Vysoká hole - druhý nejvyšší vrchol Jeseníků
Vysoká hole je se svou nadmořskou výškou 1465 metrů druhou nejvyšší horou Jeseníků, Moravy a také Českého Slezska. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením. Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní, zvané Suť, je rozsáhlé kamenné moře. Jihovýchodní svahy spadají do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Zhruba 400 metrů západně od vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a také hranice panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Na památku se zde stojí barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Na tomto místě byla vybudována dřevěná bouda a turistické rozcestí.
Vysokou holi jsme poprvé navštívili v září 2025. Stalo se tak v rámci turistické výzvy Jdi do hor, když jedním ze šesti naplánovaných vrcholů byl Pecný. Šedé francouzské auto jsme nechali u autobusového nádraží v Rýmařově a nasedli na autobus, který nás odvezl na staré známé sedlo Hvězda. Odtud jsme se vyvezli na Ovčárnu a následně jsme po červené značce vyrazili za naším cílem. Pohybovali jsme se po známé hřebenové trase v nejvyšších partiích Jeseníků, přičemž jsme museli projít přes náhorní plošinu, na které nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení. V letech 1943 - 1944 zde pro Luftwaffe byla Todtovou organizací vybudována radarová základna I. třídy s krycím jménem Nebelhorn neboli Mlhový roh. Radar typu Würzburg Riese měl operační dosah 75 km a byl velkou hrozbou pro americké bombardovací svazy. Jediným zbytkem po těchto aktivitách jsou pozůstatky betonového soklu pro radar, který jsme si prohlédli nedaleko Vysoké hole. Druhý nejvyšší vrchol Jeseníků, Moravy a také Českého Slezska byla tak plochý, že jsme jej minuli takřka bez povšimnutí a na jeho existenci nás upozornilo až turistické rozcestí u dřevěné boudy. Také ona byla pozůstatkem působení rozličných armád, které zde řádily v 19. a 20. století. Docela nás překvapilo, že v okolí Vysoké hole pořádala československá armáda v letech 1919 – 1922 dělostřelecká cvičení, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů. Dělostřelci pálili na jihovýchodní svahy Vysoké hole z oblasti nad Karlovým a jejich kanonádě neušla ani dnes ochranáři přísně střežená lokalita Velké kotliny, která se právě na tomto svahu Vysoké hole nachází. Na dřevěné boudě jsme si přečetli informace o vymýcení kleče, která se zde rozrostla a škodila původnímu rostlinstvu. Směrovky nám prozradily, že jsme z Ovčárny urazili dva kilometry, takže do našeho cíle na Skřítku zbývala ještě slušná porce metrů. Na rozcestí jsme si rovněž prohlédli barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681, jenž byl vztyčen na hranici panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Když jsme si na rozcestí vše prohlédli, naposledy jsme se podívali zpátky ke 400 metrů vzdálenému vrcholu Velké hole a pak jsme vyrazili na další cestu. Stará dobytčí stezka, kterou využívali pastevci dobytka již od 18. století, nás postupně přivedla až na Jelení studánku, ale o tom již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme uposlechli výzvu a vydali se z Ovčárny na Skřítek.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/vysoka-hole-druhy-nejvyssi-vrchol-jeseniku
Historie :
Vysoká hole je se svou nadmořskou výškou 1465 metrů druhou nejvyšší horou Jeseníků, Moravy a také Českého Slezska. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením. Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní, zvané Suť, je rozsáhlé kamenné moře. Jihovýchodní svahy spadají do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Zhruba 400 metrů západně od vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a také hranice panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Na památku se zde stojí barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Na tomto místě byla vybudována dřevěná bouda a turistické rozcestí. V letech 1919 - 1922 tu československá armáda konala dělostřelecká cvičení, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů. Koncem druhé světové války zde nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení. V letech 1943 - 1944 zde pro Luftwaffe byla Todtovou organizací vybudována radarová základna I. třídy s krycím jménem Nebelhorn neboli Mlhový roh. Radar typu Würzburg Riese měl operační dosah 75 km a byl velkou hrozbou pro americké bombardovací svazy. Jediným zbytkem po těchto aktivitách jsou pozůstatky betonového soklu pro radar.
Historie čerpána z těchto webů
Vysoká hole je držitelem turistické známky č.2207.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vysoka-hole-velka-kotlina-jeseniky-c2207
