Ústí nad Orlicí - Applův mlýn v Hylvátech
V Hylvátech, městské části Ústí nad Orlicí, stojí z hlediska průmyslové architektury pozoruhodná stavba s bohatou historií – Applův mlýn s číslem popisným 104. Jedná se o mohutný čtyřpodlažní objekt se sedlovou střechou s velmi nízkým sklonem, který byl konstrukčně vybudován tak, aby pojal moderní technologii tzv. uměleckého složení. Nejstarší předchůdce dnešního mlýnského areálu vznikl na tomto místě až po roce 1839. Původní mapa Císařského otisku stabilního katastru zde totiž ještě žádný objekt nezachycuje. Na navazující Indikační skice je však stavba již dodatečně zakreslena, a to v červené barvě, což značí, že šlo o budovu z nespalných materiálů.
Applův mlýn v Hylvátech, městské části Ústí nad Orlicí, jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali v místním Sporthotelu Tichá Orlice. Druhý den po snídani jsme vyrazili na trasu naučné stezky Příběhy naší hranice, která nás provedla okrajovými částmi města a během několikakilometrové procházky jsme také vystoupali na Andrlův Chlum. Pak jsme se vrátili na hotel, půlhodinky si odpočinuli a následně jsme naším šedým francouzským vozem odjeli do centra města za dalšími památkami. Pozdní odpoledne jsme pak strávili v městské části Hylváty, kde jsme naše tažení východočeským městem završili a seznámili se s místními zajímavostmi. Mezi ně patřil Applův mlýn, k němuž jsme se pěšky vydali poté, co jsme náš šedý francouzský vůz zaparkovali u paneláků v Poříční ulici. Po necelých 200 metrech jsme přišli k mohutnému čtyřpodlažnímu objektu se sedlovou střechou, který byl konstrukčně vybudován tak, aby pojal moderní technologii uměleckého složení, čímž zanikl starší mlýn, vystavěný po roce 1839. Před námi se tak nacházel perfektně dochovaný mlýn, o němž první zmínka pochází z roku 1875, který obsahoval modernizovanou technologii mletí obilí, která se v českých mlýnech prosazovala od poloviny 19. století. Na rozdíl od staršího obyčejného složení nový mlýn využíval soustavu strojů spojených kapsovými výtahy a šnekovými dopravníky, což umožňovalo plynulý automatický provoz bez ruční práce. Obilí procházelo přesným čištěním, postupným mletím a proséváním na vysévacích strojích, jehož výsledkem byla výrazně vyšší efektivita práce a schopnost produkovat různé druhy velmi jemné, kvalitní mouky. Budovu jsme si prohlédli ze všech čtyřech stran a nezapomněli jsme ani na mlýnský náhon, který využíval vody z říčky Třebovky. Když jsme si objekt prohlédli, přečetli jsme si o něm pár informací z papírů, které jsme si doma před dovolenou vytiskli. Zaujalo nás, že ve dvacátých letech 20. století objekt využívala filiálka lanškrounského družstva a v roce 1931 jej koupil Valentin Appl z místní statkářské rodiny, který k němu nechal stavitelem Andreasem Wettengelem přistavět křídlo pily. Po znárodnění zde JZD provozovalo už jen dřevovýrobu, v níž po roce 1992 pokračovala soukromá firma, díky čemuž se mlýn stavebně dochoval v téměř intaktním stavu. Když jsme dočetli poslední řádky, vrátili jsme se k autu, jímž jsme odjeli k místnímu pivovaru, ale o tom již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme se jeden květnový den věnovali zajímavostem v Ústí nad Orlicí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/usti-nad-orlici-appluv-mlyn-v-hylvatech
Historie :
V Hylvátech, městské části Ústí nad Orlicí, stojí z hlediska průmyslové architektury pozoruhodná stavba s bohatou historií – Applův mlýn s číslem popisným 104. Jedná se o mohutný čtyřpodlažní objekt se sedlovou střechou s velmi nízkým sklonem, který byl konstrukčně vybudován tak, aby pojal moderní technologii tzv. uměleckého složení. Nejstarší předchůdce dnešního mlýnského areálu vznikl na tomto místě až po roce 1839. Původní mapa Císařského otisku stabilního katastru zde totiž ještě žádný objekt nezachycuje. Na navazující Indikační skice je však stavba již dodatečně zakreslena, a to v červené barvě, což značí, že šlo o budovu z nespalných materiálů. Písemně je mlýn výslovně doložen k roku 1875, kdy byl veřejně nabízen ke koupi, z čehož lze usuzovat, že byl postaven nedlouho před tímto datem. Během dvacátých let 20. století sloužil objekt filiálce Německého hospodářského, skladovacího a výrobního družstva v Lanškrouně. Družstvo mlýn provozovalo dočasně, než si vybudovalo vlastní moderní automatický mlýn. Zásadní přelom v historii objektu nastal v roce 1931, kdy jej odkoupil Valentin Appl, příslušník tradiční hylvátské rodiny statkářů. S jeho jménem je stavba spjata dodnes. Za Applovy éry prošel areál významnou modernizací – v roce 1935 provedl místní stavitel Andreas Wettengel přístavbu kolmého křídla určeného pro provoz pily. Po druhé světové válce a následném znárodnění byl mlynářský provoz definitivně ukončen. Místní jednotné zemědělské družstvo (JZD) v objektu udržovalo v chodu již pouze pilu a navazující dřevovýrobu. V této tradici pokračovala po roce 1992 i nově vzniklá soukromá společnost. Z architektonického a památkového hlediska je mimořádně cenné, že se celá stavba do současnosti dochovala v téměř intaktním stavebním stavu.
Historie čerpána z webu
Město Ústí nad Orlicí je držitelem turistické známky č.788.
