Slavíkov - pěchotní sruby T-S 1a a T-S 1b
Dva pěchotní sruby T - S 1 s označením A a B byly vybudovány jako spousta jiných pevnostních objektů v letech 1935 - 1938 jako součást pevnostního systému budovaného na obranu tehdejší Československé republiky. Byly postaveny v rámci podúseku 1/V Zbečník, jako pěchotní sruby II. třídy odolnosti palebně navazující na svého pravého souseda N-S 93b. Betonáž áčka proběhla 6. – 10. prosince 1937 v celkové kubatuře 1262 m3. Stavbu prováděla stavební firma Ing. Filip Praha, v celkové hodnotě 929 612 Kč. Betonáž béčka byla uskutečněna 04.-08.04.1938 stejnou firmou, hlavní zbraní byl 47mm protitankový kanón vz.36 spřažený s těžkým kulometem vz.37, které doplňovala dvojice těžkých kulometů vz.37 a lehký kulomet vz.26 ve zvonu. Hlavní výzbroj objektu A tvořila smíšená zbraň L1 a dvojče těžkých kulometů vz. 37. Vedlejší výzbroj objektu tvořily tři lehké kulomety vz. 26.
Pěchotní sruby T-S 1a a T-S 1b na kopci Signál u Slavíkova jsme si prohlédli poslední květnový den roku 2021. Stalo se tak během cesty do Broumova, kde jsme strávili pět dní dovolené. Po příjezdu na kopec jsme naše černé SUV odložili na parkovišti nedaleko rozhledny a vydali se za dalekými výhledy. Když jsme po několika minutách z vyhlídkové věže slezli dolů, šli jsme se podívat na zmíněné pěchotní sruby, které zde byly vybudovány jako spousta jiných pevnostních objektů v letech 1935 - 1938 jako součást pevnostního systému budovaného na obranu tehdejší Československé republiky. Nejprve jsme si zvenku prohlédli áčko, obešli jej kolem dokola a dokonce jsme vylezli i na jeho střechu, kde býval pozorovací zvon s lehkým kulometem. Dovnitř jsme se však nepodívali, jelikož už několik let probíhala rekonstrukce srubu, ale nijak nám to nevadilo. Následně jsme si pouze z dálky prohlédli lehce zarostlý srub B, který o rok později stejně jako áčko postavila stavební firma Ing. Filip Praha. Pak jsme se vrátili na parkoviště, kde jsme si na informační tabuli pročetli historii vojenských objektů, doplněné o dobové černobílé fotografie. Potom jsme již nasedli do auta a odjeli do Horní Radechové. Zaparkovali jsme u Obecního úřadu a o chvíli později jsme vstoupili dovnitř. V kanceláři jsme si koupili turistickou známku rozhledny Na Signálu a získali zde razítko, takže jsme si mohli spokojeně prohlédnout nedalekou kapli sv. Cyrila a Metoděje, ale o ní již vypráví jiný můj příspěvek. Shrnutí našeho celodenního putování na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme cestou do Broumova chytali signál a navštívili pár kaplí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/slavikov-pechotni-sruby-t-s-1a-a-t-s-1b
Historie :
Dva pěchotní sruby T - S 1 s označením A a B byly vybudovány jako spousta jiných pevnostních objektů v letech 1935 - 1938 jako součást pevnostního systému budovaného na obranu tehdejší Československé republiky. Byly postaveny v rámci podúseku 1/V Zbečník, jako pěchotní sruby II. třídy odolnosti palebně navazující na svého pravého souseda N-S 93b. Betonáž áčka proběhla 6. – 10. prosince 1937 v celkové kubatuře 1262 m3. Stavbu prováděla stavební firma Ing. Filip Praha, v celkové hodnotě 929 612 Kč. Betonáž béčka byla uskutečněna 04.-08.04.1938 stejnou firmou, hlavní zbraní byl 47mm protitankový kanón vz.36 spřažený s těžkým kulometem vz.37, které doplňovala dvojice těžkých kulometů vz.37 a lehký kulomet vz.26 ve zvonu. Hlavní výzbroj objektu A tvořila smíšená zbraň L1 a dvojče těžkých kulometů vz. 37. Vedlejší výzbroj objektu tvořily tři lehké kulomety vz. 26. Dva byly umístěny ve střílnách pod betonem a jeden ve zvonu. Zbraň L1 výrobního čísla 197 byla do objektu namontována v květnu 1938. Objekt byl dále vybaven zvonem pro lehký kulomet (ZN) v.č. 42 a díky dobrému výhledu také pozorovací kopulí (ZP) v.č. 158. Oba zvony dodaly Vítkovické železárny 20. září 1938. Následně došlo k jejich osazení do objektu. Váha pozorovacího zvonu činila 19,8 tuny a zvon pro lehký kulomet vážil 20,2 tuny. Objekt měl při zářijové mobilizaci roku 1938 poměrně vysokou bojovou hodnotu, přestože nebyl zcela vybaven. Lze se tedy právem domnívat, že by úkol, ke kterému byl vybudován, pravděpodobně splnil. Po Mnichovském diktátu zůstal objekt, spolu s několika dalšími objekty Náchodského úseku, na území okleštěné republiky. Po kapitulaci začala postupná demontáž vnitřního zařízení a odvoz překážek do vnitrozemí. Výzbroj byla v objektu ponechána do listopadu 1938. Likvidační práce na podúseku 1/V postupně probíhaly, až do březnové okupace zbytku republiky. Po okupaci republiky se stal objekt T - S 1a, jako většina ostatních, cílem Německé armády. Postupně byly vytrženy oba zvony a střílny hlavních zbraní. Následně se stal terčem ostřelování německých dělostřelců. Vzhledem ke svému poškození objekt po válce chátral a jeho okolí začalo být postupně využíváno jako skládka. Od roku 2009 probíhá postupná rekonstrukce.
Historie čerpána z webu
Obec Slavíkov nemá turistickou známku.
