Pivovar Radegast v Nošovicích jsme navštívili v březnu 2013, kdy jsme se vraceli domů z pětidenní zimní dovolené v Beskydech, během níž jsme byli ubytováni v penzionu Rzehaczek v Dolní Lomné. Poslední den pobytu jsme si po chudé snídani sbalili věci, naložili je do našeho stříbrného francouzského vozu a vyrazili jsme domů. Jelikož jsme si však o den dříve telefonicky objednali prohlídku nošovického pivovaru, udělali jsme cestou jednu zastávku. Po příjezdu do slezské obce jsme povoz zaparkovali u brány pivovaru a vydali se do návštěvnického centra, kde jsme zakoupili vstupenku. Exkurze prakticky ihned začala příchodem průvodce, který se ujal skupiny více než 30 návštěvníků, lačnících po seznámení se s provozem oblíbeného pivovaru. Průvodce nás nejprve informoval o poměrně mladé historii podniku, která se začala odvíjet v roce 1966 položením základního kamene a zprovozněním o čtyři léta později. Zaujalo nás, že se tak stalo kvůli uzavření poddolovaného pivovaru v Karviné v roce 1953 a následné poptávce po pěnivém moku, který ve zdejším, hustě osídleném kraji začal chybět. Upozornil nás na prvního sládka Jaromíra Franzla, který prosadil pivo s charakteristickou hořkostí, která se tak lišila od sladších produktů z jiných pivovarů. Průvodce nás rovněž pobavil vtipnými a zajímavými historkami. Vyprávěl, že původní socha od Albína Poláška na Radhošti byla z umělého kamene a časem kvůli mrazům a bleskům chátrala. Když se dělala současná kopie z žuly, lidé vtipkovali, že Radegast musel na plastiku, protože mu z té beskydské zimy opadala tvář. Průvodci také zmínil, že se Radegast stal jediným bohem, který má sice tělo lva a hlavu býka, ale výraz někoho, kdo právě vypil příliš studenou dvanáctku. Vtipkoval, že jako bůh pohostinnosti byl Radegast původně veselý chlapík, ale když viděl, jak mu turisti na Radhošti sahají na opasek pro štěstí a jak se k němu chovají, tak zahořkl a s ním i jeho pivo. Dále nás upozornil na čistou beskydskou přírodou, která vždy dávala pivu Radegast základ v podobě vynikající vody z Morávky. Pak jsme se podívali na film o výrobě piva a dozvěděli jsme se také, proč pivo získalo jméno po pohanském bohu slunce, hojnosti a pohostinství. Potom jsme návštěvnické centrum opustili a vydali se přes vrátnici do samotného podniku. Cestou jsme si prohlédli cylindrokónické tanky, v nichž probíhalo hlavní kvašení piva Radegast, ale brzy jsme se stádem dychtivých návštěvníků pokračovali ke sladovně. Jelikož se z hygienických důvodů nesmělo, shlédli jsme o této části provozu film na velkoplošné obrazovce přímo před budovou sladovny. Dozvěděli jsme se informace o výrobě sladu, který si pivovar produkoval sám. Byli jsme rádi, když film skončil, neboť jsme silně pociťovali nevýhody studeného zimní počasí. Potom jsme se přes venkovní prostory přesunuli do stáčírny, kde se plnily sudy a lahve. Zde se nám líbilo nejvíce, neboť jsme mohli vidět mytí lahví a přepravek v automatických myčkách, či jak se plnily lahve, které tančily po přepravním pásu až k etiketovacímu stroji a na závěr opět naskákaly do přepravek, které vzápětí skončily na paletách. Vše jsme sledovali z ptačí perspektivy z chodby nad linkou a průvodce nám řekl, že jsme právě viděli jednu z nejmodernějších, plně automatizovaných linek na stáčení ve střední Evropě s kapacitou 50 tisíc lahví za hodinu. Možná to byl důvod, proč našinec turista stále potkával pivo Radegast na svých toulkách po republice. Potom jsme se opět přes dvůr přesunuli do haly, ve které jsme nahlédli přes okénko do ležáckých sklepů, kam přicházelo mladé pivo z kvasných cylindrokónických tanků. Zaujalo nás, že ležácké tanky byly umístěny v 1. patře a nikoli ve sklepení, jak to bylo běžné v jiných pivovarech. Byli jsme tak mírně překvapeni, že i v takovém ležáckém sklepě pivo dokvašovalo a zrálo. Další naše kroky vedly do varny, kde se pro pivo Radegast vařila mladina. V celkem velké místnosti s velkými káděmi nás zaujali pivovarští pstruzi dohlížející na to, jestli měla voda z Morávky dobrou kvalitu. Dozvěděli jsme se, že právě beskydská voda totiž byla vždy klíčovou surovinou pro vaření Radegastu, společně s žateckým chmelem z Tršicka a sladem z vlastní sladovny. Pak jsme v několika skupinách vyjeli výtahem do nejvyššího patra vyhlídkové věže, kde jsme v degustační místnosti během půlhodinové ochutnávky stihli stěží vypít dvě piva. Zároveň jsme se mohli kochat pohledem na vrcholky krásných Beskyd a nejbližší okolí Nošovic. To byl již závěr naší prohlídky pivovaru, která sice trvala celkem neuvěřitelné 2,5 hodiny, ale vcelku rychle utekla. Z věže jsme výtahem opět sjeli dolů a vrátili se do návštěvnického centra, kde jsme si koupili turistickou známku, dřevěnou tužku s logem a získali razítko do památníku. Pak jsme se vrátili k autu, jeli za pivovar odlovit kešku a vzápětí na oběd do Dobré u Frýdku-Místku. Po jídle jsme ještě našli další tři kešky a poté jsme odjeli domů do Olomouce.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/nosovice-pivovar-radegast​

