Kaple Panny Marie Pomocné ve východočeské obci Pěkov byla vystavěna v polovině 19. století a od začátku sloužila římskokatolické církvi. Ve 20. století byla její podoba upravena a to včetně novodobého interiéru. Patří do farnosti Police nad Metují a od ledna 2001 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Bohoslužby se konají jen o pouti a posvícení. Průčelí kaple je završeno trojúhelníkovým štítem, v jehož středu se nachází kruhové okno s ozdobou. Pod korunní římsou jsou tři niky se sochami svatého Josefa s děťátkem, Panny Marie s knihou a modlící se Panny Marie se sepnutýma rukama. 

Kaple svatého Cyrila a Metoděje v obci Horní Radechová patří do římskokatolické farnosti. Byla vystavěna patrně na začátku 19. století, ale přesné datum nebylo zjištěno. Každopádně stála již v roce 1843, kdy rychtář Antonín Zima pro kapli zakoupil nový zvon o váze 135 liber anglických, který v sanktusníku visel téměř 100 let. V roce 1942 kaple o svůj zvon totiž přišla, když byl zabaven pro válečné účely. Dnes svatostánek patří pod farnost Červený Kostelec. Pravidelné bohoslužby se konají v sobotu od 18.00 s nedělní platností.

Na místě nynější kaple v Pavlišově stála původně socha sv. Jana Nepomuckého na sloupu, která pocházela z roku 1793. V roce 1815 byla na žádost Jana a Matěje Dvořáčkových postavena místo sochy nákladem místních občanů kaple, do které byl zakoupen zvon zasvěcený sv. Janu. Roku 1821 dal Matěj Dvořáček přistavět druhou část kaple, obec na stavbu přispěla deseti zlatými, zbytek byl od dobrodinců. Roku 1822 byl původní malý oltář nahrazen větším na náklady Jana a Matěje Dvořáčkových a Františka Habra, kteří také pořídili křížovou cestu. Roku 1925 byl pro kapli pořízen nový zvon. V současné době je kaple již několik let uzavřena z důvodu rozsáhlé rekonstrukce, kdy dochází k úpravě i celého interiéru.

Nevysoký plhovský vršek je pro svůj tvar odnepaměti nazýván Hrobek. Když v roce 1680 vypukl v Náchodě mor a byly zakázány pohřební průvody na hřbitov ve Starém Městě, byli mrtví z okolí sváženi povozem právě sem. Povinnost postarat se o ně měl majitel plhovského poplužního dvora Tomáš Průša z Ritteršperku. Ten pak nechal uprostřed nového hřbitova vztyčit dřevěný kříž s plechovým obrazem Panny Marie. V letech 1717 až 1718 nechal na tomto místě vystavět vlastním nákladem krásnou barokní kapli Zvěstování Panny Marie zámecký kapelník Mikuláš Josefů. Plechový obraz z dřevěného kříže v ní byl umístěn a stal se předlohou pro oltářní obraz malovaný na plátně plhovským malířem Adolfem Štěpánem. V roce 1722 došlo k úpravám okolí.

Koclířovský klášter byl řádem redemptoristů vystavěn v letech 1852 – 1855 a hned po dobudování v něm byl zřízen hospic, ve kterém bratři pomáhali potřebným a umírajícím. V roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nového kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav a prázdnou budovu koleje získaly Školské sestry III. řádu sv. Františka a zřídily v ní školu pro dívky. Činnost školy utlumila německá okupace a klášter sloužil jako chudobinec. V roce 1995 se areál v Koclířově stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v České republice. Školské sestry svatého Františka během svého působení vybudovali u kláštera krásné zahrady společně s Lurdskou jeskyňkou. 

V areálu Českomoravské Fatimy v Koclířově vznikla v letech 2020 – 2023 kaple Zjevení. Na 1. mariánskou zářijovou sobotu 2. září 2023 slavnostně inaugurována za přítomnosti 13 zemí střední a východní Evropy a mnoha hostů, poutníků a mariánských ctitelů. Stala se unikátním tím, že se jedná o první přesnou repliku slavné portugalské Capelinhy ve střední a východní Evropě. Fátima je městečko v Portugalsku, jedno z nejznámějších katolických poutních míst na světě. V roce 1917 se tam třem malým dětem údajně zjevila Panna Marie. Předpověděla konec války a pomoc všem, kteří se k ní obrátí v modlitbách. Katolická církev uznala pravost zjevení ve Fátimě v roce 1930.

Kaple Panny Marie Nazaretské v Koclířově původně sloužila v letech 1945 – 1995 jako klášterní márnice, tedy v období, kdy tu byl starobinec školských sester. V roce 1999 v bývalé márnici vznikla kaple, která tu byla otevřena na památku putování sochy Panny Marie všemi světadíly z Nazareta do Betléma. Vzácné umělecké dílo se v květnu 1999 ocitlo i v Koclířově a její zmenšenou kopii návštěvník nalezne v kapli i dnes. Kromě této sochy se uvnitř nachází také svatostánek ze zrušeného kněžského semináře z Hradce Králové. Každou 1. mariánskou sobotu se v kapli koná adorace za nová duchovní povolání.

Kaple Božího Těla v Koclířově stojí mimo poutní areál, ale zcela jistě taktéž plnila náboženskou funkci a byla důležitým kulturním či společenským prvkem. Bohužel neexistuje nějaká zmínka o tom, kdy byla vystavěna nebo jiné informace z její historie. Pravděpodobně vznikla někdy v polovině 19. století a v nedávné době byla opravena.  Kapličky Božího těla často lemovaly trasy procesí a sloužily jako zastávky, kde se účastníci mohli modlit a odpočinout. Byly také stavěny jako projev díkůvzdání za Boží milosti nebo jako prosba o pomoc a ochranu. V některých oblastech se stavění kapliček Božího těla stalo součástí místních tradic a zvyklostí. Kapličky tak dotvářely kulturní krajinu a byly důležitým prvkem života místních komunit.

Výklenková kaplička Panny Marie v Horních Počernicích vznikla na počátku 19. století jako replika jedné z mnoha podobných staveb, kopírujících poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi. Právě po této staré zemské stezce putoval kníže Václav ze svého pražského sídla do přemyslovského hradiště v Boleslavi. Kaplička Panny Marie je drobná stavba s půlkruhovou nikou, lemovaná pilastry a ukončena trojúhelným štítem. V nice na konzole stávala pískovcová socha Panny Marie Immaculaty, která byla při rekonstrukci na začátku 21. století nahrazena obrazem stejné světice.

Kaple svatého Jana Nepomuckého byla vystavěna v letech 1734 - 1736 nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček. Historie místa se začala odvíjet po roce 1629, kdy bylo na návrších v okolí Kyšperka vztyčeno devět misionářských křížů a tři byly postaveny i na Kopečku. Vznik kaple je vázán ke snaze katolické církve o vzbuzení úcty k tehdy novému světci sv. Janu Nepomuckému a povznesení českého národa po třicetileté válce. Mezi šiřitele svatojánského kultu patřila i hraběcí rodina Kolovratů, která vystavěla v roce 1714 na Kopečku nad městem, na místě tří misionářských křížů, malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, k níž přicházela četná procesí. Téhož roku se také konala první svatojánská pouť. Jan Václav Breda dal kolovratskou kapli na Kopečku rozbořit a na jejím místě postavil roku 1734 novou kapli na půdorysu pětiúhelníku.