Studánka Zlatá byla do současné podoby upravena v srpnu 2025 rodinou pana Mikše, která se rozhodla vzít iniciativu do vlastních rukou a obnovila starý zdroj vody. Došlo k vyčištění jímky, úpravě bezprostředního okolí, vybudování posezení v altánku a pořízení stříšky, která od té doby pramen chrání. Tato studánka byla pro Hrubou Vodu vždy symbolickým místem, neboť leží na staré spojnici, kudy dříve chodili dělníci do břidlicových lomů. V minulosti byla dobrá pitná voda pro dřevorubce, těžaře břidlice a lidi pracující v lese doslova dražší než zlato. Možná z tohoto prostého důvodu byla pojmenována Zlatá, nebo se tak stalo proto, že v určité denní době sluneční paprsky dopadají na hladinu a na břidlicovém podloží vytvářejí zlatavé odlesky. Studánka leží pod zříceninou hradu Hluboký, s jehož návštěvou můžete studánku spojit.

Historie Jelení studánky se začala odvíjet již v 18. století, kdy se na sedle mezi Jelení horou a Velkým Májem se usadil Töpper, mladý poustevník z velehradského kláštera. Stalo se tak roku 1779. Usídlil se na hřebeni, na místě tehdy zvaném Tři studánky a jednou z nich byl i bezesporu dnešní pramen. Pokud bychom je chtěli lokalizovat dnes, leží blízko rozcestníku Nad Malým kotlem. Statek se statkem však po několika měsících vyhořely a tak mnich místo opustil i se stádem ovcí a skotu. Stopy jeho marného pokusu zde ale kupodivu zůstaly dodnes. Na pravé straně pěšiny značené zelenou turistickou značkou, která míří ze sedla dolů k Františkově myslivně, spatří cvičené oko pravidelné vyvýšeniny základů někdejších staveb. 

Studánka Pod Ztracenými kameny se nachází na žluté turistické trase mezi Skřítkem a Alfrédkou, nedaleko známého rozcestí Pod Zelenými kameny. Vybudovaly ji zřejmě Lesy ČR někdy před rokem 2010. Jen pár metrů od studánku pramení Splavský potok, takže je možné, že se voda ze studánky níže spojí se zmíněným potůčkem. V zimě okolo ní vede upravovaná běžecká trasa a v případě bohaté sněhové nadílky ji kolemjdoucí může snadno přehlédnout kvůli vysoké sněhové čepici. V létě se vodou z pramene mohou turisté osvěžit díky nevysychajícímu proudu životodárné tekutiny, který padá z výšky do příkopu u cesty, pramen chrání dřevěná stříška a stěny pak byly zhotoveny ze stejného materiálu. Dřevěná konstrukce sedí na kamenné podezdívce. Materiál je tak v souladu s nádhernou přírodou pohoří Jeseníků.

Pramen, ze kterého pil na své inspekční cestě císař Josef II., se nachází naproti penzionu v Horní Lipové. Jeho historie se začala odvíjet v 18. století, kdy spoluvladař Marie Terezie vykonával 1. září 1779 inspekční cestu Slezskem a při návštěvě Horní Lipové si nechal přinést vodu z tohoto pramene. Nepohrdl ani pouhou hliněnou miskou, protože hrníček byl v té době v okolí vzácností. Dne 8. září 1911 nechala obec, za finanční podpory Sudetského horského spolku z Frývaldova, na paměť této události u pramene postavit jehlanovitý pomník a na něm umístit tabulku hlásající: Zur Erinnerung an Kaiser Josef II. der sich am 1. 9. 1779 hier gelabt. Errichtet 1911.

Studánka Pod Libuší v jihomoravské vesnici Luleč byla vybudována v rámci sítě pozorovacích objektů státní hydrologické sítě, rozesetých po celé České republice. O studánku se tak v současnosti stará Český hydrometeorologický ústav, který tímto způsobem sleduje vydatnost, jakost, teplotu a úroveň hladiny spodní vody. Samotný pramen však byl známý už dříve a pouze byl státní organizací upraven. Podle pověsti se tudy z posvátného Velehradu vracela domů kněžna Libuše a v Lulči se zastavila, aby z lesního pramene napojila koně své družiny. Voda pramení ze svahu pod hospůdkou Pohoda do kamenné nádrže, přikryté dřevěnou stříškou a odtéká pryč travnatým pozemkem. 

