Parkem Javorka v České Třebové jsme se prošli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali ve Sporthotelu Tichá Orlice v sousedním okresním městě Ústí nad Orlicí. První májový den jsme strávili celý v České Třebové a seznámili se místními památkami či zajímavostmi. Mezi ně jsme zařadili rovněž park Javorka na okraji města, který byl založen zdejším Okrašlovacím spolkem v roce 1885 a vybudován v anglickém stylu, tedy téměř jako volná příroda, s klikatými cestičkami, vodními prvky, travnatými plochami i vzrostlými stromy. Do parku jsme vstoupili od vodárenského pavilonu Vrbovka a mírně stoupající cestou jsme přišli k rozcestí Šárka. Zde jsme odbočili doleva, abychom si prohlédli jímací objekt nad lesním pramenem. Následně jsme se vrátili na rozcestí a pokračovali rovně. Záhy jsme minuli sousoší Družba, často označované také jako Přátelství nebo Tři grácie, která zobrazovala tři lidské postavy spojené v kruhu, které se držely kolem ramen. Vzápětí jsme dorazili k jedné z nejvýraznějších staveb v parku Javorka, kterým byl nádherný Bosenský pavilon z roku 1904, který nás okamžitě upoutal svou originální architekturou, inspirovanou tehdejší kulturou Bosny a Hercegoviny. Jeho exotický název i vzhled odrážel tehdejší vlnu obdivu k orientální kultuře Balkánu, který tehdy spadal pod správu Rakouska-Uherska. Od pavilonu jsme velkým obloukem sestoupili k pramenu Javorka. Hned na první pohled nás okouzlil elegantní jímací pavilon v podobě bíle omítnuté kruhové rotundy se světlým žulovým dlážděním. Vodu jsme ovšem neochutnali, protože dveře byly zavřené. Při odpočinku u čisté vody jsme se seznámili s tajuplnými pověstmi a pak jsme pramen opustili. Kousek od něj jsme se zastavili u dřevěného stojanu s pamětní deskou, ze které jsme vyčetli jména zasloužilých občanů – jako byli pánové Feifar, Pražský, Glücksman či Felcman –, kteří se v letech 1888 až 1938 zasloužili o rozkvět a udržování tohoto nádherného místa. Pak jsme se vydrápali do prudkého svahu a když jsme se zase ocitli na cestě, vydali jsme se k soše mýtické Šárky, která stála na travnaté mýtině lemované vzrostlými stromy. Když jsme k ní dorazili, na pískovcové skulptuře z roku 1911 jsme obdivovali precizně ztvárněnou ženskou postavu a pak jsme se seznámili s její dramatickou historií. Skutečným srdcem příběhu se stal samotný model, který geniální sochař Quido Kocián vytvořil již v devadesátých letech 19. století. Dozvěděli jsme se, že tehdejší nadšená a pozitivní kritická odezva na tuto Kociánovu práci byla tak silná, až odstartovala hluboký osobní i umělecký rozkol mezi mladým sochařem a jeho přísným učitelem, zakladatelem českého novodobého sochařství Josefem Václavem Myslbekem. Následně jsme sestoupili níže k potůčku, tvořený pramenem Javorky, který jsme snadno překonali po pěkném mostíku. Pak jsme zabočili doleva a brzy jsme se zastavili u kamenného pomníku se světlou mramorovou deskou, na níž bylo zlaceným písmem napsán text : Proroctví J. A. Komenského: Vláda věcí tvých k tobě se vrátí, o lide český! vyplnilo se zásluhou T. G. Masaryka. V pravém dolním rohu jsme pak objevili drobný nápis odkazující na místní okrašlovací spolek a letopočet 1920. O kousek dál jsme narazili na moderní plastiku s názvem Pohyb z litého betonu. Obdivovali jsme odvážnou souhru ostrých hran a kruhových tvarů, které jako by zachycovaly postavu v dynamickém běhu, čímž toto dílo vkusně narušovalo historický ráz parku a nutilo kolemjdoucí k zastavení a zamyšlení nad moderní estetikou. Pak jsme pokračovali v chůzi parkem, přičemž jsme se drželi červené značené turistické trasy, která nás dovedla k pomníku okrašlovacího spolku s výraznými neogotickými prvky. Pomník připomínal 25leté výročí zmíněného spolku, který se v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století obrovskou měrou zasloužil o to, že se původní nehostinné údolí potoka Javorky proměnilo v tento nádherný městský park. Jen o kousek dál nás čekalo jedno z nejmilejších překvapení parku, jímž byl mechanický loutkový obraz v dřevěném domečku přímo u protékajícího potoka. Originální venkovní atrakce tvořily figury selky, přadleny a zvířat. Loutkový svět byl poháněn vodním kolem, které využívalo proudění sousedního potoka.  Od loutkového domečku naše kroky vedly k nedalekému velkému rybníku v srdci parku Javorka, jehož hladina rybníka byla v jarním slunci pokrytá zeleným kobercem vodních řas. Skutečný klenot rybníka však představoval malý kamenný ostrov uprostřed, na kterém seděla socha vodníka v kabátci a klobouku, která držela v rukou ohnutý prut a trpělivě čekala na svůj úlovek, zatímco z konce jeho vlasce stříkal drobný pramen vody. Na okraji parku Javorka, těsně u jednoho ze vstupů, naše putování dospělo k pomníku Mistra Jana Husa. Když jsme k němu dorazili, prohlédli jsme si robustní kamenný blok vztyčený na podstavci z divoce poskládaných menších kamenů, kalichem na vrcholu a pamětní deskou uprostřed. Po chvíli jsme se přesunuli k východu z parku, kde naši pozornost upoutala historická distribuční rozvodna z roku 1926. Když jsme si věž prohlédli, vyšli jsme ven z parku a vrátili se zpět do centra. Měli jsme už hlad a tak jsme hledali vhodnou restauraci. Cestou jsme narazili na bistro s poetickým názvem Dlabárna, ale v jídelním lístku jsme nenašli nic, co by nás zaujalo. Pak jsme si vzpomněli, že jsme na Starém náměstí zahlédli občerstvení Faraon kebab. Když jsme k němu přišli, vstoupili jsme dovnitř, ale obsluha nikde. Nepomohlo ani zvonění či volání, takže jsme odtáhli s nepořízenou. Možná jsme tak nebyli potrestáni faraónovou kletbou. Uspěli jsme až v Moravské ulici, kde bylo kousek od náměstí otevřeno Asia Bistro Hai Long. Dali jsme si zde lehký oběd a potom jsme se vydali směrem k autu. Cestoou jsme se zastavili u Kapounova mlýna, ale o tom již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v České Třebové strávili prvomájový den.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ceska-trebova-park-javorka​

