Bělá pod Pradědem - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele v Bělé pod Pradědem byl vystavěn v letech 1797 - 1798 v části Horní Domašov, přičemž povolení ke stavbě kostela získali zdejší osadníci v roce 1796. Podmínkou však bylo financování z vlastních peněz a vydržování pomocného kněze. Proto byla uskutečněna sbírka a o rok později byla výstavba kostela zahájena. Kostel sv. Jana Křtitele postavil Jan Gröger z Bukovic a stavbu vedl zednický mistr Josef Franke ze Supíkovic. Domašov byl jedinou obcí na Jesenicku, která získala patronát nad kostelem a mohla si vybírat kněze podle svého přání. Roku 1843 byl zdejší svatostánek povýšen na farní. V novodobé historii byly práce na obnově kostela zahájeny již v 90. letech 20. století provedením nové kopule věže a odvodněním kostela. Obnova exteriéru kostela proběhla v letech 2007- 2013.

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově, části rozlehlé obce Bělá pod Pradědem, jsme si poprvé prohlédli v srpnu 2009, během pobytu na chalupě u babičky a dědy v Benkově. Jednalo se již o třetí prázdninový týden, který jsme ve zmíněném roce na chalupě strávili, čehož jsme využili k poznávaní mnoha zajímavých míst v pohoří Jeseníků. Jedním z nich byla obec Bělá pod Pradědem, kde jsme našli několik pamětihodností, mezi něž patřil také kostel sv. Jana Křtitele. Předposlední den pobytu jsme naše zelené korejské auto zaparkovali přímo před svatostánkem pod třemi stromy, které zde byly kdysi vysázeny. Mezi nimi jsme spatřili kamenný kříž s Kristem, jenž byl částečně zakrytý porostem a poněkud nám bránil v jeho obhlídce. Když jsme si jej prostudovali, zamířili jsme do rohu církevního areálu, kde stála malá kaplička. Patrně se jednalo o bývalou márnici, protože se za kostelem nacházel hřbitov. Vzápětí jsme se již začali věnovat samotnému svatostánku, jenž byl vystavěn v letech 1797 – 1798 Janem Grögerem z Bukovic v pozdně barokním slohu. Kostel jsme bohužel neviděli v jeho plné kráse, neboť obě boční strany svíralo lešení. Již od roku 1999 zde totiž probíhaly opravy a tak jsme zde mohli vidět již částečně opravenou fasádu. Dovnitř jsme se však nedostali a dozadu na hřbitov jsme také nešli. Počasí nám zrovna moc nepřálo, bylo po dešti a mraky se po obloze honily jako čerti. Vrátili jsme se z tedy k autu, kterým jsme odjeli k dalšímu kostelu sv. Tomáše Apoštola v Bělé pod Pradědem, o němž však již vypráví jiný můj článek. Pokud vás zajímá, jak náš výlet pokračoval, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Jeseníku a Lipové-lázních nebyli na šrot.
Podruhé jsme si kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově prohlédli v srpnu 2013, kdy jsme u babičky a dědy na chalupě v Benkově strávili prodloužený víkend. Každé ráno po snídani jsme vyrazili za poznáváním zajímavých míst v Jeseníkách a jedním z nich byl zmíněný svatostánek v Bělé pod Pradědem. Tentokrát jsme sem přijeli stříbrný francouzským vozem, jenž jsme zaparkovali jen pár metrů od místa, kde nechali auto při minulé návštěvě. Vzápětí jsme si bez meškání začali prohlížet církevní stavbu, která mezitím trochu vyrostla do krásy, ovšem stále ji z jedné strany svíralo lešení. Stáli jsme pod hranolovou věží, ze které vedlo schodiště na kruchtu z druhé poloviny 19. století, stojící na čtyřech litinových sloupech, což jsme si ovšem nemohli ověřit, jelikož jsme se přes zavřené dveře dovnitř nedostali. Přišli jsme tak o shlédnutí interiéru, který vznikl svozem mobiliáře z několika zrušených kostelů, především toho františkánského v Opavě. Nade dveřmi jsme našli reliéfní letopočet 1798 a o něco výše dvě různě tvarovaná okna. Na bohatě profilovaném hlavním průčelí jsme dále spatřili ciferníkové hodiny, nad nimiž se nacházelo okno, za kterým se ukrývaly zvony. Věž byla zakončena cibulovitou bání a nezbytným křížem na vrcholu. Po průzkumu průčelí jsme se vydali na procházku podél lodi, kterou členila čtveřice oken a boční vchod. Vzápětí jsme došli na hřbitov, odkud se nám naskytl pěkný pohled na odsazený pětiboký presbytář a přilehlou sakristií. Potom jsme se již kolem opravované části kostela vrátili k autu a seznámili se s historií svatostánku, který byl postaven za peníze věřících a roku 1843 povýšen na farní. Když jsme dočetli poslední řádky, odjeli jsme ke kostelu sv. Tomáše Apoštola v Bělé pod Pradědem, ale o něm se více dozvíte v mém dalším článku. Shrnutí našeho celodenního putování na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Bělou pod Pradědem, Jeseník a Lipovou-lázně.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/bela-pod-pradedem-kostel-sv-jana-krtitele
Historie :
Kostel sv. Jana Křtitele v Bělé pod Pradědem byl vystavěn v letech 1797 - 1798 v části Horní Domašov, přičemž povolení ke stavbě kostela získali zdejší osadníci v roce 1796. Podmínkou však bylo financování z vlastních peněz a vydržování pomocného kněze. Proto byla uskutečněna sbírka a o rok později byla výstavba kostela zahájena. Kostel sv. Jana Křtitele postavil Jan Gröger z Bukovic a stavbu vedl zednický mistr Josef Franke ze Supíkovic. Domašov byl jedinou obcí na Jesenicku, která získala patronát nad kostelem a mohla si vybírat kněze podle svého přání. Roku 1843 byl zdejší svatostánek povýšen na farní. V novodobé historii byly práce na obnově kostela zahájeny již v 90. letech 20. století provedením nové kopule věže a odvodněním kostela. Obnova exteriéru kostela proběhla v letech 2007- 2013 a postupně byla provedena obnova krovu kostela, nová střešní krytina, obnova fasády, včetně repasování oken a dveří.
Historie čerpána z webu
Bělá pod Pradědem je držitelem turistické známky č.1536
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/bela-pod-pradedem-c1536
