Větrný mlýn v Ostrově u Macochy jsme navštívili v září 2009 během jednoho z mnoha výletů, který jsme podnikli do kouzelného Moravského Krasu. Naším hlavním cílem v této obci byla sice jeskyně Balcarka, ale když jsme spatřili válcovou budovu mlýna na okraji svahu nad bývalou vápenkou, neodolali jsme a jeli se na něj podívat. Naším korejským autem jsme vyjeli do horní části obce a o chvíli později jsme zelený povoz zaparkovali nedaleko mlýna holandského typu. Vzápětí jsme se vydali na jeho obhlídku a jelikož byl roku 1865 postaven z bílého vápence, už z dálky zářil jako maják na břehu moře, který nám svým umístěním na okraji svahu připomínal. Když jsme k němu dorazili, bohužel jsme se na mlýn mohli dívat pouze přes plot, neboť jeho interiéry sloužily k rekreačnímu bydlení. Jelikož však majitelé obývali pouze spodní patro, tak se uvnitř ve třetím podlaží zachovalo mlecí zařízení o jednom složení a moučnice o patro níž. Dovnitř jsme se tedy nedostali, ale byli jsme rádi, že se mlýn díky péči potomků posledního mlynáře tomu podařilo zachovat a nestala se z něj ruina, protože se v něm mlelo naposledy v roce 1902. Ostrovský větřák se tak stal pěkným příkladem rekreačního využití technické památky, aniž byl porušen její původní ráz. Následně jsme si zvenku prohlédli válcovou budovu o téměř desetimetrovém průměru, plechovou jehlancovou střechou a větrným kolem o průměru 11,6 metrů se čtyřmi křídly, které nahradila ty staré, zničené před rokem 1932. Nová křídla byla sice o něco kratší než původní, ale působily na nás věrohodným dojmem. Když jsme si mlýn prohlédli, zamířili jsme zpět k našemu vozu. Kráčeli jsme mezi rodinnými domky, které postupně během desetiletí pohltily původně samostatně stojící větřák a když jsme k autu došli, posadili jsme se dovnitř a z vlastních, doma vytištěných papírů, jsme si přečetli fakta z historie mlýna a také pověst o tom, jak vysloužilý voják vyhnal z mlýna čerta. Potom jsme sjeli na parkoviště u jeskyně Balcarka a vydali se do jejích útrob. O tomto pozoruhodném díle přírody však již pojednává jiný můj článek. Pokud chcete vědět, co všechno jsme v onen zářijový viděli, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis Jak jsme navštívili jeskyni Balcarka a zámek Rájec nad Svitavou.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Ostrov_u_Macochy_-_vetrny_mlyn/

Historie :

Datum vzniku mlýna holandského typu není známý, uvádí se první polovina 19. století, případně rok 1865. Každopádně mlýn mlel naposled v roce 1902 a v roce 1932 již neměl perutě. Je trvale obydlen, takže po ukončení provozu nepustl. Mlýn, který původně ležel stranou vesnice, stojí dnes uprostřed zástavby. Jeho poloha na skalním prahu znamená, že z vesnice je dobře viditelný a tvoří její dominantu. Stavba mlýna je atypicky bílá, protože je postavena z lomového vápence. Mlýn je válcový, má průměr 9,4 m a je vysoký i se střechou 11,6 m. Střecha ve tvaru jednadvacetibokého jehlanu je znehybněná komínem. Původně šindelová střecha byla roku 1947 předělána na plechovou. Vzhledem k této nepovolené změně materiálu nedostal majitel od státu žádnou dotaci na obnovu střechy ani na pozdější opravy. Uvnitř mlýna je zachovalé mlecí zařízení o jednom složení umístěném ve třetím podlaží. Náhon na běhoun byl jednostupňový shora s převodovým poměrem 1:10,1. Palečné kolo má 132 palců a průměr 3,3 m. Mlýnské kameny mají průměr 1,3 m a výšku 45 a 30 cm. Z druhého složení zůstala pouze jedna řemenice. V druhém podlaží je zachovalá moučnice a první podlaží sloužilo a slouží k bydlení. Mlýn má větrné kolo o průměru 11,6 m o 4 křídlech. Křídla jsou o něco kratší než byla původní, ale působí věrohodným dojmem. Dnes je mlýn zvenku i uvnitř dobře udržován a využíván k rekreaci. Je jedním z nejhezčích větrných mlýnů a je dobrým příkladem citlivé údržby technické památky. Mlýn je pro veřejnost nepřístupný.

