli jsme se tak na Andrlově Chlumu v nadmořské výšce 559 metrů, kde se rozkládal areál s turistickou chatou a nepřehlédnutelnou ocelovou věží. Po náročném výstupu jsme vzali zavděk lavičkou a lehce se najedli z vlastních zásob. Pak jsme se přesunuli k informační tabulí, abychom se seznámili s bohatou a občas i dramatickou historií tohoto místa, které už po generace neodmyslitelně přitahuje poutníky i výletníky. Dočetli jsme se, že historie turistické chaty Hvězda na Andrlově chlumu se začala psát 5. května 1936, kdy místní Klub českých turistů zakoupil na vrcholu pozemek se skromnou dřevěnou chatkou. Samotná výstavba nové chaty byla zahájena v roce 1937, avšak původní velkolepé plány musely být z finančních a politických důvodů předválečné doby zredukovány. Projekt nakonec realizovala stavební firma Františka Tošovského a k slavnostnímu otevření objektu došlo uprostřed válečných útrap 25. srpna 1940. Prvním nájemcem se stal Oldřich Řehák a v červnu 1941 přibyla krytá veranda. Slibný rozvoj však přerušila německá okupace, během níž chatu v roce 1943 zabavila organizace Hitlerjugend, takže české veřejnosti začala znovu sloužit až po osvobození v květnu 1945. Po únoru 1948 byla chata znárodněna a v roce 1949 převedena pod Tělovýchovnou jednotu Jiskra, která ji spravovala po další desetiletí. V tomto období se zde vystřídala řada provozovatelů, z nichž nejdéle, v letech 1941 až 1961, zde hospodařili manželé Šmídovi. Po změně režimu a obnovení činnosti Klubu českých turistů byla chata k 1. lednu 1992 vrácena původním majitelům. Klub se okamžitě pustil do rozsáhlých oprav zanedbaného objektu, které zahrnovaly modernizaci kuchyně, vytápění i sociálního zázemí a jiných úprav. V roce 2003 byla restaurace rozšířena o novou prosklenou verandu a následně se začala psát novodobá kapitola, když 1. července 2005 chatu převzala rodina Grimových, kteří dokončili rekonstrukci a úspěšně vedli zařízení i v době naší druhé návštěvy. Když jsme si vše přečetli, vstoupili jsme dovnitř a u výčepu požádali o razítko, které nám pracovník osobně otiskl do památníku. Pak jsme vyšli z chaty ven a ponořili se do Pohádkového světa u chaty, ale se více dozvíte v mém dalším článku. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme se jeden květnový den věnovali zajímavostem v Ústí nad Orlicí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/usti-nad-orlici-andrluv-chlum-chata-hvezda
Historie :
Historie turistické chaty Hvězda na Andrlově chlumu je úzce spjata s rozvojem orlickoústecké turistiky a doplňuje příběh zdejších rozhleden. První impuls k vybudování stálého turistického zázemí na vrcholu přišel 5. května 1936, kdy místní Klub českých turistů zakoupil na kopci pozemek, na kterém v té době stála jen skromná dřevěná chatka. Tento krok se stal symbolem nového úsilí klubu o pozvednutí zdejšího turistického ruchu. Už v roce 1937 byla zahájena samotná výstavba chaty, avšak původní ambiciózní plány musely být kvůli nepříznivým finančním a politickým okolnostem předválečné doby zredukovány. Místo velkolepého objektu se tak turisté rozhodli postavit o něco skromnější, ale plně funkční chatu, která by poskytovala základní občerstvení a střechu nad hlavou. Projekt vypracovala a její realizaci zajistila stavební firma Františka Tošovského a slavnostní otevření nového útočiště proběhlo uprostřed válečných útrap dne 25. srpna 1940. Prvním nájemcem, který se začal o hosty starat, se stal pan Oldřich Řehák a v červnu 1941 byla k chatě přistavěna krytá veranda. Slibný rozvoj však přerušila německá okupace, kdy byla chata v roce 1943 zabavena Hitlerjugend a pro českou veřejnost se znovu otevřela až po osvobození v květnu 1945. Po únorových událostech roku 1948 a zrušení Klubu českých turistů postihl chatu složitý osud. V roce 1949 byla znárodněna a převedena na Tělovýchovnou jednotu Jiskra, pod její sférou vlivu a po několika reorganizacích zůstala následující desetiletí. Během této doby se v jejích prostorách vystřídala dlouhá řada nájemců, mezi ty nejvýznamnější a nejdéle sloužící patřili v letech 1941 až 1961 manželé Šmídovi, které následně v letech 1961 až 1964 vystřídali manželé Šmerdovi. V sedmdesátých letech zde pak mezi roky 1973 a 1979 hospodařili manželé Drbohlavovi a předposlední dekádu státního vlastnictví v letech 1979 až 1989 uzavírala paní Zdenka Petersová. Po změně režimu byla v roce 1990 obnovena činnost Klubu českých turistů v Ústí nad Orlicí a chata byla po vleklých peripetiích a vyjasňování majetkoprávních vztahů k 1. lednu 1992 oficiálně vrácena do vlastnictví klubu. Objekt byl však po letech socialistického hospodaření ve špatném stavu, takže se klub okamžitě pustil do rozsáhlých oprav, které zahrnovaly rekonstrukci kuchyně, modernizaci vytápění, opravu vodovodního řádu a vybudování nového sociálního zařízení. Významným milníkem se stal rok 2003, kdy byla k chatě přistavěna nová prosklená veranda o rozměrech 2 × 7 metrů, čímž se výrazně zvýšila kapacita restaurace. V tomto novodobém období chatu nejprve v letech 1992 až 2003 úspěšně provozoval nájemce Petr Vosáhlo, kterého na další dva roky vystřídal Antonín Kuna. Nová éra a stabilní rodinná tradice započala 1. července 2005, kdy chatu do dlouhodobého nájmu převzala rodina Grimových. Ti nejprve s velkým nasazením dokončili kompletní zateplení a rekonstrukci vnějšího pláště budovy, díky čemuž objekt získal svou dnešní reprezentativní podobu s vyhlídkovou terasou, venkovním posezením a dětským hřištěm. Od roku 2015 chatu jako hlavní nájemce vede Leoš Grim. Rodina zde vybudovala vyhlášené gastronomické i společenské zázemí, které nabízí nejen skvělou kuchyni a ubytování, ale stalo se také vyhledávaným centrem svateb, rodinných oslav a tradičních sportovních i kulturních akcí, jako je například cyklistický závod Andrlův Chlum.
Historie čerpána z webu
Andrlův Chlum je držitelem turistické známky č.348.
