Lovecký zámeček Habsburků v polském městě Visla jsme navštívili v srpnu 2025 během týdenní dovolené, kterou jsme strávili z větší části na slovenském Liptově a Oravě. Od našich východních sousedů jsme se na poslední tři dny přesunuli do Polska, kde jsme se ubytovali v oblíbeném hotelu Vestina ve Wisłe. Poslední den pobytu jsme si po snídani sbalili věci, dali je do auta a vyrazili na obhlídku zdejších zajímavostí, mezi něž patřil také zmíněný lovecký zámeček. Přišli jsme k němu pěšky z centra města a nejprve jsme si tuto roubenou stavbu v alpském stylu prohlédli zvenku. Před námi se tyčil dřevěný dům na kamenné podezdívce se sklepními okny, krytý valbovou střechou, s charakteristickou otevřenou galerií v patře, která se rozkládala po obvodu celé stavby. Pak jsme po několika schodech vkročili do vstupní předsíňky, kde posedávalo docela dost žáků školního věku, kteří sem přišli kvůli únikové hře. My jsme sem však dorazili kvůli seznámení se s historií budovy a prohlídce expozic, které jsme však v přízemí hledali marně. Pomohla nám až paní v kanceláři, která nás poslala do prvního patra, kde se malé muzeum nacházelo. V jediné místnosti jsme za dobrovolné vstupné shlédli expozici s názvem Tetřev v lesích Slezských Beskyd, kde jsme našli vycpané tetřevy hlušce a také jejich originální vejce. O těchto velkých barevných ptácích jsme se dozvěděli několik zajímavých věcí, souvisejících s jejich lovem, chovem ve voliérách, ochraně ve volné přírodě či o historii majitelů panství, kteří je v 19. století lovili. Kvůli tomu si  Habsburkové tento zámeček roku 1863 postavili a v letech 1897 – 1898 budovu ještě rozšířili. Zaujalo nás, že zámeček původně stával na pasece pod Baraní Górou. kde jsme o den dříve po sestupu z vrcholu odpočívali, nicméně to už tam několik desítek let stál velký zděný hotel. V roce 1986 byl totiž dřevěný lovecký zámeček přesunut do ulice Lipowa ve Wisle a v následujícím roce se do něj nastěhoval Polský turistický spolek. Na závěr jsme si přečetli, že populace tetřeva během druhé světové války a po ní klesla natolik, že v devadesátých letech 20. století bylo napočítáno pouze 10 ptáků, což byl impuls k založení chovného centra voliér tetřeva hlušce v roce 2002. Snahou bylo znovu rozmnožit tyto ptáky v jejich přirozeném prostředí, odchovat je ve speciálních voliérách a poté je vypustit do lesů masivu Barania Góra. Během více než deseti let tak bylo vypuštěno přes 570 jedinců, z nichž většina se aklimatizovala na své přirozené prostředí. Ještě než jsme odešli, prohlédli jsme bohatou řezbářskou výzdobu a dřevěné stropy domu. Pak jsme sestoupili dolů, prodrali se houfem školáků ven a vrátili se k autu, které jsme o dvě hodiny dříve odložili na velkém placeném parkovišti na břehu řeky Wisły. Následně jsme vyrazili domů, ale cestou jsme se ještě zastavili v obchodě Biedronka. Po nákupu jsme definitivně Polsko opustili a vrátili se domů do Olomouce, čímž naše velká zahraniční dovolená roku 2025 skončila. Shrnutí procházky městem na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme se podruhé procházeli polským městem Wisła.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/wisla-zameczek-mysliwski-habsburgow-lovecky-zamecek​

Historie :

Ve Slezských Beskydech se nacházela paseka Przysłop, která od začátku 19. století byla svědkem mnoha loveckých výprav. Na pasece původně stála myslivna a od roku 1855 malý domek pro myslivce. Výběr místa nebyl náhodný. V roce 1853 na jednom z honů ulovil vídeňský hrabě Braid dva tetřevy, kteří pocházeli ze zdejších lesů. Tato skutečnost zaujala arcivévodu Albrechta Fridricha, zaníceného myslivce, aby se v této části rozvíjel chov tetřevů. Myslivna nepostačovala svojí kapacitou a tak v roce 1863 byla postavena nová myslivna, dnes nejstarší dřevěná stavba ve Visle. Časté lovecké výpravy aristokracie urychlily rozhodnutí ke stavbě loveckého zámečku. Projekt vypracoval hlavní architekt stavebního úřadu Těšínské komory architekt Albin Teodor Prokop. Výstavba započala v roce 1897 a byla ukončena v roce 1898. Arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský poprvé navštívil honitbu ve Visle v roce 1880. Na počest ukončení výstavby zámečku zorganizoval lov, na kterém jeho žena Isabela zastřelila 30 tetřevů. Lovecký zámeček navštěvovaly významné osoby např. rakouský císař Karel I. či německý císař Vilém II. s polním maršálem Paulem von Hindenburgem. Arcivévoda Bedřich naposledy využil zámeček při jeho posledním lovu v roce 1916 (zastřelil dva tetřevy). V noci z 12. na 13. listopadu 1918 byl zámeček poškozen při plenění místním obyvatelstvem. V roce 1918 panství Habsburků přešlo pod státní správu. V roce 1923 vojvodský úřad v Katovicích předal lovecký zámeček Hornoslezskému oddílu Polského turisticko-vlastivědného spolku (PTTK), který po opravě v roce 1925 v něm otevřel turistickou ubytovnu. Ubytovna mohla ubytovat 64 osob, z toho 24 v hotelových podmínkách. V této době byly také vyznačeny turistické cesty na Beraní horu, na polaně vznikl skokanský můstek Ślązaczka na němž se od roku 1928 každoročně konaly skokanské závody. V době druhé světové války německá lesní administrativa přidělila zámeček sportovnímu klubu Wintersportverein z Katovic. Po válce opět začal sloužit jako polská ubytovna (od roku 1946). Vzhledem k zvýšenému turistickému ruchu byl v 70. letech 20. století postavena PTTK nová turistická ubytovna. Lovecký zámeček byl opuštěn a pomalu začal chátrat. Od zničení jej zachránil spolek Towarzystwo Miłośników Wisły. V roce 1986 byl palác přestěhován do ulice Lipowa ve Wisle, kde od 3. října 1987 sídlí Polský turistický spolek – pobočka Visla ve Visle, Kancelář turistických služeb působící při PTTK, expozice "Tetřev v lesích Slezských Beskyd" a úniková místnost "Hrad hádanek".

Historie čerpána z těchto webů 

https://cs.wikipedia.org/wiki/

https://pttk.wisla.pl/

Lovecký zámeček Habsbursků ve Wisle je držitelem polské turistické známky č.765.

http://www.znaczki-turystyczne.pl