Pověst o tom, jak vysloužilý voják vyhnal z mlýna čerta :

Na táhlém ostrovském hřebenu stojí odedávna větrný mlýn, který však jednoho dne znenadání oněměl, lopatky se přestaly točit a celá mlynářova rodina i chasa zmizela. Nikdo v Ostrově ani v okolí nevěděl, co se tam tenkrát odehrálo. Od té doby zůstal mlýn prázdný, neboť se záhy ukázalo, že jej ovládly nečisté síly a začaly v něm strašit. O půlnoci se náhle se strašlivým burácením roztočily lopatky a přijížděli sem pekelní mleči, aby si namleli obilí na svůj čertovský chléb. Ostrovští sousedé z toho byli nešťastní, nejenže museli jezdit mlít jinam, ale ještě navíc se báli k mlýnu jenom přiblížit a s obavami očekávali, co se bude dít dál. Leckterý krajánek se sice nabízel, že čerta z větráku vystrnadí a usadí se v něm, avšak přes půlnoc v něm nevydržel ani ten nejsrdnatější a honem prchal nejen ze mlýna, ale i z vesnice. Až jednou se v hospodě objevil starý vysloužilec. Na vojně sloužil u dragounů, kde přišel o levou ruku a nebál se ničeho. Když se dověděl, že za vsí je prázdný mlýn, ani na okamžik nezaváhal a usmyslel si, že musí být jeho, i kdyby měl o něj bojovat s celým peklem. Ostrovští už jej potom nezdržovali a doufali, že se neohroženému vojákovi konečně podaří zbavit je trápení s čertem! Netrvalo dlouho a veterán už se spokojeně rozhlížel po mlýně. Pravda, bylo to tu poněkud zpustlé, ale však už si to dá do pořádku, jenom co se vypořádá s tím satanášem ! Potom s chutí povečeřel a klidně čekal, co mu přinesou následující chvíle. O půlnoci se náhle ozvaly rychlé kroky a za okamžik už před udiveným dragounem stál podivný panáček, nevelký, směšně vyšňořený a vztekle vyhlížející, jenž se choval jako by byl tady doma. Voják jej pozdravil se strojenou uctivostí způsobem, jako by tady on sám bydlel odjakživa, což se mužíkovi nelíbilo a začal se rozčilovat. Voják se vymlouval na to, že mlýn byl prázdný, když sem přišel a na závěr se naoko podivil, kdo sem pustil mužíka. Ďáblík se naštval a začal pouštět hrůzu. Mlýn se s rachotem roztočil, do místnosti vlítly úděsně vřeštící příšery a zaútočily na veterána. Ten se však nahnul z místa a jenom se smál. Ve válce viděl už horší věci. Když čert nedával pozor, přiskočil k němu a natáhl mu na krk lýkovou oprátku. Potom jej odvlekl do mlýnice a tam ho posadil na mlýnský kámen. Satanáš začal za chvíli úpěnlivě naříkat, protože mu kámen právě probrousil kalhoty a už se dostával na čertovu sedací část těla. Ten si pěkně dlouho nesedne ! Co měl nešťastný čert dělat, pomoc z pekla nepřicházela a sám na statečného vojáka očividně nestačil, tak mu na svou umouněnou duši slíbil, že mlýn opustí a už se do něho nikdy nevrátí. Vysloužilec ho tedy pustil a v okamžiku po milém čerchmantovi zbyl jen pekelný zápach. Inu, na poctivého člověka, který se ničeho nebojí, jsou i nečisté síly krátké ! Tak se stalo, že si starý voják svou neohrožeností vysloužil střechu nad hlavou. A to bylo víc, než získal od císaře pána za celá dlouhá léta strávená na vojně. Navíc se stal váženým ostrovským občanem, vždyť své sousedy zbavil strachu z pekelných sil.

Historie čerpána z webu

http://www.povetrnik.cz

Obec Ostrov u Macochy nemá turistickou známku.