Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Velké Bystřici jsme si prohlédli v březnu 2026 během krátkého výletu, který jsme strávili v údolí, jímž protéká řeka Bystřice. V úzkém prostoru mezi vojenským újezdem Libavá a Přírodním parkem Bystřice jsme navštívili několik zajímavostí, mezi něž patřil zmíněný svatostánek. Vydali jsme se k němu pěšky od nedalekého kostela Církve československé husitské a když jsme vkročili do Křížkovského ulice, přední část katolického kostela se před námi objevila v plné kráse. Mírně stoupající cestou jsme k němu brzy dorazili a začali si prohlížet průčelí svatostánku, jenž byl částečně postaven již ve 13. století a dokončen v následujících staletích v barokním slohu. Průčelí dominovala hranolová věž s cibulovou bání, pod níž jsme si na ciferníkových hodinách zkontrolovali správný čas. Pod hodinami se nacházelo zvonicové patro s okny s půlkruhovými záklenky za nimiž se skrývalo celkem 6 zvonů, z nichž nejstarší pocházel z roku 1499 a největší z roku 1699. O něco níže jsme spatřili tři malinká okénka pod sebou, která nepatrně prosvětlovala schodiště do zvonice. V přízemí jsme našli otevřené dveře s kamenným ostěním, jimiž jsme vstoupili do předsíně, kde se nacházela socha Piety z bývalého oltáře Božího hrobu v Přáslavské kapli od sochaře Antonína Berky ze Zábřehu, pořízená v roce 1947. V dalším postupu nás sice zastavila mříž, ale i tak jsme si prohlédli velkou část interiéru, jemuž dominoval barokní hlavní oltář z umělého mramoru, dřevěným svatostánkem a sochami Boha Stvořitele, Ducha svatého uprostřed andělů, sv. Jana Křtitele, sv. Bartoloměje a Božského Srdce Páně. Na oltáři jsme uviděli vzácný obrázek Stětí sv. Jana Křtitele, který v roce 1753 namaloval významný olomoucký malíř Jan Kryštof Handke. Líbila se nám mramorová románská křtitelnice s pískovcovým podstavcem, nad níž bylo zavěšeno barokní filigránské sousoší, znázorňující křest Pána Ježíše v řece Jordán. Když jsme si vše prohlédli, vyšli jsme ven z předsíně a před svatostánkem jsme shlédli barokní sochu sv. Bartoloměje z roku 1774, kterou vytvořil Jan Michael Scherhauf. Světec v bohatě zvlněné drapérii stál na hranolovém soklu s reliéfem Panny Marie Bolestné, v levé ruce svěšené podél těla držel skalp a v pravé nůž. Pak jsme se věnovali sousednímu litinovému kříži jetelovitého tvaru s tělem Krista na kamenném podstavci a s reliéfem Panny Marie Bolestné pocházející z roku 1847. Poté jsme vstoupili na území církevní areálu, který obíhala kamenná zeď, ohraňující dříve hřbitov, zrušený roku 1805. Narazili jsme zde barokní kříž, jež sem byl přemístěný ze dvora cukrovaru a po jeho obhlídce jsme se opět věnovali samotnému kostelu. Na boční straně jsme našli dvě okna a pak jsme prozkoumali polygonálně uzavřené kněžiště s křížovou klenbou a svorníky, k němuž přiléhala sakristie, rovněž v gotickém slohu s žebrovou klenbou. Na venkovní straně jsme našli zbytky velkých gotických oken s kružbou, jenž byly zazděny v době barokní přestavby a nahrazeny dvěma menšími oválnými okny. Na druhé boční straně jsme narazili na oratoř, zvanou též Přáslavská kaple s kůrem, k němuž vedlo z malé předsíně kryté schodiště. Pod ním jsme objevili umělou jeskyní se sochou Panny Marie Lurdské a o kousek dál se nacházela válcová věžička se schodištěm do zvonice. Pak jsme se opět ocitli před průčelím kostela, čímž jsme dokončili jeho průzkum. Když jsme si celý kostel Stětí sv. Jana Křtitele prohlédli, vrátili jsme se k autu u zámku a následně jsme odjeli domů do Olomouce. Zakončili jsme tak jeden z jarních výletů roku 2026. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme poznávali zajímavosti mezi Hrubou Vodou a Velkou Bystřicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/velka-bystrice-kostel-steti-sv-jana-krtitele​

Historie :

