Kapli sv. Anny v Hylvátech, městské části Ústí nad Orlicí, jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali v místním Sporthotelu Tichá Orlice. Druhý den po snídani jsme vyrazili na trasu naučné stezky Příběhy naší hranice, která nás provedla okrajovými částmi města a během několikakilometrové procházky jsme také vystoupali na Andrlův Chlum. Pak jsme se vrátili na hotel, půlhodinky si odpočinuli a následně jsme naším šedým francouzským vozem odjeli do centra města za dalšími památkami. Pozdní odpoledne jsme pak strávili v městské části Hylváty, kde jsme naše tažení východočeským městem završili a seznámili se s místními zajímavostmi. Mezi ně patřila kaple sv. Anny, která byla vystavěna v letech 1755 až 1757 z iniciativy ústeckého děkana Jana Leopolda Mosbendera na místě starší zchátralé stavby. Naše šedé francouzské auto jsme zaparkovali u pivovaru a ihned jsme se vydali k naproti stojící barokní kapli se sedlovou střechou, z níž vystupoval sanktusník s charakteristickou cibulovou bání, do níž byl usazen v roce 2026 nový zvon. Po více než osmdesáti letech ticha se sanktusník dočkal nového hlasu, protože původní zvony byly zrekvírovány pro válečné účely a ani náhrada pořízená obyvateli v roce 1919 neodolala rekvizicím druhé světové války v roce 1942. Když jsme ke kapli přišli, nejprve jsme shlédli trojboce uzavřený presbytář a boční strany, které zdobily lizény, trojice oken v jednotlivých polích a sakristie. Nejkrásnější výzdobu jsme tradičně našli na průčelí, lemované lisénami a završené štítem s pilastry, kruhovým oknem a volutovými křídly. Trojúhelníkový vrchol šítu zdobil symbol Svaté Trojice. Pod korunní římsou jsme spatřili výklenek se sochou svaté Anny s knihou, kterou vytvořil žamberský sochař Alexi Cyriak. Jakmile jsme průčelí očima dostatečně prozkoumali, přistoupili jsme ke vchodu a přes mříž nahlédli do útrob kaple. Interiér zdobily po stranách obrazy křížové cesty a líbila se nám také kazatelna. Nejvíce nás zaujal impozantní barokní oltář s elegantní čtveřicí korintských sloupů, jež nesly bohatě zdobené profilované kladí. V jeho středu jsme obdivovali nádherný oltářní obraz zasazený v pozlaceném rámu, který zachycoval svatou Annu vyučující malou Pannu Marii. Po stranách retábula jsme spatřili dvě sochy světců v bílém provedení se zářícími zlatými svatozářemi. V půlkulatém štítovém nástavci nad obrazem jsme pak obdivovali plastické vyobrazení Svaté Trojice s postavami Boha Otce a Krista obklopených andílky. Celé kompozici v presbytáři dominoval kamenný obětní stůl zdobený symbolem kříže v kruhu, u něhož se duchovní atmosféra celého prostoru plně završovala. Po obhlídce interiéru jsme si na prostranství před vstupem prohlédli památkově chráněný pískovcový krucifix z roku 1819 od neznámého autora, jehož sokl zdobil reliéf Bolestné Panny Marie a pak jsme již zamířili k protějšímu pivovaru. V restauraci jsme si ochutnali místní piva, ale o tom již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme se jeden květnový den věnovali zajímavostem v Ústí nad Orlicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/usti-nad-orlici-kaple-sv-anny-v-hylvatech​

Historie :

Jednolodní venkovská pozdně barokní kaple svaté Anny v Hylvátech, městské části Ústí nad Orlicí, představuje osobitou a hodnotnou dominantu místní architektury poloviny 18. století. Vnikla v letech 1755 až 1757 z iniciativy ústeckého děkana Jana Leopolda Mosbendera. Novostavba však nevznikla na zelené louce – vyrostla v tehdy samostatné vsi Hylváty, naproti historické rychtě a na místě starší církevní stavby doložené již kolem roku 1600, která však postupem času zchátrala. Dispozičně je kaple navržena s obdélnou lodí a trojboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně lodi k hlavnímu tělesu přiléhá hladká, nečleněná sakristie o jedné okenní ose, krytá valbovou střechou. Celkovou siluetu stavby určuje sedlová střecha pokrytá břidlicovými šablonami, z níž vystupuje sanktusník s charakteristickou cibulovou bání. Boční průčelí je rytmizováno lisenami, které stěnu rozčleňují do tří polí s okny zakončenými segmentovým záklenkem. Architektonicky nejcennější částí objektu je jeho jednoosé bezvěžové průčelí, lemované pravoúhlou lisenou. Pravoúhlý vstup v kamenném ostění korunuje nika zaklenutá konchou a ohraničená plochou šambránou. V ní trůní kamenná socha svaté Anny s knihou, jež je dílem žamberského sochaře Alexia Cyriaka. Nad nikou se zvedá štítové průčelí členěné po stranách pilastry s volutovými křídly a prolomené centrálním kruhovým oknem. Volutový štít hylvátské kaple bývá v odborné literatuře uváděn jako nejstarší doložený typ štítu s tímto charakteristickým zatočením v celém regionu. Vrchol celého průčelí tvoří trojúhelníkový štít nesoucí symbol Svaté Trojice. Přímo na prostranství před vstupem stojí památkově chráněný pískovcový krucifix z roku 1819 od neznámého autora, jehož sokl zdobí reliéf Bolestné Panny Marie a který s barokním průčelím vytváří nedílný kompoziční celek. Osudy kaple byly úzce spjaty i s jejím zvonem. Původní zvony byly zrekvírovány pro válečné účely a ani náhrada pořízená obyvateli v roce 1919 neodolala rekvizicím druhé světové války v roce 1942. Po více než osmdesáti letech ticha se sanktusník dočkal nového hlasu až v létě roku 2026, kdy byl díky iniciativě osadního výboru a veřejné sbírce do věže usazen nový bronzový zvon svatá Anna z dílny Uměleckého zvonařství Dytrychová z Brodku u Přerova. Kaple, jež je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka a v letech 2012–2013 prošla celkovou opravou pláště a střechy, tak představuje kompletně obnovenou památku venkovského stavitelství 18. století.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org

Město Ústí nad Orlicí je držitelem turistické známky č.788.

https://turisticke-znamky.cz