Třinecký kostel sv. Alberta byl postaven z režných cihel v roce 1885 na náklady arciknížete Albrechta Fridricha Habsburského ve stylu novogotiky a ve tvaru kříže a má opravdu mohutné rozměry - na délku měří 49,5 m, na šířku 32,5 m, vysoký je 14 m a může pojmout až 2000 osob. Byl zde uplatněn systém raně-gotických francouzských katedrál nebo románských a raně gotických kostelů v Německu, jejichž půdorys je utvořen tak, že na délku jednoho čtverce hlavní lodi připadá dvojnásobek čtverců lodi boční.

Žarošice se ve světě proslavily díky kostelu Panny Marie, který stával v místě zvaném Silničné už ve 14. století. Také zde byla rezidence, kterou vedli cisterciáčtí kněží. Již od pradávna sem proudily davy lidí a každoročně přicházelo až šedesát tisíc poutníků. Všichni se chtěli pomodlit u vzácné sochy Panny Marie, kterou místním cisterciačkám darovala královna Eliška Rejčka.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven v letech 1910–1913 v secesním slohu kvůli zvýšenému počtu věřících, proudících do Brna za prací. Výstavbu nového kostela inicioval brněnský biskup Pavel Huyn jako připomínku 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. v roce 1908. Kostel byl proto prohlášen za jubilejní. Pozemek darovalo město Brno. Základní kámen byl posvěcen 18. srpna 1910 v den panovníkových 80. narozenin. Pro financování stavby založil biskup v brněnské diecézi Jednotu pro stavbu katolických kostelů.