Větrný mlýn holandského typu na okraji obce Ruprechtov jsme si prohlédli v říjnu 2008 na závěr výletu, který jsme strávili ve Vyškově a okolí. Za svůj cíl jsme si jej nevybrali náhodou, protož mlýn byl po většinu rok pronajímán k ubytování a pro turisty byl otevřen pouze v říjnu. Po příjezdu do vesnice jsme naše zelené korejské auto zaparkovali na okraji silnice kousek od mlýna a vydali se za touto zajímavou památkou, která se nám na první pohled zalíbila. Kamenná stavba se tyčila oproti modré obloze a zvláštnost ji dodávala větrná Halladayova turbína, o které jsme se o chvíli později dozvěděli různé podrobnosti. Když jsme si mlýn prohlédli zvenku, zamířili jsme k pokladně v přízemí budovy, kde jsme si koupili turistickou známku a dostali pěkné razítko. Potom jsme vystoupali do prvního patra, kde jsme shlédli čtvrthodinové video o historii mlýna, který byl postaven v roce 1873 jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a s otočnou střechou. Zaujalo nás, že po větrné smršti v roce 1882 původní majitel a stavitel mlýna Cyril Wagner místo klasického větrného kola nainstaloval Halladayovu turbínu, nazvanou podle svého vynálezce a konstruktéra, amerického farmáře. Wagner se totiž rozhodl mlýn zmodernizovat podle jiných větráků, které viděl při svém pobytu v Americe. Po odzkoušení na modelu vyrobil v letech 1882 - 1884 dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu a umístil ji na střechu původního mlýna, čímž dvojnásobně zvýšil mlecí výkon. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice a po opravě fungoval nejméně dalších 40 let, ovšem přestavba Wágnera zcela vyčerpala a zadlužila. Dověděli jsme se ještě několik dalších zajímavostí a pak jsme si prohlédli zbytek mlýnských interiérů a vyšli zase ven. Vrátili jsme se k autu, kterým jsme odjeli domů do Olomouce a završili tak příjemný podzimní výlet. Pokud vás zajímá, co dalšího jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme ve Vyškově a okolí navštívili zámky, kostely a větrný mlýn.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ruprechtov-vetrny-mlyn​

Historie :

Mlýn byl postaven v roce 1873, jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a otočnou střechou. V roce 1882 byl mlýn postižen větrnou smrští. Celá střešní konstrukce mlýna s hřídelem, převody i s částí kamenného zdiva byla vyrvána a smetena do sousedního žlebu. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl pro modernizaci mlýna a nainstaloval místo klasického větrného kola tzv. Halladayovu turbínu, nazvanou podle svého vynálezce, konstruktéra, amerického farmáře Daniela Halladaye. Kolo turbíny je tvořeno věncem stavitelných žaluzií neboli lopatek, ovladatelných táhly, umožňujícími vhodný náklon ve směru větru i automaticky. Kolo udržovalo ve správném směru dvojité kormidlo. Použitím tohoto vynálezu semlel mlýn až dvojnásobek obilí. Instalace turbíny a přestavba mlýna stála údajně 5 600 rakouských zlatých. Za příznivého větru mlýn semlel až 10 metrických centů meliva denně. Pracoval bez závad do roku 1890, kdy Ruprechtov postihla nová vichřice, která servala turbínu opět do blízkého žlebu. Oprava turbíny si vyžádala 500 rakouských zlatých. Na lešení nad střechou mlýna byly po kládách lany vytahovány všechny součásti. Turbína byla uklínována a zajištěna v otáčivém loži tak, aby se podobné nehody již nemohly opakovat. Stavba turbíny a přestavba mlýna mlynáře Wágnera zcela vyčerpala a zadlužila. Navíc na mlýně ztratil svého syna, který se ztrhal námahou při manipulaci s obilím. Závazky na mlýně kolem 12 000 zlatých a ztráta syna mlynáře zruinovaly. V roce 1894 proto mlýn převzal jeho zeť Robert Gottwald. Ani on nezvládl zadlužení mlýna a v roce 1905 odprodal mlýn svému bratru Antonínu Gottwaldovi, který počal mlýn pronajímat. Jeho další bratr Arnošt Gottwald rozšířil provoz mlýna o pásovou pilu na větrný pohon. Jak dlouho toto zařízení pracovalo a kdy zaniklo, není doloženo. Po úmrtí Antonína Gottwalda v roce 1917 začal mlýn měnit majitele. V roce 1930 kupuje mlýn Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 95 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a mlýn byl zpřístupněn veřejnosti. Turbína se dnes otáčí ve výšce 16 m nad zemí, má průměr 10 m a váží asi 2 tuny.

Historie čerpána z webu

https://www.jednoustopouceskem.cz

Větrný mlýn Ruprechtov je držitelem turistické známky č.1027.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vetrny-mlyn-ruprechtov-c1027