Pod názvem Řimické vyvěračky se skrývají pozoruhodné prameny a malá jezírka, které najdete na úpatí vápencového kopce Třesína na okraji Litovelského Pomoraví. Jedná se o soustavu čtyř pramenů, které jsou vlastně pokračováním potoka Špraňku. Část vyvěraček má podobu běžného pramene, další doslova vytékají ze skály, jiné zase vytékají z trubek. Patrně nejzajímavější jsou vyvěračky, které najdeme blíže k Řimicím. Mají podobu malých jezírek, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda. Kdysi zde prý bylo takových vývěrů vody více. Vzaly však za své při stavbě rychlostní silnice I/35 z Olomouce do Mohelnice. Oba druhy vyvěraček jsou i významným biotopem, zejména bezobratlých živočichů. Setkává se zde fauna žijící v podzemních vodách s faunou, která se nachází ve vodách povrchových.

Langrova studánka, zvaná také jako Pod Dušnou, byla vybudována přímo u silnice, stoupající z Horní Jasénky na hřeben Vsetínských vrchů. Nachází se v jedné ze serpentin nedaleko rozcestí Pod Dušnou a má podobu kamenné zdi, z níž trubkou vytéká voda. Na štítu zdi se nachází čitelný nápis s názvem studánky a jejím založením, k němuž došlo roku 1936. Bohužel není známo, po kterém pánovi získala jméno Langr.

Studánka Na Žlábku vznikla ve valašské obci Hovězí díky iniciativě Klubu českých turistů, kteří v okolí upravili několik dalších pramenů. Stalo se tak v roce 1951, o čemž svědčí vyrytý letopočet na kameni, umístěný přímo na trubkou s vytékající vodou. Z období výstavby zůstala kamenitá dlažba před studánkou, zatímco ohradní zeď byla o mnoho desítek později vystavěna z nových kamenů. Od jara do podzimu okolí pramene zdobí květiny a pěkně upravená je rovněž přístupová cesta.

Studánka U Tetřeva se nachází nedaleko obce Olomučany na lesním palouku s rybníčkem, na jehož břehu stojí dva vzrostlé buky a pro unavené poutníky je zde k dispozici posezení se dvěma lavičkami. Studánka byla vybudována v roce 1940 profesorem Opletalem, který se zasloužil o vznik dalších upravených pramenů v oblasti Moravského krasu a váže se k ní jedna zajímavost. Studánka U Tetřeva byla ve zmíněném roce vzniku osazena kamennou desku s obrázkem tetřeva, která světlo světa spatřila již o dvě léta dříve, protože měla být součástí pramene nedaleko Lomné v Beskydech, kterou profesor Josef Opletal taktéž navrhl. Inspirací mu byly vlastní zážitky, když během jedenácti pobytů na pomezí československých hranic ulovil stejný počet tetřevů, každý rok jednoho.

Mezi početný seznam pramenů v oblasti Moravského krasu se v květnu 2012 přiřadila studánka U sasanky na okraji obce Olomučany, která zde byla vybudována na památku prof. MVDr. Ing. Pavla Jelínka, DrSc., rektora Mendelovy univerzity v Brně, jenž se významně zasloužil o Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Studánka U sasanky se stala součástí trasy okružní naučné stezky vedoucí Z Olomučan na Čertův hrádek, Výří skálu, další studánku U Tetřeva a přes vyhlídkové místo na Bačině zpět do zmíněné obce, nicméně ačkoliv se v blízkosti studánky U sasanky nachází jedno ze zastavení této naučné stezky, tabule překvapivě vypráví pověsti o 700 metrů vzdálené zřícenině a nikoliv o lese či pramenech.