Velkou Deštnou jsme poprvé navštívili během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí, a také jsme poznali několik romanticky zasněžených památek. Předposlední den pobytu jsme po snídani zamířili do Deštné v Orlických horách, kde jsme prozkoumali ski areál a kostel sv. Máří Magdalény. Následně jsme odjeli na Šerlich, kde jsme na parkovišti pod kopcem odložili naše zelené korejské auto, a o chvíli později jsme se na lyžích vydali na nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou. Necelé čtyři kilometry mírného stoupání jsme zvládli bez potíží a vcelku rychle jsme dorazili na rozcestí u nejvyššího vrcholku Orlických hor. Dojem nám poněkud kazil vítr a mlhavé počasí, takže jsme se rádi schovali do přístřešku Horské služby, kde jsme se občerstvili čajem a oplatky. Na to, jak malé rozměry srub měl, tak se uvnitř nacházelo docela dost další běžkařů, kteří své lyže povětšinou opřeli o stěny přístřešku. Když jsme si chvíli odpočinuli, vyšli jsme ven a zamířili k rozcestníku, jehož směrovky byly romanticky zaváté sněhem. Nicméně správnou cestu na 150 metrů vzdálený vrchol Velké Deštné jsme i tak našli, neboť k němu vedla vyšlapaná cestička a zelená značka. Po chvilce jsme stanuli na nejvyšším místě Orlických hor, kde byla v roce 2004 postavena malá dřevěná rozhledna. Zasněžené trámy, okolí hluboký sníh a všudypřítomná mlha nás však odradily od toho, abychom na šestimetrovou konstrukci vylezli. Moc dlouho jsme se zde nezdržovali a vrátili se stejnou cestou zpět ke srubu horské služby. Vzápětí jsme si opět nasadili běžky a vydali se zpátky na Šerlich, ale o tom již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme předposlední den zimní dovolené 2010 prožili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v zimě navštívili Deštné v Orlických horách a Šerlich.

Podruhé jsme na Velkou Deštnou zavítali o více jak 14 let později. Stalo se tak na konci září 2024 v rámci turistické výzvy Jdi do hor, když jeden ze šesti naplánovaných vrcholů představovala Koruna v Orlických horách. Ráno jsme šedým francouzským autem vyrazili z Olomouce do Orlického Záhoří, kde jsme zaparkovali, vyfotili si kostel sv. Jana Křtitele a pak jsme se přesunuli na autobusovou zastávku. Po chvíli přijela plechová krabice, otevřela papulu a odvezla nás na horské sedlo Šerlich. Vzápětí jsme vystoupali k Masarykově chatě, kde jsme si dali kávu s palačinkami. Pak jsme se po červené turistické značce, nazvanou také jako Jiráskova cesta, vydali na Velkou Deštnou. Zpevněná cesta s pozvolným stoupáním nás po zhruba čtyřech kilometrech dovedla na rozcestí u nejvyššího vrcholu Orlických hor, kde jsme narazili na kiosek horské služby. Nemohli jsme si nevšimnout, že srub od naší poslední návštěvy prošel rekonstrukcí, nicméně tentokrát jsme jeho služby nevyužili. O kousek dál se nacházely jednoduché dřevěné lavičky. Jednu z nich už sice obsadila Kačenka, ale nic nenamítala proti tomu, abychom se k ní posadili a vyfotili se s ní. Neobtěžovali jsme však žádnou turistiku, nýbrž jsme se objektivem fotoaparátu zvěčnili s krásnou vládkyní Orlických hor Kačenkou,do které se dokonce zamiloval sám krkonošský vládce Krakonoš. Pak jsme popošli ke směrovým šipkám na rozcestí a vzápětí jsme po zelené trase zamířili na vrchol. Brzy jsme na Velkou Deštnou dorazili a mohli tak obdivovat pěknou rozhlednu, která zde v roce 2018 vyrostla. Pod vyhlídkovou věží jsme našli informační panel, na němž jsme si přečetli fakta z historie zdejšího místa. Dozvěděli jsme se, že na nejvyšším vrcholu Orlických hor byla již na konci 19. století postavena jednoduchá dřevěná tribuna, kterou však brzy zničila vichřice. V první polovině 20. století zde posléze vyrostla triangulační věž, která zřejmě sloužila i jako rozhledna, ale i ta byla konci sedmdesátých let pro špatný stav odstraněna. Další stavbou na Velké Deštné byla čtyřmetrová dřevěná trámová vyhlídka vybudovaná náchodskými skauty v srpnu 1992. Byla pojmenována po panu Štefanu Matějíkovi, místního hajného a bývalého člena Horské služby v Deštné v Orlických horách, a to u příležitosti jeho 60. narozenin. Od té doby se jí říkalo Štefanova vyhlídka. V roce 2003 zchátrala a byla nahrazena novou, opět dřevěnou, šestimetrovou konstrukcí o 13 schodech. Ta však vydržela pouze do srpna 2010, kdy byla pro špatný stav stržena. Přes snahy KČT se na novou rozhlednu čekalo až do roku 2018, nicméně trpělivost se vyplatila, neboť na nejvyšším místě Orlických hor vznikla konečně vysoká a krásná vyhlídková věž. Po přečtení dostupných informací jsme se již po 96 schodech vydali na vyhlídkovou plošinu ve výšce 17 metrů, odkud jsme se i přes poměrně chladné zářijové počasí rozhlédli po kraji. Viděli jsme celé pásmo Orlických hor, sousední Krkonoše, nedaleký Králický Sněžník, o něco menší Jestřebí hory a přilehlé Broumovské stěny či polské Stolové a Bystřické hory. Když jsme se výhledy dostatečně pokochali, sestoupili jsme dolů, lehce posvačili z vlastních zásob a poté jsme se vrátili na rozcestí u srubu horské služby. Následně jsme po červené trase zamířili ke 3 kilometry vzdálené Koruně, druhému nejvyššímu vrcholu Orlických hor, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme akceptovali výzvu a vydali se do Orlických hor pro Korunu.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/velka-destna-nejvyssi-vrchol-orlickych-hor-s-rozhlednou​

