Prvního medvěda ve Wisle jsme ulovili v srpnu 2023 během čtyřdenní dovolené. Tehdy jsme jednu noc strávili na vrcholu Lysé hory, odkud jsme se přesunuli do zmíněného polského města ve slezských Beskydech, kde jsme se na tři dny ubytovali v hotelu Vestina. Druhý den ráno jsme po nadstandardní snídani vyrazili na obhlídku místních zajímavostí, ale brzy nás zpět na hotel zahnala průtrž mračen, která dokonce ve městě vytopila pár domů. Po několika hodinách lenošení na pokoji jsme opět osedlali naše černé SUV, které jsme o pár minut později odložili na bezplatném parkovišti u Střediska ekologické výchovy. Následně jsme se prošli po cyklostezce, kopírující řeku Wislu, minuli promočené tenisové kurty a potom jsme již vklouzli do areálu střediska. V krásném ekologickém prostředí jsme strávili následující hodinu a během procházky jsme zde narazili na medvěda. Naštěstí nebyl živý, neboť se jednalo jen o sochu chlupáče, kterých se ve městě nacházelo několik. A co má společného naše oblíbené polské město Wisla s medvědy? Nejen, že se šelma balancující na balónu stala oficiálním maskotem tohoto horského městečka, ale v posledních letech tady vznikla dokonce celá stezka věnovaná těmto roztomilým chlupáčům. Všechno to začalo nevinně už v letech 1960 – 1961, kdy, tehdejší správce Městské zeleně viděl sochu milého medvěda v Německu a ta se mu líbila natolik, že chtěl mít v parku podobnou. Proto se rozhodl neváhat a její zhotovení zadal místnímu sochaři – Jerzymu Szarcovi. Bylo tak vytvořenou sousoší, které znázorňovalo medvědici se dvěma mláďaty. Jenže po nějaké době byli dva menší medvědi, stojící vedle toho velkého na kouli, ukradeni. Naštěstí byl medvěd na kouli tak populární, že v roce 2018 byly k tomuto originálu znovu doplněni dva menší medvídci, čímž se toto kamenné sousoší stalo symbolem města Wisla. A aby toho všeho nebylo málo, nejen že se vrátili na místo k původnímu medvědovi i dvě medvíďata, v centru města v roce 2017 získala své místo další socha medvěda na kouli. A pak další a další. Jedním z nejnovějších byl právě ten ve středisku ekologické výchovy, u něhož jsme se rádi vyfotili. Jen nás mrzelo, že nedržel žádný předmět, související s místem, kde se nacházel. U ostatních to tak totiž bylo. Medvěd zřejmě představoval ekologii sám o sobě a nepotřeboval v tlapách třímat například strom nebo horský štít. Když jsme chlupatou šelmu opustili, prošli jsme se bludištěm, geologickým parkem, botanickou zahradou a dokonce jsme naše oči nechali klamat iluzivními kotouči. Potom jsme se již vrátili k autu, jímž jsme odjeli na nedaleké parkoviště v Malince. Vzápětí jsme se prošli po přírodní naučné stezce, končící jen pár desítek metrů od našeho hotelu, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si ve Wisle nezaskákali a ulovili prvního medvěda.