Historie :

Park Javorka na okraji města České Třebové byl založen zdejším Okrašlovacím spolkem v roce 1885 a budován v tzv. anglickém stylu, tedy téměř jako volná příroda, s klikatými cestičkami, vodními prvky, travnatými plochami i vzrostlými stromy. Rozkládá se v úžlabině na úpatí Robova kopce na ploše asi 3 hektarů, přičemž ve svých horních partiích přechází v lesní porost. Od turistického rozcestníku na okraji parku vedou turistické značky směrem Na Kozlovský kopec se známou rozhlednou či na poutní místo Hory Matky Boží. V parku se nachází několik drobnějších taveb, např. osmiboký altán zvaný Bosenský pavilon z roku 1904 či hudební pavilon Antonína Bennewitze na okraji parku, ve kterém se v létě konají koncerty. Jméno získal park od mohutného pramene vynikající vody, který v jeho centru vyvěrá a nad nímž je také postaven nevelký kruhový pavilon z roku 2003 od architekta Petra Kuldy z Ústí nad Orlicí. V parku se nachází také celá řada pozoruhodných sochařských děl. Snad nejznámější z nich je socha Šárky od Quida Kociana z roku 1910. Tento významný český sochař období přelomu 19. a 20. století se narodil v roce 1874 v nedalekém Ústí nad Orlicí (+ 1928). Hned u vstupu do parku se nachází sousoší matky s dítětem a nedaleko také bizarní socha rybařícího vodníka uprostřed rybníčku. Ten je dílem místního výtvarníka Karla Tomeše a nástupcem Myslbekovy sochy Neptuna, který zde stával do 40. let 20. století. U rybníčku je také dětské hřiště s tzv. Selkou, což je malý dřevěný domek na způsob vitríny, v němž jsou umístěny pohyblivé loutky několika známých pohádkových postaviček – se zmíněnou selkou uprostřed. Dětem se líbí také nedaleká drobnější stavbička ve tvaru hříbku. Dál v parku je několik moderních betonových soch, které jsou pracemi studentů katedry výtvarné výchovy ostravské univerzity a jsou sem postupně umísťovány od roku 2002. Nalezneme zde i pomníček s figurkou smutečního andílka s obrácenou pochodní, věncem a pohřební stuhou, pocházející z doby asi kolem roku 1880. Původně prý tato soška stávala v tzv. Tykačově a Matyášově zahradě na Zámostí.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.turistika.cz

https://www.ceska-trebova.cz/

Město Česká Třebová je držitelem turistické známky č.740.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ceska-trebova-c740