Historie :

"Nouze o pivo" byla důvodem rozhodnutí vybudovat nový velký průmyslový pivovar na severní Moravě. Ta v kraji dolů a těžkého průmyslu nastala po uzavření pivovaru v Karviné kvůli poddolování v roce 1953. Při rozhodování, kam ho umístit, padla volba na Nošovice na Frýdecko-Místecku, a to zejména kvůli dostupnosti kvalitní čisté vody z horské nádrže Morávka. Základní kámen nového pivovaru, jehož produkt získal jméno slovanského boha Radegasta, byl v podhůří Beskyd položen v roce 1965. První várku piva zde uvařili 3. prosince 1970. Pivo z nového pivovaru, který byl spolu s mosteckým pivovarem jediným podnikem svého druhu vybudovaným na území Československa v období socialismu, si brzy získalo množství příznivců, a to nejen na severu Moravy. Přes počáteční kritiku Radegast, jehož název vzešel z veřejné soutěže, u pivařů bodoval svou chutí, která v 70. letech nebyla obvyklá. Tím, kdo je považován za otce Radegastu a tvůrce jeho chuti, je první sládek a technický náměstek Jaromír Franzl, který prosadil pivo s charakteristickou hořkostí. "Za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomínal Franzl, který měl v pivovaru k dispozici řadu tehdy moderních a unikátních technologií. V roce 1981 odešel do důchodu z ředitelského místa, pivovaru ale pomáhal i později. V roce 2005 byl Franzl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zemřel v říjnu 2013 ve věku 94 let. Pivovar v roce 1974 otevřel i vlastní sladovnu, která byla tehdy druhou největší v Česku s roční produkcí 24 tisíc tun světlého sladu. A utěšeně rostla i výroba piva, v roce 1988 v Nošovicích poprvé uvařili více než milion hektolitrů za rok. A o deset let později výrobu zdvojnásobil. Radegast, který byl až do června 1990 jedním ze závodů podniku Severomoravské pivovary Přerov, se později stal součástí Plzeňského Prazdroje. Po privatizaci se rozhodujícím akcionářem stala Investiční a Poštovní banka (IPB). Ta pak, respektive její strategický partner japonská finanční společnost Nomura, prosadila obří pivovarnickou fúzi nazvanou České pivo, která spočívala ve spojení Radegastu s největším českým pivovarem Plzeňským Prazdrojem. Ten získala Nomura od státu rovněž prostřednictvím banky IPB v roce 1998. Fúze, která znamenala ovládnutí zhruba 40 procent českého trhu piva, měla řadu odpůrců a zpočátku ji odmítal i antimonopolní úřad ÚOHS. Nakonec vznikla skupina Plzeňský Prazdroj, která je dnes největší pivovarnickou skupinou v Česku, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. V tuzemsku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel). V říjnu 1999 prodala Nomura pivovarský kolos jihoafrické společnosti South African Breweries (SAB), později SABMiller, jedné z největších pivovarnických skupin na světě. Od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi. Nošovický pivovar je v současnosti domovským pivovarem pro značky Radegast a Birell.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.prumyslovaautomatizace.com/

https://www.radegast.cz/

Pivovar Radegast v Nošovicích je držitelem turistické známky č.1618.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/pivovar-radegast-c1618