Další medvědy jsme v polském městě Wisla ulovili v srpnu 2025 během týdenní dovolené, kterou jsme strávili z větší části na slovenském Liptově a Oravě. Od našich východních sousedů jsme se na poslední tři dny přesunuli do Polska, kde jsme se ubytovali v oblíbeném hotelu Vestina ve Wisłe. Poslední den pobytu jsme si po snídani sbalili věci, dali je do auta a vyrazili na obhlídku zdejších zajímavostí. Největší porci času jsme strávili v centru města. Naše šedé francouzské auto jsme odložili na placeném parkovišti nedaleko vlakového nádraží a vyrazili do středu Wisły. Kráčeli jsme ulicí 1 Maja a brzy jsme narazili na sochu medvěda. Chlupáč držel pohár s horkou čokoládou, neboť stál před kavárnou Mount Blanc, nabízející vynikající belgickou pochoutku. Pořídili jsme pár fotografií a frekventovanou ulicí jsme šli dál. Minuli jsme vlakové nádraží, jehož obhlídku jsme si nechali na později a brzy jsme dorazili na začátek promenády, kde na nás čekal druhý medvěd. Zastihli jsme jej v ekvilibristické poloze na balónu, na němž se šelma snažila udržet. Jelikož se mu to dařilo, bez potíží jsme se s ním vyfotili a mohli spokojeně jít dál. Hluk aut vystřídaly hlasy mnoha lidí, kteří se procházeli promenádní ulicí a dychtivě obhlíželi velké množství stánků se suvenýry, občerstvením či zmrzlinou. Mezi lidmi jsme se propletli k malému parku, kde se nacházel další medvěd na kouli. Měl však mnohem větší rozměry a byl zhotoven z jiného materiálu, než méďa na začátku pěší zóny. Museli jsme trpělivě počkat, než se u něj vyfotila skupinka polských turistů a pár důchodců. Teprve pak jsme se u medvěda zvěčnili i my. Potom jsme došli až na plac Bogumiła Hoffa, kde jsme v informační centru koupili tři turistické známky a získali razítka do památníku. Pak jsme si prohlédli evangelický kostel, od něhož jsme zamířili do přilehlého parku Kopczyńskiego, kde se nacházela skupinka medvědů. Dospělý zástupce opět balancoval na kouli a to už od šedesátých let 20. století, kdy zde bývala i dvě mláďata. Jenže po nějaké době byli junioři ukradeni a na své místo se vrátili až v roce 2018, čímž se toto kamenné sousoší stalo symbolem města Wisla. Svědčilo o tom několik dalších turistů, s nimiž jsme se museli o šelmy podělit. Když se nám podařilo se s nimi vyfotit, prošli jsme se parkem na nábřeží, odkud jsme zamířili k velkému amfiteátru, kde se zrovna konala nějaká akce, přenášená regionální polskou televizí. Raději jsme prchli zpátky na plac Bogumiła Hoffa a zašli si na velké ruské kolo, z něhož se nám naskytl krásný pohled na město a okolí. Po malém zpestření jsme se vraceli promenádou zpátky. Během chůze jsme si na zemi všimli kovových desek, na nichž jsme se seznámili s některými událostmi historie města. Po chvilce jsme dorazili k vlakovému nádraží, ale o něm již vypráví jiný můj článek. Shrnutí procházky městem na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme se podruhé procházeli polským městem Wisła.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/wisla-medvedi-stezka-szlak-niedzwiadka​

Historie :

Co má společného oblíbené polské město Wisla s medvědy? Nejen, že medvěd balancující na balónu je oficiálním maskotem tohoto horského městečka, ale v posledních letech tady vznikla dokonce celá stezka věnovaná těmto roztomilým chlupáčům. Všechno to začalo nevinně už v letech 1960 – 1961, kdy, tehdejší správce Městské zeleně viděl sochu milého medvěda v Německu a ta se mu líbila natolik, že chtěl mít v parku podobnou. Proto se rozhodl neváhat a její zhotovení zadal místnímu sochaři – Jerzymu Szarcovi. Bylo tak vytvořenou sousoší, které znázorňovalo medvědici se dvěma mláďaty. Jenže po nějaké době byli dva menší medvědi stojící vedle velkého medvěda na kouli ukradeni. Naštěstí byl medvěd na kouli tak populární, že v roce 2018 byly k tomuto originálu znovu doplněni dva menší medvídci, čímž se toto kamenné sousoší stalo symbolem města Wisla. A aby toho všeho nebylo málo, nejen že se vrátili na místo k původnímu medvědovi i dvě medvíďata, v centru města v roce 2017 získala své místo další socha medvěda na kouli. A pak další a další a kdo ví, časem jich přibude ještě víc.

Medvídci ve Wisle rostou pomalu jako houby po dešti. Najdeme je na těch turisticky nejvýznamnější místech města. A pokud je spojíme, vznikne nám 16,4 km dlouhá stezka. Tato Medvědí stezka, jak se i jmenuje, zároveň ukazuje největší turistické atrakce města. Kamenní medvědi se totiž nacházejí ve Wisle v blízkosti zajímavých míst. Pokud si stezku projdete celou, nejen že strávíte čas aktivně na čerstvém vzduchu, ale zjistíte i něco o historii, sportu a přírodě tohoto města a ochutnáte místní speciality. A pozor, všichni medvědi nejsou stejní. Každý medvěd na sebe bere jinou podobu, podle toho, kde je umístěn. Na stezce budeme moci mimo jiné spatřit třeba i medvěda sedícího s lyžemi v tlapách, medvěda snažícího se odvalit velké kolo auta nebo třeba medvěda s rybou.

Historie čerpána z webu

https://www.vlknacestach.cz

Medvědí stezka ve Wisle je držitelem polské turistické známky č.1157.

http://www.znaczki-turystyczne.pl