Kostel sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí jsme poprvé navštívili během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí, a také jsme poznali několik romanticky zasněžených památek. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném Kostelci nad Orlicí, kde jsme na náměstí zaparkovali zelené korejské auto a vydali se k zámku. Procházku nám stěžovalo velké množství sněhu, kterého po celém městě bylo dost a dost. Potom jsme se vrátili do centra města a dali si oběd v hotelu Panský dvůr. Po dobrém jídle jsme se přesunuli ke kostelu sv. Jiří, jenž nechal v letech 1769 - 1773 postavit Kryštof Gavriani. Stavitelem byl František Kermer z Hradce Králové, žák Kiliána Ignáce Dienzenhofera, který se stal jedním z tvůrců specifického českého baroka. Svatostánek jsme tak viděli v pozdě barokní podobě. Naši obhlídku jsme začali na bohatě zdobeném průčelí, jemuž dominovaly dvě hranolovité věže s helmicemi a sanktusníky na vrcholu. Pod římsou jsme spatřili vysoká okna s půlkruhovými záklenky, které byly zakryty žaluziemi, za nimiž se schovávaly zvony. Spodní část věží zdobily lisénové rámce, prázdné výklenky, okna a menší kulaté okénka. Mezi věžemi jsme obdivovali krásný štítí s volutovými křídly, trojúhelníkovým zakončením a nikou, v níž se mezi pilastry nacházela socha Panny Marie se svatozáří kolem hlavy. Pod štítem jsme se kochali pohledem na předsunutý mohutný rizalit s dvojicí pilířů a polosloupů. Uprostřed jsme spatřili okno a pod ním se nacházel hlavní vchod, k němuž jsme vzápětí přistoupili. Dveře však byly zamčené, takže jsme se dovnitř nepodívali. Následně jsme se vydali na obchůzku kolem kostelní lodi, jež byla členěna kasulovými okny ve tvaru kněžského ornátu, bočním vchodem a pilastry. Krátce jsme se zastavili u kříže s Kristem, který okolo roku 1935 vytvořil akademický sochař Leoš Kubíček. Tento kříž daroval patron kostela hrabě František Kinský a než byl přesunut sem, stával na náměstí. Brzy jsme přišli k trojboce uzavřenému presbytáři, k němuž byla přilepena čtvercová sakristie. Nad vchodem do přípravny kněžích jsme objevili vytesaný letopočet 1773, který poukazoval na dostavbu kostela. Když jsme si romanticky zasněžený kostel sv. Jiří prohlédli, zamířili jsme na Palackého náměstí do informačního centra, kde jsme koupili dvě turistické známky a získali razítka do památníku. Následně jsme se již věnovali zajímavostem na náměstí, ale o nich se více dozvíte v mých dalších článcích. Chcete-li vědět, co všechno jsme první den zimní dovolené 2010 zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v zimě navštívili Kostelec nad Orlicí.

Podruhé jsme kostel sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí navštívili v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Cestou do hor jsme se zastavili ve zmíněném Kostelci nad Orlicí, kde po našem příjezdu hustě pršelo a tak jsme museli čekat, než se ten nahoře uklidní a voda přestane padat. Seděli jsme v autě na okraji města půlhodiny než vysvitlo sluníčko a mohli jsme se pustit do poznávání zdejších památek. Když jsme naše stříbrné francouzské auto zaparkovali na Palackého náměstí, vydali jsme se za několika pamětihodnosti v centru. Jednou z nich byl kostel sv. Jiří, architektonicky kvalitní pozdně barokní stavba na půdorysu protáhlého kříže s trojboce uzavřeným presbytářem, nízkou neprosvětlenou kopulí nad křížením a čtvercovou sakristií v ose. Nejprve jsme shlédli krásné průčelí a pak jsme chtěli vstoupit do útrob svatostánku, leč bylo zavřeno. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů žlutobílé stavby, kterou jsme obešli kolem dokola. Cestou jsme se zastavili u kříže s Kristem, jenž stál u zdi kostela. Jakmile jsme dokončili obchůzku kolem kostela sv. Jiří, zamířili jsme k nedalekému Starému zámku, ale o něm již pojednává jiný můj příspěvek. Pokud vás zajímá, co všechno jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v létě navštívili Brandýs a Kostelec nad Orlicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/kostelec-nad-orlici-kostel-sv-jiri​

Historie :

