Kunštátskou kapli v Orlických horách jsme poprvé navštívili během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí, a také jsme poznali několik romanticky zasněžených památek. Pátý den ráno po snídani jsme jako vždy zašli do sklepa pro naše běžky, umístili je na střechu auta a vyrazili do zasněžených hor za dalším dobrodružstvím. Tentokrát jsme po zledovatělé silnici zamířili do Čertova dolu u Zdobnice, kde jsme zaparkovali a vydali se na běžkách na horský hřeben. Zimní trasa nás vedla z rozcestí Pod Homolí ke Kunštátské kapli, kterou jsme pouze minuli a pokračovali dál. Zanedlouho jsme doběhli na Pěticestí a potom jsme se stejnou cestou vrátili zpět na odbočku Kunštátské kapli. Krátký úsek nebyl strojově upraven, ale statečně jsme se poprali s hlubokým sněhem a o pár minut později jsme k romanticky zasněžené stavbě dorazili. Před námi se tyčila kaple kruhového půdorysu se šindelovou střechou, která byla vybudována v letech 1868 – 1869 na přání vlastníka rychnovského panství hraběte Jana Kolowrata Krakovského, který na výstavbu finančně přispěl. Informační panel u kaple nám prozradil, že na tomto místě již v 17. století stávala dřevěná stavba, sloužící k modlitbám dřevorubců, kteří tehdy v Orlických horách těžili dřevo pro výdřevu kutnohorských dolů a do tavicích pecí místních skláren. Někdy ve dvacátých letech 19. století dřevěnou kapli nahradila kamenná stavba, jež byla vysvěcená v roce 1831, ale její podoba byla značně odlišná od té současné. Horské prostředí s větrem, sněhem a mrazem udělalo své, a tak již v roce 1860 byla popisována jako rozpadlá. O pár let později tedy došlo k výstavbě současné kaple, která se nám moc líbila. Byla totiž unikátní svým kruhovým půdorysem, z něhož vystupoval pouze vchod. Ke dveřím jsme se vydali po přečtení spousty dalších informací, ale vchod byl zavřený a zasněžený, takže jsme se dovnitř nepodívali. Následně jsme kapli Navštívení Panny Marie, známější jako Kunštátská kaple, obešli kolem dokola a potom jsme již vyrazili na zpáteční cestu do Čertova dolu. Po návratu k autu jsme odjeli do Rokytnice, kde jsme si v hotelu Eduard dali pozdní oběd a potom jsme již zamířili do Nebeské Rybné, kde jsme byli ubytováni. Chcete-li vědět, co všechno jsme pátý den zimní dovolené 2010 zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme na lyžích doběhli na Pěticestí a ke Kunštátské kapli.

Kunštátskou kapli jsme si podruhé prohlédli v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Druhý den pobytu jsme se lanovkou z Říček vyvezli na horský hřeben a napojili se na žlutou značku, která nás brzy přivedla na Pěticestí. Chvíli jsme se zde zastavili a poté jsme po červené značce zamířili k 500 metrů vzdálené Kunštátské kapli. Lesní cesta mezi jehličnany mírně stoupala a vypadal úplně jinak, než sotva vyšlapaná stezka v zimě. Minuli jsme lesní školku a další z řady řopíků. Fascinovaly nás pahýly uschlých stromů, které už byly nahrazeny nově vysázenými pichlavými miminky a nízký porost v jejich okolí. Našli jsme tady i spoustu borůvčí, které však již spásly davy turistů, proudící v obou směrech. My jsme ale naštěstí nikoho nepotkali, což bylo s podivem, jelikož jsme se stále pohybovali po Jiráskově cestě. Když se ta naše narovnala, již na nás vykoukla bělavá fasáda kaple. Překonali jsme pár vodních pastí a brzy jsme stanuli u barokní stavby kruhového půdorysu. Na informační tabuli jsme si přečetli fakta z její historie, a tak jsme se dozvěděli, že sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří většinou pocházeli z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni za prací. Zaujalo nás, že místo možná původně sloužilo k oddechu při namáhavém přechodu přes hřbet Orlických hor, protože jak ze Zdobnice, tak z Kunštátu stoupala cesta poměrně prudce. Teprve kolem roku 1671 zde byla postavena samotnými dělníky dřevěná kaple, která však časem vzala za své. Dále jsme se dočetli, že v roce 1831 byla na nejvyšším horském místě na staré výběrčí cestě postavena jistým dobrodincem kamenná kaple Navštívení Panny Marie. Nepřekvapilo nás, že drsné horské počasí způsobilo, že již roku 1860 zbyla z kaple ruina a trvalo devět let, než byla opět vystavěna. A právě v této podobě jsme si svatostánek prohlédli i my. Kapli jsme kolem dokola a když jsme se ocitli u vchodu, tak jsme přes mříž nahlédli dovnitř. Spatřili jsme repliku dřevěného oltáře a kopii původní piety z doby kolem roku 1671. Tento letopočet byl totiž vytesán na levé straně kamenného podstavce Piety. Kromě něj jsme si na něm přečetli latinský nápis, který v překladu zněl : buď zdráva, Maria bolestná, zdraví tě služebník. Více toho uvnitř k vidění nebylo a tak nastal čas na odlovení zdejší kešky. Při hledání jsme kolem sebe měli vrchovištní rašeliniště se smrčinou, zásobené srážkovou vodou, které se v Orlických horách vyskytovalo pouze na dvou místech. Netrvalo dlouho a skrytá schránka podlehla našemu hledání. Po úspěšném odlovu jsme se stejnou cestou vydali nazpátek na Pěticestí, ale nijak jsme se zde už nezdržovali a pokračovali dál. Naším dalším cílem byl Komáří vrch, ale o tom již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme vyrazili z Říček na hřeben Orlických hor.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/kunstatska-kaple-v-orlickych-horach​