Historie :

Velká Deštná je s výškou 1115 metrů nejvyšší horou Orlických hor a jako taková nabízí nádherné rozhledy do českého vnitrozemí i do Polska. Ty jsou umocněny po výstupu na moderní vyhlídkovou věž. Vyhlídkových staveb bylo na Velké Deštné postupně vystavěno několik. Již na konci 19. století zde byla postavena jednoduchá dřevěná tribuna, kterou však brzy zničila vichřice. V první polovině 20. století zde posléze vyrostla triangulační věž, která zřejmě sloužila i jako rozhledna, ale i ta byla konci 70. let pro špatný stav odstraněna. Další stavbou na Velké Deštné byla čtyřmetrová dřevěná trámová vyhlídka vybudovaná náchodskými skauty v srpnu 1992. Byla pojmenována po panu Štefanu Matějíkovi, místního hajného a bývalého člena Horské služby v Deštné v Orlických horách, a to u příležitosti jeho 60. narozenin. Od té doby se jí říkalo Štefanova vyhlídka. V roce 2003 zchátrala a byla nahrazena novou, opět dřevěnou, šestimetrovou konstrukcí o 13 schodech. Ta však vydržela pouze do srpna 2010, kdy byla pro špatný stav stržena. Přes snahy KČT se na novou rozhlednu čekalo až do roku 2018, nicméně trpělivost se vyplatila, neboť na nejvyšším místě Orlických hor vznikla konečně vysoká a krásná vyhlídková věž. Důležitým milníkem a podmínkou pro stavbu takto navržené rozhledny byl následný bezúplatný převod pozemků na Velké Deštné od Jana Kolowrata Krakovského na obec Deštné v Orlických horách. Projekt kovové rozhledny s dřevěným opláštěním vypracovali brněnští architekti, kteří navrhli věž s půdorysem pětiúhelníku a dřevěnými latěmi ze sibiřského modřínu, které po stranách symbolizují proudy vody padající z oblohy a různý úhel sklonu na jednotlivých stěnách pak různé typy větru. Slavnostně byla nová rozhledna otevřena v sobotu 26. října 2019, a to společně s připomínkou 30 let fungování srubu pod Velkou Deštnou, jenž nabízí občerstvení a slouží též jako útulna a stanice Horské služby. Originální stavba rozhledny získala několik ocenění, např. titul v soutěži Klubu přátel rozhleden "Rozhledna roku 2019", stala se Stavbou roku 2020 Královéhradeckého kraje a získala cenu za inspirativní řešení dominanty v přírodním prostředí udělenou v listopadu 2020 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Historie čerpána z webu

https://rozhledny.webzdarma.cz

Velká Deštná je držitelem turistické známky č.30.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/velka-destna-c30