Současný děkanský kostel sv. Jiří nechal v letech 1769 - 1773 postavit Kryštof Gavriani. Stavitelem byl František Kermer z Hradce Králové, jenž byl žákem Kiliána Ignáce Dienzenhofera, který se stal jedním z tvůrců specifického českého baroka. Jedná se o vysoce architektonicky kvalitní pozdně barokní kostel na půdorysu protáhlého (latinského) kříže s trojboce uzavřeným presbytářem, nízkou neprosvětlenou kopulí nad křížením a s čtvercovou sakristií v ose. Presbytář je od lodi oddělen kamennou mřížkou, zhotovenou patrně podle návrhu Františka Kermera. Západnímu průčelí dominují po obou stranách dvě hranolovité věže, v nichž jsou umístěny zvony. Na severní straně kostela se nachází kamenný kříž z počátku 19. století, přemístěný z náměstí. V prosinci roku 1907 byly před chrámem položeny nové kamenné schody, které nahradily schodiště dřevěné. V roce 1916 se přistoupilo k další rozsáhlejší opravě kostela sv. Jiří, neboť začala opadávat zevní omítka a hrozilo sesutí římsového zdiva, stavební práce vedl stavitel Vincenc Hlaváček. Vnitřní opravy byly provedeny za dozoru mistra Pantaleona Majova benediktina z Emauz - znalce církevního umění. Nátěry ve čtyřech barvách - bílé, kostěné, šedé a krémové. K čistému provozu kostela přispělo zavedení elektrického proudu na náklady majitele zdejšího pivovaru Karla Loma. V roce 1920 přibyl ve věži nový zvon (poledník, umíráček) ulitý ve zvonařské dílně firmy Winter v Broumově vážící 90 kg. V letech 1995 – 1996 byla provedena rekonstrukce fasády průčelí a věží. V roce 2012 proběhla oprava elektroinstalace a výmalba interiéru. O dva roky později došlo na opravu některých oken a vitráží.

Interiér :

Kostel byl po dokončení a po požáru roku 1777 postupně vybavován. Pozdně barokní a rokokové zařízení z období kolem roku 1778 bylo pseudoslohově renovováno v letech 1891-1893. Nad sloupovým klasicizujícím pozdně barokním hlavním oltářem je zavěšen obraz sv. Jiří z r. 1891 od Adolfa Wernera. Na tabernáklu mezi dvěma adorujícími anděly (1778) stojí již zmiňovaná pozdně gotická socha Madony. Čtyři boční oltáře jsou pozdně rokokové (kolem r. 1780). Na severní straně příčné lodi stojí oltář sv. Václava, na jižní straně sv. Antonína Paduánského, na severní straně lodi Panny Marie Lurdské a jižní sv. Jana Nepomuckého. Vše kolem roku 1893. V podvěží je kaple sv. Kříže s téměř klasicistním sousoším Kalvárie (kolem r. 1780). U předního polopilíře je postavena rokoková kazatelna (kolem r. 1780), lavice z téže doby jsou mistrnou ukázkou řezbářského umění. Křížovou cestu namaloval A. Múhler podle Fiihricha. Pod kruchtou visí obraz sv.Aloise, jehož autorem je J.Umlauf (1892). U jižních dveří - vedle svatostánku a zpovědnice stojí kříž od akademického sochaře Leoše Kubíčka datovaný do let 1934-1935. Tento kříž daroval patron kostela hrabě František Kinský. Je to jedinečná ukázka modernistického umění, zvláště, když v tomto období tvorba s náboženskou tématikou nebyla příliš častá. Dnešní varhany jsou dvoumanuálové (12 rejstříků) z r. 1863 od Amadea Hanische z Rychnova n. K., nejstarší známý varhanní pozitiv postavil roku 1698 Theodor Agadoni. Nepochybně nové varhany byly pořízeny po dokončení kostela v r. 1773, v roce 1849 měly stejnou dispozici jako ty nynější. Vitráže v kasulových jsou darem obyvatel města, kteří tímto vyjadřovali svoji vděčnost nebo vzpomínku na svého příbuzného. V chrámové lodi jsou figurální výjevy s anděly nad oltáři Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, dále figurální okna s kartušemi a obrazy sv. Václava a sv. Ludmily (roku 1913 ) od paní Anny Moravcové na památku manžela. V presbytáři jsou dvě figurální okna z roku 1919 sv. Karla Boromejského a sv. Josefa, kterou darovaly rodiny na památku svých padlých synů v I. světové válce. Všechny vitráže ve svém výtvarném pojetí nesou známky secese. V létě 1913 byly vyčištěny varhany Antonínem Mölzerem z Kutné Hory a přidány dva rejstříky gambu a voxcelestis.

Historie čerpána z webu

https://www.nockostelu.cz

Město Kostelec nad Orlicí je držitelem turistické známky č.883.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kostelec-nad-orlici-c883