První zmínky o existenci kostela pocházejí z roku 1283, kdy je uváděn rovněž i jeho první rektor Jindřich Hluza. Z gotické doby se zachovalo polygonálně uzavřené kněžiště s křížovou klenbou a svorníky, k němu přiléhá sakristie, rovněž v gotickém slohu s žebrovou klenbou. Na venkovní straně jsou doposud patrné zbytky velkých gotických oken s kružbou, jenž byly zazděny v době barokní přestavby a nahrazeny dvěma menšími, oválnými okny. Kostelní loď byla postupně budována od 16. do 18. století. V letech 1676-1680 byla k lodi přistavěna třípodlažní hranolová věž se šnekovým schodištěm a malá věžička nad kněžištěm. Věž v této době byla podle dochovaných zpráv bez báně a hodin, tzv. hanáckého typu a kopulí byla opatřena až v letech 1768-1769, kdy současně s ní došlo k pořízení hodin s třemi ciferníky. Ve velké věži se dnes nachází celkem 6 zvonů, z nichž nejstarší pochází z roku 1499 a největší z roku 1699, jeden malý zvon z 19. století je pověšen na malé věžičce. Pod kostelem se nachází krypta, v níž jsou pochováni někdejší majitelé zdejšího panství. Na ně zvláště odkazuje torzo pozdě gotického náhrobku majitelky zdejšího panství Elišky z Hradčan a renesanční náhrobek Karla Herborta z Fulštejna pocházející z roku 1558. K posledním velkým opravám kostela došlo v roce 1971, kdy byl celý chrámový prostor upraven v rámci nových liturgických předpisů, postavena nová sakristie a zvětšen hlavní kůr. Starý misijní kříž ve výklenku pod schodištěm na tzv. Přáslavský kůr byl nahrazen umělou jeskyní a v ní umístěna socha Panny Marie Lurdské. Rovněž tak ve druhé polovině 80. a na počátku 90. let je pokračováno v opravách. Kostel byl nově omítnut a natřen, vnitřek barevně vymalován, střecha a věže pokryty měděným plechem, v kněžišti položena mramorová podlaha, postaven mramorový ambon a upraven svatostánek.

Interiér :

V 18. stol. prošel chrám dalšími významnými změnami. Byl vybudován barokní hlavní oltář z umělého mramoru a dřevěným svatostánkem. Sochy za oltářem znázorňují Boha Stvořitele a Ducha svatého uprostřed andělů. Níže po bocích jsou umístěny sochy patronů kostela sv. Jana Křtitele a sv. Bartoloměje. Uprostřed ve výklenku se nachází socha Božského Srdce Páně z přelomu 19. a 20. stol. Mezi nejvzácnější památky patří malý oltářní obraz znázorňující Stětí sv. Jana Křtitele, který v roce 1753 namaloval významný olomoucký malíř Jan Kryštof Handke. Z roku 1792 pocházejí varhany, jejichž vnitřní stroj byl pro nevyhovující stav nahrazen novým v roce 1908 a v roce 1937 rozšířen firmou Jan Tuček z Kutné Hory, současně došlo k úpravám a rozšíření jejich původní barokní skříně. Varhany mají dva manuály a18 rejstříků. Před kostelem se nachází socha sv. Bartoloměje od sochaře Michaela Scherhaufa z roku 1744 a litinový kříž jetelovitého tvaru s tělem Krista na kamenném podstavci a s reliéfem Panny Marie Bolestné pocházející z roku 1847. Patrně nejstarší památkou nalézající se v prostorách kostela je masivní mramorová románská křtitelnice s pískovcovým podstavcem, nad níž je zavěšeno barokní filigránské sousoší, znázorňující křest Pána Ježíše v řece Jordán. Dalšími proměnami prošel kostel v polovině19. stol, kdy byla v roce 1857 přistavěna k jižní straně presbytáře oratoř, tzv. Přáslavská kaple s novým kůrem k němuž vede z malé předsíně kryté schodiště. Původní dřevěnou kazatelnu nahradila pseudobarokní z umělého mramoru a byly pořízeny nové boční oltáře pro něž byly namalovány malířem Janem Hawelkou v roce 1856 dva nové obrazy, znázorňující sv. Annu s Pannou Marií a sv. Barboru. Na oltářích byly umístěny sochy sv. Cyrila, sv. Metoděje a na protější straně sv. Petra a sv. Pavla. Současně byl definitivně zrušen starý hřbitov nacházející v okolí kostela, který byl od roku 1805 postupně nahrazován hřbitovem novým, jak jej známe dnes. Z přelomu 19. a 20. století pocházejí sochy sv. Josefa s Ježíškem a sv. Anny s Pannou Marií, zhotovené v sochařské dílně Ferdinand Stuflesser-St.Ulrich v Tyrolsku. K dalším změnám docházelo po celou dobu minulého století. Z roku 1905 pochází křížová cesta. V roce 1908 byly pořízeny nové hodiny, které byly v 80. letech nahrazeny elektrickým strojem. V předsíni kostela je umístěna socha Piety z bývalého oltáře Božího hrobu v Přáslavské kapli od sochaře Antonína Berky ze Zábřehu, pořízená v roce 1947. V roce 1975 byly odlity dva nové zvony – Václav a Ludmila o váze 600 kg a 300 kg, vybavené již elektrickým pohonem. Téhož roku byl ke kostelu umístěn barokní kříž z bývalého cukrovaru, který byl v roce 1999 nákladem obce nově restaurován a znovu přemístěn na důstojnější a viditelnější místo.

Historie čerpána z webu

https://farnost-vbystrice.cz

Město Velká Bystřice nemá turistickou známku.