Historie :

Kaple Navštívení Panny Marie zvaná Kunštátská kaple stojí na hřebeni Orlických hor v nadmořské výšce 1035 metrů. Šindelovou střechou krytá stavba byla zbudována na kruhovém půdorysu. Traduje se, že si kapli vystavěli v 17. století dřevařští dělníci pracující v okolních lesích. Přesné okolnosti vzniku kaple, vystavěné u jedné z obtížně schůdných stezek přes hřeben Orlických hor, se však nejspíš nikdy nedozvíme. Ona stará stezka byla původní spojnicí od Kunčiny Vsi a Zdobnice do Kunštátu (prvně zmiňovaného počátkem 17. století) a dále lesy Bystřických hor ke Kladské Bystřici. Tuto nejkratší, ale špatně průchozí a místy příkrou cestou později nahradila velkorysejší a příhodněji trasovaná cesta přes dnešní Pěticestí. Možná, že tu prve stával třeba jen kříž v nejvyšším bodě namáhavé cesty: k poděkování za její úspěšné zvládnutí či přímluvám za šťastný návrat do civilizace při (na horských hřebenech časté) nepřízni počasí. Tak jako „černé kříže“ u Číhalky a poblíž Sedloňovského vrchu. Nebo tu kdosi zavěsil na strom svatý obrázek, ke kterým se možná postupně přidávaly obrazy další a další (jak bylo obvyklé zejména u poutních míst). Vznik kaple někteří datovali roku 1671. Toto datum totiž obsahuje text vytesaný na kamenném podstavci pro sochu piety, která v kapli stávala (její originál byl později přemístěn do kostela ve Zdobnici). Nevíme však, zda byl pro místní účely zhotoven. Je možné, že stával dlouhá léta v některém z horských kostelíků a na horský hřeben byl přenesen až později (po požáru kostela či zakoupení nové výzdoby. Pokud tu však tehdy kaple stála, šlo téměř jistě o jednoduchou dřevěnou kapličku. A pokud tu stála, patrně musela být v nehostinném podnebí často opravována či rovnou znovu vystavěna. První věrohodná písemná zmínka o kapli na horském hřebeni však pochází až z roku 1763. I tehdy se však jednalo o dřevěnou stavbu, kterou – patrně ve 20. letech 19. století (či nejpozději na samém počátku let třicátých) – nahradila kaple kamenná. V podobě – budeme-li věřit správnosti mapování pro potřeby stabilního katastru (prováděného v této oblasti v roce 1840) – patrně značně odlišné od té současné. I stavba z kamene však svůj boj s větrem, sněhem a mrazem brzy prohrávala. Již v roce 1860 je popisována jako rozpadlá. Na přání vlastníka rychnovského panství – hraběte Jana Kolowrata Krakovského, který na výstavbu finančně přispěl (a daroval stavební materiál) došlo v letech 1868-1869 k přestavbě kaple, či spíše stavbě kaple nové na místě té původní. A to v ne právě tradiční podobě: relativně prostá zděná stavba byla vystavěna na (přibližně) kruhovém půdorysu, ze kterého vystupuje jen krytý vchod. Zakončena je kuželovitou, došky krytou střechou s malým křížkem osazeným na vrcholu. Kaple takového uspořádání jsou poměrně vzácné a u nás jich najdeme jen pár. (Tak trochu miniaturní verzí Kunštátské kaple je kaplička sv. Václava na nedaleké Bedřichovce). První kamenná Kunštátská kaple sloužila za významný bod při prvních topografických a výškopisných měření. Coby snadno identifikovatelný bod také posloužila při stanovení obecních hranic. U kaple se tak setkávají katastry hned čtyř původních vsí: Velké Zdobnice, Malé Zdobnice, Černé Vody a Kunštátu. Na území jihozápadně od kaple byla v roce 1973 vyhlášena přírodní památka U Kunštátské kaple. Na ploše 2,86 ha se zde nachází vrchovištní rašeliniště se smrčinou a typickými rostlinnými společenstvy (brusnice vlochyně, klikva žoravina, suchopýr pochvatý aj. Rašeliniště má mocnost až 90 cm. Imisní kalamita v 70. a 80. letech způsobila odumření okolních lesních porostů a ovlivnila tak i režim rašeliniště.

Historie čerpána z webu

https://odkladskychhranic.wordpress.com

Kunštátská kaple v Orlických horách je držitelem turistické známky č.1196.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kunstatska-kaple-c1196